91 CO 360/2021-265 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení co do částky [částka] (výrok I.), zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal náhrady škody v celkové výši [částka] z nesprávného úředního postupu policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Jihomoravského kraje, Územní odbor SKPV MŘ [obec], v trestním řízení vedeném u Městského soudu v [obec] pod sp. zn. 11 T 77/2011. Žalobce spatřoval nesprávný úřední postup v tom, že přestože usnesením Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 T 77/2011-1456, které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnuto o vrácení věcí vydaných policejnímu orgánu [jméno] [příjmení] dne [datum], mj. sprchového hydromasážního koutu se zástěnou, bylo žalobci doručeno vyrozumění policejního orgánu ze dne 2. 6. 2016, [číslo jednací], že si může věci vyzvednout v policejním skladu, až dne [datum], tedy po více než 1,5 roce. Žalobci v důsledku tohoto prodlení vznikla škoda ve výši [částka], jejíž výši odvodil od orientačních cen za hydromasážní procedury, které se poskytují za částky vyšší než [částka] za jednu proceduru (za období od [datum] do [datum], tj. 575 dní x [částka]); poté žalobce omezil uvedený nárok na částku [částka]. Žalobce si odmítl sprchový masážní kout převzít, neboť byl poškozený a neupotřebitelný, čímž mu vznikla škoda ve výši [částka] odpovídající jeho kupní ceně. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že na žalobce byla podána obžaloba pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Dne [datum] vydal [příjmení] [příjmení] na základě výzvy Policie ČR věci důležité pro trestní řízení, mj. sprchový hydromasážní kout se zástěnou, když [příjmení] [příjmení] uvedl, že si žalobce uvedené věci u něj uschoval. V době vydání sprchového koutu policii byl jeho vlastníkem otec žalobce [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum]. Sprchový kout byl v úschově Městského soudu v [obec] pod sp. zn. 100 SD 152/2012 a byl též součástí pozůstalosti po [jméno] [příjmení] v řízení vedeném u Městského soudu v [obec] pod sp. zn. 58 D 994/2014. Jediným dědicem veškerého majetku zůstavitele byl žalobce. Usnesením Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 T 77/2011-1456, bylo ve věci odsouzeného žalobce rozhodnuto podle § 80 odst. 1 trestního řádu, že se mu vrací tam uvedené věci, mj. sprchový hydromasážní kout se zástěnou, protože již nejsou potřeba. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Vyrozuměním ze dne [datum] o vydání věci bylo žalobci policií sděleno, že věci, které byly vydány, je možné vyzvednou v areálu Policie ČR v [obec] nejpozději do 14 dnů od obdržení vyrozumění. Žalobci byly věci vráceny dne [datum], s výjimkou sprchového hydromasážního koutu, který nebyl žalobcem převzat z důvodu poškození. Přípisem ze dne [datum] adresovaným Policii ČR žalobce sdělil, že nepřevzal sprchový kout proto, že chybí spodní odtoková vanička a vrchní díl se zabudovaným halogenovým osvětlením a horní sprchou, dále je na zástěně vyražené sklo a chybí lamela. Dle žalobce je stav věci neopravitelný, proto vznesl nárok na náhradu škody s tím, že pořizovací cena činila [částka]. 4. Soud I. stupně dále zjistil, že dne [datum] byl [právnická osoba] [příjmení] spol. s r. o. vystaven doklad na částku [částka] za položku„ Ares Komfort“. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] ve svém odborném vyjádření [číslo] vypracovaném dne [datum] pro Policii ČR ocenil hydromasážní sprchový kout se zástěnou částkou [částka]. 5. Soud I. stupně též vyšel z toho, že žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok z důvodu uvedeného v žalobě ve výši [částka] u Ministerstva vnitra, věc byla postoupena Ministerstvu spravedlnosti dne [datum]. Žalovaná žádosti žalobce nevyhověla. 6. Soud I. stupně nakonec vysvětlil, že neprovedl následující důkazní návrhy: ceník procedur vytisknutý z internetu z webu [webová adresa], rozhodnutí správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], sjetiny z internetu, levná [webová adresa], spis Policie ČR, SKPV MŘ [obec], [číslo jednací], spis Městského soudu v [obec] sp. zn. 58 D 994/2014, spis 100 Sd 152/2012 a účastnický výslech, a to pro nadbytečnost a z důvodu hospodárnosti, neboť měl za dostatečně zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování. 7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1, § 2, § 3 písm. a), b) a c), § 7 odst. 1 a 2, § 13, § 14 odst. 1, § 15 odst. 1 a 2 a § 26 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), § 80 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále i jen „tr. ř.“), § [číslo] odst. 1 a § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), že žaloba není důvodná. 8. Soud I. stupně nejprve uvedl, že při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně, co do zaplacení částky [částka], jakožto škody v důsledku prodlení s vrácením masážního sprchového koutu, zpět, žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud I. stupně proto výrokem I. rozsudku řízení částečně, co do částky [částka] zastavil postupem podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 9. Soud I. stupně dále vysvětlil, že stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: 1) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu (tj. existence odpovědnostního titulu); 2) poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích); a 3) škoda je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. 10. Soud I. stupně též připomněl, že zákon č. 82/1998 Sb. blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet z § 2951 odst. 1 o. z., dle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu; není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 o. z. pak platí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno (kdyby nenastala škodná událost) důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. 11. Dle soudu I. stupně je již z tvrzení žalobce zřejmé, že žaloba je založena na konstrukci zcela hypotetické škody v majetkové sféře žalobce, pročež nemůže být úspěšná. 12. Soud I. stupně konstatoval, že žalobci nemohla vznikat škoda tím, že sprchový kout nemohl používat, neboť nebyl (minimálně až do úmrtí jeho otce dne [datum]) v jeho vlastnictví. Dále soud I. stupně uvedl, že z provedeného dokazování a z tvrzení žalobce vyplynulo, že sprchový kout byl zakoupen v roce 1998 a nebyl nikdy zapojen ani používán až do zabavení policií v roce 2010, tj. po dobu cca 12 let. Uvedené je tak dle soudu I. stupně v přímém rozporu s jinými tvrzeními žalobce, že policie zabavila nainstalovaný sprchový kout, který používala postižená osoba či že by nedošlo k progresi nemoci žalobce, pokud by kout nebyl zabaven. 13. Soud I. stupně neuvěřil tvrzením žalobce, že kdyby jej policie informovala o možnosti převzít sprchový kout dříve, než učinila, tedy pokud by tak učinila ihned po právní moci rozhodnutí o vrácení věci dne [datum], tak by jej žalobce mohl používat k léčbě své postižené páteře. Jednak soud I. stupně přihlédl k tomu, že pokud sprchový kout nebyl po dobu 12 let vůbec zapojen ani používán, a navíc byl uložen u třetí osoby, tak již z toho je zřejmé, že sprchový kout žalobce (ani jeho otce) nepotřebovali, resp. jej nepoužívali. Navíc žalobce dle svých tvrzení používal masážní vanu. Soud I. stupně též nemohl pominout, že žalobci trvalo více než 5 měsíců, než se dostavil do skladu policie a sprchový kout převzal (dne [datum]). Pokud by mu skutečně vznikala tvrzená škoda, kterou vyčíslil tím, co by asi platil za obdobné procedury, tak by si sprchový kout jistě převzal dříve. Dle soudu I. stupně je tak čistou spekulací, že by žalobce používal sprchový kout ke své léčbě právě ve vymezeném období (