11 Co 340/2024-49 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o , částka, s 15% úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok II.).2. Takto rozhodl v kompenzačním řízení o žalobě došlé soudu dne , datum, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem služebních orgánů při služebním hodnocení podle zákona o vojácích z povolání za rok 2017 podal žalobce u Ministerstva obrany dne , datum, . Usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo dovolání odmítnuto, nabylo právní moci dne , datum, .3. Vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne , datum, , stanoviskem ze dne , datum, žalovaná konstatovala porušení práva. Zjistil, že žalobce podal žalobu dne , datum, , která byla vedena u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a domáhal se zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu ve výši , částka, s tvrzením, že jako voják z povolání obdržel služební hodnocení za rok 2017 v rozporu s právními předpisy. Soud prvního stupně podrobně shrnul průběh řízení, na jehož odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje, zejména zjistil, že žalovaná se vyjádřila dne , datum, a vznesla námitku promlčení, kterou zopakovala při ústním jednání dne , datum, a žalobce byl vyzván, aby se k námitce písemně vyjádřil; dne , datum, podal žalobce návrh na změnu žaloby, požadoval omluvu a , částka, . Dne , datum, znovu upravil žalobní návrh co do jiného počátku prodlení; dne , datum, soud připustil změnu žaloby a nařídil jednání na den , datum, , žalobce se omluvil z rodinných důvodů, jednání proběhlo, bylo provedeno dokazování a při jednání dne , datum, (z něhož se žalobce opět omluvil) vyhlásil rozsudek a žalobu z důvodu promlčení zamítl. Žalobce podal odvolání, navrhl řízení přerušit do doby skončení dovolacího řízení v jiné věci, rozsudek byl potvrzen, odvolací řízení trvalo od , datum, do , datum, , kdy rozsudek nabyl právní moci; dovolání žalobce podal dne , datum, , věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne , datum, , který dovolání odmítl a rozhodnutí bylo žalobci rozesláno dne , datum, .4. Po právní stránce posoudil věc dle § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. vycházeje z toho, že řízení trvalo od , datum, do , datum, , celkem , hodnota, roky a 3 týdny; jednalo se o kompenzační řízení. Žalobce žádal zadostiučinění nepřiměřené délky řízení o vydání služebního hodnocení, v řízení se nevyskytly průtahy vyjma řízení před Nejvyšším soudem trvajícím cca 6 měsíců. Řízení nevykazovalo zvýšenou náročnost po stránce skutkové, právní ani procesní, bylo standardní. Žalobce několikrát podal návrh na změnu žaloby, přerušení řízení. Konstatoval, že využití opravných prostředků nelze klást k tíži žalobci, avšak přispívá k celkové době řízení. Žalobce se podílel částečně na celkové době řízení opakovanou změnou žaloby, avšak návrh na odročení jednání neprodloužil délku řízení, žalobce podal nedůvodné dovolání. Význam řízení neshledal objektivně ani subjektivně zvýšený, ale standardní. Totožným způsobem se žalobce domáhal zadostiučinění v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Konstatoval, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, délka řízení nebyla nepřiměřená. I kdyby byl shledán nesprávný úřední postup, neshledal by nárok důvodným, když žalobce vycházel ze zcela nepřiměřené základní částky, zvýšený význam řízení neprokázal a na délce řízení se podílel, proto by již žalovanou poskytnuté zadostiučinění bylo dostačující. Nepřísluší mu hodnotit námitku promlčení, posouzení náleží pouze revizním soudům. