91 CO 250/2022-625 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] (výrok I.) a současně uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Rozhodl tak o zbývající části nároku žalobkyně, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] jako náhrady škody spočívající ve ztrátě pohledávky žalované (uplatněné) v řízení vedeném u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 8 C 303/2008, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně (dříve pod jménem [jméno] [příjmení]) podala dne [datum] u Okresního soudu v Třebíči žalobu proti svému bývalému manželu [jméno] [příjmení] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Věc byla vedena pod sp. zn. 8 C 303/2008. Žalobkyně v žalobě uváděla, že žalovaný si půjčil od [právnická osoba] částku [částka], žalobkyně vystupovala jako ručitelka s tím, že po dohodě s bankovním ústavem závazek zaplatila a nyní tuto částku požaduje po žalovaném. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] vyzvána k doplnění žaloby, usnesení jí bylo doručeno [datum]. Žalobkyně doplnila skutečnosti dne [datum]. Žaloba byla doručena žalovanému s usnesením s uložením lhůty k vyjádření dne [datum]. Žalovaný se vyjádřil dne [datum]. Vyjádření žalovaného bylo doručeno žalobkyni dne [datum] s tím, aby se k tomuto vyjádřila. Žalobkyně se vyjádřila dne [datum]. Vyjádření žalobkyně bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného, který se vyjádřil k opakované výzvě soudu dne [datum]. Řízení bylo dne [datum] zastaveno, když soud zjistil, že ve věci účastníků jako manželů byl schválen smír o vypořádání společného jmění manželů, bylo rozhodnuto i o závazku z předmětné smlouvy, dle soudu se jednalo o věc pravomocně rozhodnutou. Usnesení bylo účastníkům doručeno v červenci [rok], žalobkyně podala dne [datum] odvolání. Odvolání s výzvou k vyjádření byl doručen protistraně dne [datum] a věc byla předložena odvolacímu soudu dne [datum] Krajský soud v Brně usnesení soudu I. stupně dne [datum] zrušil a uložil soudu I. stupně, aby se věcí znovu zabýval. Po doručení usnesení stranám dne 11. a [datum] soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ve vztahu ke zjištění předmětu závazku usnesením ze dne [datum]. Žalobkyně doplnila svá tvrzení dne [datum], žalobkyně byla soudem opětovně vyzvána k doplnění dalších skutečností usnesením ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Zároveň si soud vyžádal od [právnická osoba] smlouvu, na základě které žalobkyně požadovala částku uvedenou v žalobě, smlouva byla zaslána soudu dne [datum]. Žalobkyně doplnila skutečnosti dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno s tím, že se jedná o věc pravomocně rozhodnutou. Žalobkyně podala dne [datum] odvolání, po zaslání odvolání protistraně byl spis předložen odvolacímu soudu dne [datum], který dne [datum] usnesení soudu I. stupně potvrdil. Žalobkyně podala dne [datum] dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo postoupeno soudu I. stupně dne [datum]. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum], usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] bylo usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě zrušeno a věc vrácena soudu II. stupně k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] Okresní soud v Třebíči po vyznačení právní moci na rozhodnutí Nejvyššího soudu věc postoupil Krajskému soudu v Brně dne [datum], který usnesením ze dne [datum] usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žalobkyně požádala dne [datum] o odročení jednání z důvodu kolize termínu s jiným jednáním jejího právního zástupce, jednání bylo odročeno na den [datum]. Protistrana požádala o odročení jednání z důvodu kolize s jiným jednáním právního zástupce žalovaného, jednání bylo odročeno na den [datum], kdy opět právní zástupce žalobkyně požádal o odročení jednání z důvodu kolize s jiným soudním jednáním. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Žalobkyně podala dne [datum] námitku podjatosti rozhodující soudkyně a rovněž celého Okresního soudu v Třebíči, když zástupce žalovaného byl bývalým soudcem Okresního soudu v Třebíči. Soudce požádal ředitelku správy soudu o sdělení, kdy došlo k ukončení činnosti soudce – právního zástupce žalovaného. Správa soudu sdělila, že činnost soudce ukončil právní zástupce žalovaného dne [datum], rozhodující soudkyně byla přijata Okresním soudem v Třebíči jako čekatelka od [datum], do funkce předsedkyně senátu byla jmenována dne [datum]. Po vyjádření rozhodující soudkyně byl spis postoupen Krajskému soudu v Brně, pobočka [obec] dne [datum], který rozhodl dne [datum] tak, že rozhodující soudkyně není vyloučena z projednávání. