14 Cmo 239/2023-115 — Městský soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta, . (dále jen „společnost“) konané dne 23. března 2023 (správně 14. března 2023 – pozn. odvolacího soudu), uvedeného bod bodem 4 zápisu z valné hromady, o odvolání společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatelky, , z funkce jednatele společnosti. Výrokem II. uložil společnosti povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč.2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyšel z toho, že:- společnost má 3 společníky – navrhovatelku s podílem o velikosti 33 %, , jméno FO, s podílem o velikosti 33 % a , jméno FO, s podílem o velikosti 34 %; základní kapitál společnosti je 20 000 Kč;- společnost má 3 jednatele; v obchodním rejstříku je zapsaným jednatelem pouze , jméno FO, , druhý jednatel společnost , právnická osoba, byl z funkce jednatelky vymazán dne 20. března 2023 se dnem zániku funkce 14. března 2023, další z původně zapsaných jednatelů , jméno FO, byl vymazán dne 9. listopadu 2021 se dnem zániku funkce 1. září 2021;- pozvánkou ze dne 24. února 2023 jednatel společnosti , právnická osoba, svolal do sídla společnosti valnou hromadu společnosti na 14. března 2023 v 10.00 hod., na programu valné hromady bylo mj. odvolání , jméno FO, z funkce jednatele společnosti (bod 4 programu) [dále též „valná hromada č.1“];- pozvánkou ze dne 27. února 2023 jednatel společnosti , jméno FO, svolal valnou hromadu společnosti na týž den, tj. 14. března 2023, v 8.00 hod., s místem jejího konání na adrese , adresa, (správně č. ev. , Anonymizováno, – pozn. odvolacího soudu), , adresa, ; na jejím programu bylo mj. odvolání společnosti , právnická osoba, z funkce jednatele společnosti (bod 4 programu) [dále též „valná hromada č.2“];- dopisem ze dne 3. března 2023 navrhl jednatel , právnická osoba, druhému jednateli , jméno FO, , vzhledem k situaci, kdy byly svolány 2 valné hromady na tentýž den, aby obě valné hromady byly zrušeny a byl nalezen společný termín vyhovující všem společníkům a jednatelům; zároveň uvedl, že považuje za nemožné zúčastnit se obou valných hromad a poukázal na skutečnost, že i pro navrhovatelku není možné zúčastnit se valné hromady svolané na 8.00 hod. z důvodu nutnosti přicestovat do Prahy a z rodinných důvodů;- přípisem ze dne 13. března 2023 jednatel , právnická osoba, informoval všechny 3 společníky o tom, že s ohledem na situaci vychází z toho, že se žádná valná hromada dne 14. března 2023 konat nebude; dne 14. března 2023 vyhotovil protokol o nekonání valné hromady č. 1;- dle čl. 8 odst. 1 společenské smlouvy společnosti statutárním orgánem společnosti jsou tři jednatelé; dle čl. 7 odst. 3 má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu. Podle čl. 7 odst. 4 je valná hromada schopna usnášení, jsou-li na ní přítomni společníci, kteří mají nadpoloviční většinu všech hlasů; valná hromada rozhoduje 100 % hlasů všech společníků;- dne 14. března 2023 v 8.00 hod. se konala valná hromada č. 2, které se zúčastnili společníci , jméno FO, a , jméno FO, . Jednatel , jméno FO, mj. informoval valnou hromadu o tom, že navrhovatelka jakožto společník společnosti nevykonává hlasovací právo ve smyslu § 173 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, z důvodu, že , právnická osoba, a navrhovatelka spolu jednají ve shodě ve smyslu § 78 z. o. k.; a pod bodem 4 bylo přijato usnesení o odvolání , právnická osoba, z funkce jednatele společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce;- navrhovatelka se valné hromady č. 2 nezúčastnila, protest proti usnesení valné hromady společnosti o odvolání , právnická osoba, z funkce jednatele nepodala;- z dalších provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí v dané věci.3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně s odkazem na § 191 odst. 1 a § 192 odst. 2 z. o. k. uzavřel, že návrh byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Shledal i aktivní věcnou legitimaci navrhovatelky k podání předmětného návrhu.4. Soud prvního stupně dovodil, že způsob svolání valné hromady č. 2 jednatelem , jméno FO, na den 13. března (správně 14. března – pozn. odvolacího soudu) 2023 v 