12 Co 191/2024 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I nahradil projev vůle žalované – souhlas s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků podle ust. § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích (dále také jen „zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR“), kterým žalovaná prohlašuje, že hospodaří ve smyslu zákona č. 503/2021 Sb., o Státním pozemkovém fondu a o změně některých souvisejících zákonů s pozemky parc. č. , adresa, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, zapsanými , Orgán veřejné moci, na LV č. , hodnota, pro kat. území , adresa, (dále také jen „pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, ,“), že předmětné pozemky tvoří jeden funkční celek s pozemkem ve spoluvlastnictví žalobců, tj. s pozemkem parc č. , hodnota, zapsaným , Orgán veřejné moci, , , adresa, na LV č. , hodnota, pro kat. území , adresa, (dále také jen „pozemek žalobců parc. č. , hodnota, “), že velikost spoluvlastnických podílů na pozemku žalobců parc. č. , hodnota, je následující: žalobce a) – podíl , hodnota, ), žalobkyně b) – podíl , hodnota, , žalobce c) - podíl , hodnota, , žalobci d) a e) (SJM) - podíl , hodnota, , žalobkyně f) – podíl , hodnota, , žalobci g) a h) (SJM) – podíl , hodnota, , žalobkyně i) – podíl , hodnota, , žalobce j) – podíl , hodnota, . Žalovaná tak podle nahrazeného projevu vůle převedla bezúplatně do vlastnictví žalobců podle jejich specifikovaných spoluvlastnických podílů pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a žalobci je přijali podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů do vlastnictví. Výrokem II rozhodl soud I. stupně, že žalovaná je žalobci povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 35 328 Kč.2. Žalobci žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , který tvoří jeden funkční celek s pozemky parc. č. , hodnota, parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jak vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, č. j. 15 Co 373/2019-406. , Orgán veřejné moci, dne 25. 9. 1967 rozhodl o umístění stavby bytového domu o 5 podlažích a 20 bytových jednotkách na pozemcích parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, mezi ulicemi , adresa, a , adresa, na , adresa, (rozhodnutí č. j. , spisová značka, ). Pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, měly být na základě hospodářské smlouvy z 13. 8. 1984 převedeny na právního předchůdce žalobců, k tomu však nikdy nedošlo. Žalobci situaci začali řešit již v roce 1991 a nejméně od 3. 10. 1997, kdy jim byl doručen dopis , Orgán veřejné moci, č. j. , spisová značka, , byli v legitimním očekávání, že pozemky získají na základě ust. § 60a odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR. U pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , je v katastru nemovitostí zapsán způsob ochrany zemědělský půdní fond, a to přesto, že pozemek parc. č. , hodnota, je vybetonovaná plocha tvořící příjezdovou komunikaci k domu a ke garážím a pod pozemkem č. , hodnota, jsou vedeny inženýrské sítě. Pro zahrnutí pozemků do zemědělského půdního fondu je však třeba naplnění materiálního a formálního znaku, tj., že pozemky byly nebo jsou zemědělsky obhospodařovány a že jsou druhem kultury uvedeny v katastru nemovitostí, jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, .3. Žalovaná odůvodnila návrh na zamítnutí žaloby tak, že nesouhlasí s tím, že by všechny pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, tvořily funkční celek s pozemkem žalobců parc. č. , hodnota, , na kterém je postaven bytový dům. Žalobci se sice opírají o ust. § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, ale žalovaný je vázán později přijatým zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, který vymezuje způsob odstátnění pozemků úplatně za cenu obvyklou (§ 10 odst. 3,4). Žalovaná v uvedené souvislosti poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 32 Cdo 3237/2019, ve kterém Nejvyšší soud ČR posuzoval obdobný případ a dospěl k závěru, že na tyto případy není možné aplikovat § 60a zákona č 219/2000 Sb., o majetku ČR. Nárok žalobců je navíc promlčen.4. Soud I. stupně již jednou ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 16. 9. 