91 CO 439/2021-154 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku poskytnout žalobci a) zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobci a) ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku, jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a která tak byla protiprávně komukoliv přístupná“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou (výrok I.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] (výrok II.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku poskytnout žalobci b) zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobci b) ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku, jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [obec] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a která tak byla protiprávně komukoliv přístupná“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou (výrok III.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku [částka] (výrok IV.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku poskytnout žalobkyni c) zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobkyni c) ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku, jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá Ing. [jméno] [příjmení] za porušení jejího práva na ochranu soukromí, zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která Ing. [jméno] [příjmení] podala podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a která tak byla protiprávně komukoliv přístupná“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou (výrok V.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni c) částku [částka] (výrok VI.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku poskytnout žalobci d) zadostiučinění ve formě omluvy doručené žalobci d) ve znění:„ Ministerstvo spravedlnosti ČR, jednající za Českou republiku, jakožto orgán spravující Centrální registr oznámení, se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna oznámení, která [jméno] [příjmení] podal podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a která tak byla protiprávně komukoliv přístupná“, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou (výrok VII.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci d) částku [částka] (výrok VIII.) a uložil žalobcům povinnost společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IX.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci po žalované domáhali omluvy a zaplacení celkem částky [částka] jako náhrady újmy na jejich právu na soukromí, která jim vznikla v důsledku plošného zveřejňování oznámení v centrálním registru oznámení, která žalobci podávali podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a to v období od září [rok] do listopadu 2020 /žalobci a), b) a d) / a v období od listopadu [rok] do listopadu [rok] /žalobkyně c) /. 3. Soud I. stupně vyšel z mezi účastníky řízení nesporných skutečností, že žalobce a) byl uvolněným starostou v obci [obec] v Pardubickém kraji, žalobce b) uvolněným starostou v obci [obec] ve Středočeském kraji, žalobkyně c) uvolněnou starostkou v obci [obec] v Ústeckém kraji a žalobce d) uvolněným starostou v obci [obec] v Moravskoslezském kraji, a že ke zveřejňování jejich majetkových přiznání docházelo setrvale od nástupu žalobců do funkce, tj. od září [rok], resp. od listopadu [rok], do listopadu [rok]. Žalobci své nároky na náhradu nemajetkové újmy uplatnili u žalované, ta jejich žádostem nevyhověla ani částečně. 4. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 2, § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen„ OdpŠk“), § 2 odst. 1, § 13 odst. 3 a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, § 70 a § 71 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, čl. 89 odst. 1 Ústavy České republiky, že žaloba není důvodná. 5. Soud I. stupně nejprve konstatoval, že Ústavní soud svým nálezem ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 38/17, zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. 159/2006 Sb. ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018 Sb. upravující rozsah nahlížení do registru oznámení veřejných funkcionářů zastávající funkci starostů, primátorů a jejich zástupců, jakož i členů Rady kraje nebo hlavního města Prahy z důvodů, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívajících v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle článku 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Citované ustanovení zákona o střetu zájmů bylo zrušeno s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne [datum], aby Ústavní soud vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude ústavně souladná, když cíle napadené právní úpravy je možno dosáhnout srovnatelným způsobem též při nižší intenzitě zásahů do práva na soukromí, tj. nahlížením do registru oznámení na základě žádosti. 6. Soud I. stupně následně uvedl, že pokud jde o žalobci vymezené období, je třeba je rozdělit na dvě části (období). První období stanovil soud I. stupně od září 2017 do data vydání výše citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS I. [číslo], druhé období vymezil ode dne [datum] do listopadu 2020, kdy žalovaná ukončila zveřejňování oznámení. 7. V prvním období se žalovaná dle soudu I. stupně nemohla dopustit nesprávného úředního postupu, neboť protiústavnost ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) zákona o střetu zájmů ještě nebyla Ústavním soudem deklarována. V tomto období proto žalovaná postupovala v souladu s § 14b odst. 1 písm. a), b), c) zákona o střetu zájmů, tedy podle pravidel předepsaných právními normami. Z uvedeného důvodu nelze její postup považovat za nesprávný a tím zakládající odpovědnost státu za škodu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. 8. Při posuzovaní následujícího období, tj. od [datum] do listopadu [rok], poukázal soud I. stupně na čl. 89 odst. 1 Ústavy České republiky a § 70 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a vysvětlil, že účinky nálezu Ústavního soudu, kterým byl derogován právní předpis, působí v zásadě od okamžiku jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud Ústavní soud neurčí jiné datum. 9. Soud I. stupně proto zkoumal důvody, pro které Ústavní soud zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů. Soud I. stupně poukázal na to, že Ústavní soud dospěl k závěru, že veřejná kontrola ve vztahu k možnému střetu zájmů je nezbytná, a proto nezpochybnil samotnou možnost přístupu veřejnosti k některým údajům z registru oznámení. Zpřístupnění údajů formou nahlížení do registru oznámení ostatně existovalo již od doby účinnosti zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Transparentnost majetkových poměrů veřejných funkcionářů je dle Ústavního soudu potřebná, avšak nemá být účelem sama o sobě; jedná se o prostředek použitelný do té míry, dokud bude naplňovat cíl zákona spočívající v transparentnosti činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní soud neshledal, že by natolik široká transparentnost majetkových poměrů spočívající v režimu zveřejňování údajů z registru oznámení bez dalšího byla pro transparentnost činností veřejné moci nezbytná, když cíle napadené právní úpravy je možno dosáhnout srovnatelným způsobem při nižší intenzitě zásahu do práva na soukromí, tedy nahlížením do registru oznámení na základě žádosti. Ústavní soud si byl zároveň vědom skutečnosti, že primární ústavní problém spočívá v ustanovení § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů, který umožňuje právě nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 citovaného zákona, avšak Ústavní soud musel vycházet z okolnosti, že toto ustanovení nebylo napadeno. V důsledku zrušení ustanovení § 14 ods