8.00 hod. za situace, kdy již dříve byla na stejný den svolána valná hromada č. 1 na 10.00 hod. , právnická osoba, jakožto jednatelem společnosti, je třeba hodnotit jako šikanózní a v rozporu s dobrými mravy. Jde o jednání v rozporu se zásadou nemo turpitudinem suam allegare potest, tudíž nemůže požívat právní ochrany. Nepoctivost jednání jednatele společnosti , jméno FO, při svolání valné hromady č. 2 lze dovodit i ze skutečnosti, že společnost , právnická osoba, jakožto druhý jednatel přípisem ze dne 13. března 2023 informovala všechny společníky, že se žádná valná hromada konat nebude.5. Soud prvního stupně dále uzavřel, že k sistaci hlasovacího práva navrhovatelky na valné hromadě č. 2 došlo v rozporu s § 173 odst. 1 písm. c) z. o. k. Výklad uvedeného ustanovení (prezentovaný na uvedené valné hromadě), že se sistace hlasovacího práva vztahuje i na hlasování akcionáře při rozhodování o odvolání jím nominovaných členů orgánů společnosti jednajících s akcionářem ve shodě, je podle soudu prvního stupně nepřípustně rozšiřující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2020, sp. zn, 27 Cdo 3315/2018). K sistaci hlasů navrhovatelky ve vztahu k hlasování o odvolání společnosti , Anonymizováno, . z funkce jednatele nedošlo a s ohledem na čl. 7 odst. 4 společenské smlouvy nemohlo být usnesení o odvolání společnosti , právnická osoba, z funkce jednatele valnou hromadou přijato. Dle soudu prvního stupně okolnosti svolání valné hromady - nepoctivé jednání jednatele , jméno FO, , kdy způsob svolání valné hromady č. 2 byl ve vztahu k navrhovatelce šikanózní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2006, sp. zn. 29 Odo 634/2005, či ze dne 28. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) - zapříčinily, že se navrhovatelka valné hromady dne 14. března 2023 od 8.00 hod. nezúčastnila, a jsou rovněž závažným důvodem ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k., pro který nebyl protest podán. Soud prvního stupně proto dovodil neplatnost usnesení přijatého na valné hromadě č. 2 o odvolání , právnická osoba, z funkce jednatele společnosti. Předpoklady pro aplikaci § 260 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud prvního stupně neshledal.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu).7. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Odvolatelka nepovažuje závěry soudu prvního stupně za správné. Byť má primárně za to, že absence protestu vylučuje přezkum napadeného usnesení, podrobně se vyjadřuje k okolnostem svolání valné hromady č. 2, k místu a času konání valné hromady č. 2, k otázce ne/podání protestu, jakož i k sistaci hlasovacího práva navrhovatelky na předmětné valné hromadě.9. Především zdůrazňuje, že navrhovatelka pozvánku na předmětnou valnou hromadu obdržela dne 27. února 2023, tudíž od uvedeného data do 14. března 2023 mohla uplatnit protest proti konání valné hromady. Takovýto postup zákon nevylučuje, naopak je v souladu s preventivní funkcí protestu; protest nemusí být podán až po přijetí usnesení valné hromady, neboť zákon nestanoví povinnost podat protest při jednání valné hromady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020). Navrhovatelka nebyla vystavena časové tísni, subjektivním ani objektivním okolnostem, jež by vylučovaly možnost protest podat. Okolnosti svolání valné hromady tedy nemohly být závažným důvodem ve smyslu § 192 odst. 2 z. o. k., pro který nebyl protest podán, neboť byly navrhovatelce známé dlouho dopředu. V této souvislosti odvolatelka poukazuje na hlavní smysl a účel protestu, majíc za to, že tím, že se navrhovatelka valné hromady nezúčastnila a nepodala protest, ztratila právo dovolávat se vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady č. 2; beneficium důvodného nepodání protestu jí tedy nemůže být přičítáno. Již tyto dvě skutečnosti (neúčast na valné hromadě a nepodání odůvodněného protestu) samy o sobě vylučují možnost navrhovatelky dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady č. 2. K tomu odvolatelka dodala, že navrhovatelka ani netvrdila ani neprokazovala žádný vážný a omluvitelný důvod, který jí bránil v účasti na valné hromadě č. 2, či ve vzne