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Vzal žalobu zpět co do částky , částka, (resp. navrhl snížit výši požadovaného plnění) a navrhl přiznat částku , částka, s příslušenstvím. Namítá nepřezkoumatelnost a nezákonnost rozhodnutí. Vytýká soudu prvního stupně, že v naříkaném řízení zbytečně provedl rozsáhlé dokazování a nařídil 3 jednání (ač byl nárok promlčen); prodlužování řízení bylo zaviněno postupem orgánu veřejné moci. Přestože žalobce argumentoval nesoustředěným postupem v namítaném řízení, soud prvního stupně se s námitkou nevypořádal, věc neposoudil nestranně a nezávisle, z rozhodnutí je patrná naprostá snaha stranit státu. Dále namítá, že do celkové délky řízení je třeba započítat i dobu předběžného uplatnění nároku, když nárok sám uplatnil od , datum, do , datum, , tedy řízení trvalo 3,5 roku. Pokud soud prvního stupně vycházel z období od , datum, do , datum, , dopustil se zmatečnosti, nevyčerpal celý předmět řízení, svévolně zasáhl do žalobcovy dispoziční zásady a zatížil řízení vadou. Nezohlednil inflaci, žalobce vychází ze základní částky , částka, . Nesouhlasí s počátkem běhu promlčecí lhůty. Nelíbí se mu, že si do něj úředníci „rýpli“ ohledně jeho právního vzdělání, čímž byla degradována účinnost konstatování porušení práva jako zadostiučinění, které tak nebylo míněno upřímně. Soud prvního stupně pochybil, uvedl-li, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, ten shledala sama žalovaná a soud je takovým uznáním nároku vázán (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ); mezi stranami totiž bylo nesporné, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo, sporným byla jen výše zadostiučinění. Legitimně očekával, že se soud bude zabývat jen tím, zda lze mimosoudně poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování práva považovat za dostatečné, byl tak porušen zákaz překvapivých rozhodnutí. Žalobce vycházel v dobré víře ze stanoviska žalované. K nepřiznání zadostiučinění v penězích má docházet jen výjimečně (odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1572/11, III. ÚS 197/15, II. ÚS 19/16, III. ÚS 1263/17, IV. ÚS 2058/20), a to tehdy, zavinil-li si délku řízení sám účastník nebo pro něj řízení nemělo význam, tak tomu v případě žalobce není. Považuje za krajně nespravedlivé, pokud by mu bylo odebráno v důsledku toho, že se domáhal vyšší formy zadostiučinění, i to, jehož se mu dostalo mimosoudně; reformatio in peius by byla těžko obhajitelná. Namítá argumentační chyby (cherry-picking, confirmation bias, argumentace ad hominem, availability heuristic). Ve vyjádření došlém odvolacímu soudu dne , datum, odkázal na judikaturu zdejšího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, .6. Ve vyjádření k odvolání žalobce žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žaloba je nedůvodná, délka řízení byla s přihlédnutím ke všem okolnostem přiměřená a nemohlo dojít k nesprávnému úřednímu postupu.7. Při jednání odvolacího soudu dne , datum, žalovaná k výzvě odvolacího soudu vyslovila souhlas s částečným zpětvzetím žaloby, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně co do částky , částka, s 15% úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil dle § 222a o. s. ř. (výrok I.).8. Nedůvodná je námitka o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí z jeho odůvodnění vyplývá, že se soud prvního stupně řídil ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., a lze dovodit na základě jakých skutkových a právních závěrů v dané věci rozhodl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.10. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).11. Žalobci lze přisvědčit v závěru, že v případě kompenzačního řízení do celkové délky řízení v širším smyslu je třeba zahrnout i dobu předběžného projednání nároku dle § 14 OdpŠk, které je nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku u soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, či sp. zn. , spisová značka, ), tedy v souzené věci dobu od , datum, . Řízení v souzené věci bylo pravomocně skončeno dne , datum, usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , jímž bylo dovolání odmítnuto. Celková délka kompenzačního řízení tak činí 3,5 roku. Odvolací soud je si vědom judikatury Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k přiměřenosti délky kompenzačního řízení, dle níž by takové řízení nemělo trvat na jedné instanci více jak 1,5 roku a na dvou instancích více jak 2 roky. Tento závěr však nelze chápat jako stanovení pevné konkrétní lhůty pro skončení jakéhokoli kompenzačního řízení, ale je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, za nichž namítané řízení probíhalo. V poměrech souzené věci se žalobce původně domáhal částky ,