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání, byly čteny listinné důkazy, jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem vyhlášení rozsudku, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku podala žalobkyně dne [datum] odvolání, po zaslání odvolání protistraně byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne [datum]. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků dne [datum], dne [datum] byla žalobkyně soudem vyzvána k doložení svých majetkových a osobních poměrů, tyto žalobkyně doložila dne [datum], osvobození od soudních poplatků jí bylo přiznáno dne [datum] a spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum] Odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil dne [datum], usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] nařídil soud jednání na den [datum]. Při tomto jednání žalobkyně uvedla, že chce, aby věc byla vyřešena v rozumném časovém horizontu a nebylo vše třeba složitě prokazovat, jak na to poukázal soud. Oba účastníci uvedli, že se nevyhýbají možnosti mediace. Věc byla odročena na neurčito za účelem nařízení prvního setkání s mediátorem. K výzvě soudu ze dne [datum] mediátor sdělil, že žalovaná strana při jednání sdělila po 40 minutách, že nemá zájem o mediaci, k dohodě mezi účastníky nedošlo. Účastníci byli soudem vyzváni ke sdělení stavu projednávané věci, žalobkyně sdělila dne [datum], že věc není možno řešit smírně. Soud následně zjistil, že žalovaný zemřel dne [datum], právní zástupce žalobkyně byl vyzván v březnu [rok] ke sdělení procesního stanoviska s tím, že řízení bude přerušeno z důvodu dědického řízení. Dne [datum] soud řízení přerušil do pravomocného skončení dědického řízení po žalovaném. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Soud činil dotaz na dědické oddělení, zda došlo k ukončení dědického řízení, soudní komisař sdělil, že jediný dědic přichází ze závěti, a to pozůstalý syn [jméno] [příjmení], kterého se nedařilo vyrozumět. K výzvám soudu soudní komisař sděloval průběh dědického řízení, dne [datum] sdělil, že dědické řízení bylo zastaveno z důvodu skutečnosti, že majetek nepatrné hodnoty byl vydán osobě, která se postarala o pohřeb zůstavitele. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno z důvodu, že není právního nástupce po žalovaném. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 4. Soud I. stupně měl dále za zjištěné, že usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zastaveno dědické řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození] (bývalém manželovi žalobkyně), a to pro nemajetnost. 5. Soud I. stupně provedl k důkazu kupní smlouvu a smlouvu o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu ze dne [datum] a kupní smlouvu a smlouvu o zřízení osobní služebnosti ze dne [datum], z nichž zjistil, že [příjmení] [příjmení] vlastnil ke dni [datum] nemovitosti v k. ú. [obec], které prodal za kupní cenu [částka], a že ke dni [datum] vlastnil nemovitosti v k. ú. [obec], které prodal za kupní cenu [částka]. 6. Soud I. stupně nakonec vyšel ze zjištění, že žalobkyně se obrátila se svým nárokem na náhradu škody na žalovanou dne [datum], její žádosti nebylo vyhověno. 7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 3 písm. a), b) a c), § 13, § 14 odst. 1 a § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), že žaloba není důvodná. 8. Soud I. stupně nejprve vysvětlil, že nelze bez dalšího vyjít z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 91 Co 118/2020-393, v němž odvolací soud konstatoval, že řízení vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 8 C 303/2008 bylo nepřiměřeně dlouhé. Soud I. stupně připomněl judikaturu Nejvyššího soudu, dle které je v případě tvrzené škody spočívající ve ztrátě pohledávky jako důsledku nepřiměřené délky řízení třeba určit dobu, v které řízení mohlo a mělo proběhnout, přičemž nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 věta první OdpŠk) zde spočívá nikoli v nepřiměřené délce řízení jako celku, ale v průtazích v řízení, tj. v ne