2022 č. j. 17 C 206/2021 – 101, tak, že žalobu zamítnul s tím, že na věc zcela dopadá rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3237/2019 32 a zemědělské pozemky nelze podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR převádět na bytová družstva. Odvolací soud však uvedený rozsudek zrušil usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. 12 Co 2/2023 -132 a uložil soudu I. stupně, aby ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1886/2005 a sp. zn. 28 Cdo 52/2021 zkoumal, zda pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, jsou zemědělskými pozemky i ve smyslu tzv. materiálního znaku, tj. zda jsou, anebo byly a nadále mají být zemědělsky obhospodařovány, přičemž rozhodující může být i jen jejich skutečný stav (dlouhodobý faktický způsob obhospodařování) odporující případně v důsledku pochybení správních orgánů jeho evidenčnímu stavu. Současně se měl soud I. stupně zabývat skutečností, zda tyto pozemky tvoří jeden funkční celek s pozemkem žalobců parc. č. , hodnota, a velikostí spoluvlastnických podílů žalobců na pozemku parc. č. , hodnota, a zjištěný skutkový stav posoudit dle ust. § 60a odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR.5. Soud I. stupně dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, v podílu podle jejich tvrzení v žalobě. Vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, je žalovaná a u těchto pozemků, označených v katastru nemovitostí jako zahrada, je uveden způsob ochrany zemědělský půdní fond. V roce 1968 vznikl projekt výstavby domu na pozemku parc. č. , hodnota, a funkčního celku spojeného s domem na pozemcích parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , stavitelem bylo tehdejší , právnická osoba, . Výstavba domu, oplocení a úprava přilehlých pozemků (klepadlo, dětské pískoviště, parkovací plocha) probíhala svépomocí členů , právnická osoba, , z nichž někteří z nich žijí v domě dosud. Dům na pozemku parc. č. , hodnota, a terénní úpravy na pozemcích parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, včetně oplocení byly dokončeny v roce 1970. Pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, byly od 1. 7. 1984 jako národní majetek ve správě , právnická osoba, , který hospodářskou smlouvou ze dne , datum, převedl předmětné pozemky do trvalého užívání , právnická osoba, [tj. žalobce a)], se v roce 1991 vyčlenilo z , právnická osoba, a dopisem ze dne 3. 10 1997 začalo řešit převod pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, s , Orgán veřejné moci, a dne 19. 9. 1997 podalo žádost o souhlas k zápisu práva užívání. Dne 24. 5. 2000 byla mezi žalovanou a žalobcem a) uzavřena smlouva o výpůjčce pozemku parc. č. , hodnota, , který byl později převeden do vlastnictví žalobce a) na základě žádosti o zrušení práva trvalého užívání ze dne 17. 2. 1999 a smlouvy o bezúplatném převodu vlastnictví podle zák. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR k nemovitostem ze dne 20. 12. 2003. Dopisem ze dne 30. 6. 2016 se , adresa, přihlásila k vlastnictví pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, a vyzvala žalobce a) k uzavření nájemní smlouvy a úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 153 315 Kč. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, č. j. 15 Co 373/2019-306 bylo určeno, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. , hodnota, a tyto pozemky tvoří jeden funkční celek s pozemkem parc. č. , hodnota, , na kterém je postaven bytový dům, nepravý vlastník, , adresa, , byl zapsán jako vlastník předmětných pozemků na základě svého dopisu ze dne 10. 11. 1999, č. j, spisová značka, a notářského zápisu z 27. 10. 1999 č. , spisová značka, , jímž se přihlásil jako vlastník předmětných pozemků v rozporu s právním stavem. Dopisem ze dne 8. 12. 2020 a ze dne 8. 4. 2021 požádali žalobci žalovanou o převod pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, způsobem podle ust. § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR., to však žalovaná dopisem ze dne , datum, odmítla a sdělila žalobcům, že uvedené pozemky lze převést pouze postupem podle ust. § 10 odst. 3,4,5 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu za cenu obvyklou. Dopisem ze dne 12. 7. 2021 pak sdělila žalobcům, že uvedené pozemky nevrátí do příslušnosti hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, když na pozemky se vztahuje ust. § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Na základě místního šetření ze dne 20.11.2023 soud I