19 Co 101/2024-311 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky , částka, (výrok II.) a úroku ve výši 93,6 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nejvýše však v souhrnné částce , částka, (výrok III.), žalované uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku , částka, (výrok IV.) a o nákladech řízení placených státem rozhodl tak, že k náhradě jsou povinny rovným dílem, tj. v částce , částka, , obě účastnice (výrok V.).2. Takto rozhodl o žalobě doručené mu dne , datum, , jíž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, , podle níž byl žalované poskytnut úvěr v částce , částka, , který žalovaná čerpala, avšak řádně nesplácela, ke dni , datum, proto došlo k zesplatnění celého úvěru. Konkrétně žalobkyně žádala úhradu jistiny poskytnutého úvěru ve výši , částka, , úroky z úvěru přirostlé do dne zesplatnění ve výši , částka, , 2 smluvní pokuty za neprovedené splátky po , částka, , náhradu nákladů spojených s prodlením žalované ve výši , částka, , smluvní pokutu za prodlení žalované s úhradou zesplatněného úvěru v částce , částka, , úrok z úvěru v sazbě 93,6 % ročně od , datum, a pojistné za pojištění schopnosti splácet po , částka, za 2 měsíce; z částky , částka, pak žádala též úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení.3. Žalovaná se podané žalobě bránila s tím, že úvěrovou smlouvu nepodepsala a úvěr nečerpala.4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel po skutkové stránce ze zjištění, že- dnem , datum, je datován návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve které je jako poskytovatel úvěru uvedena žalobkyně, jako zprostředkovatel úvěru je uvedena paní , jméno FO, a jako klient je uvedena žalovaná, ve smlouvě je uvedeno rodné číslo , č. účtu, a adresa , adresa, , dále e-mailová adresa , e-mail, a telefonní číslo , tel. číslo, úvěr měl být vyplacen na účet č. , č. účtu, ; úvěr byl sjednán ve výši , částka, a měl být splácen měsíčně ve splátkách po , částka, , počínaje měsícem prosinec 2019, úroková sazba byla sjednána ve výši 93,60 % p. a., dále byly sjednány sankce pro případ řádného nesplácení úvěru; smlouva byla podepsána v , adresa, klientem dne , datum, v 17:32:52 hodin, zprostředkovatelem úvěru téhož dne ve 17:32:57 hodin a poskytovatelem v 18:03:15 hodin;- podpis žalobkyně na úvěrové smlouvě je vlastnoručním podpisem žalobkyně (byl znalecky zkoumán s kladným výsledkem v rovině střední pravděpodobnosti);- zprostředkovatelka úvěru paní , jméno FO, si tuto konkrétní smlouvu a okolnosti jejího sjednání nepamatuje, pouze obecně popsala, že kontroluje doklady totožnosti a klienti podepisují smlouvu před ní, s údaji elektronicky zaznamenaného podpisu nelze manipulovat;- dnem , datum, je datováno potvrzení zaměstnavatele (La Gelateria Venneta s. r. o., IČO: , IČO, ) o výši příjmu zaměstnance (žalované), ve kterém je uvedeno, že žalovaná je zde zaměstnána od , datum, s pracovním zařazením „vedoucí“ a s průměrným měsíčním čistým příjmem za období od , datum, do 31. 10. 20119 ve výši , částka, a čistým ročním příjmem za posledních 12 měsíců (od , datum, do , datum, ) ve výši , částka, , potvrzení je podepsáno panem , jméno FO, a obsahuje otisk razítka společnosti;- dnem , datum, byla podle výše citované smlouvy vyplacena částka , částka, na účet č. , č. účtu, ;- účet, na který byl úvěr vyplacen, je veden na jméno paní , jméno FO, , narozené , datum, , bytem , adresa, ;- telefonní číslo , tel. číslo, uvedené ve smlouvě je registrováno na jméno pana , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, ;- žalovaná byla v období od , datum, do , datum, zaměstnána v pracovním poměru u společnosti , firma, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, ;- dnem , datum, a , datum, jsou datovány výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek zasílané žalované na adresu uvedenou ve smlouvě s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru;- dnem , datum, je datováno oznámení žalobkyně zasílané na adresu žalované dle smlouvy, jímž byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru (, částka, ), smluvních pokut (, částka, ) a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (, částka, ) a měsíčních úhrad za pojištění schopnosti splácet, to vše v celkové výši , částka, ;5. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že mezi účastnicemi byla sjednána úvěrová smlouva podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na postavení žalované coby spotřebitelky podléhá rovněž zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k výši sjednaného úroku (93,6 % ročně) pak shledal uzavřenou smlouvu neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 o. z.). Žalobkyni proto přiznal toliko nárok z bezdůvodného obohacení (§ 2992 o. z.) v podobě čerpané jistiny úvěru (, částka, ) a přirostlého úroku ke dni zesplatnění (, částka, ); žalobu naproti tomu zamítl v rozsahu požadovaného úroku z úvěru (93,6 % p. a.) a smluvní pokuty , částka, .6. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi navzájem rozhodl soud prvního stupně podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na ni přiznal procesně úspěšnější žalobkyni, a to v rozsahu 44 %. Výši nákladů žalobkyně pak určil jako souhrn odměny a náhrady hotových výdajů advokátky podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), v souvislosti s celkem , hodnota, úkony právní služby, 21% DPH a zaplaceného soudního poplatku , částka, .7. O náhradě nákladů řízení placených státem (znalečné , částka, ) pak rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že každá z účastnic je povinna k úhradě jedné poloviny těchto nákladů, přičemž složená záloha bude zohledněna v rámci případného vymáhání.8. Proti tomuto rozsudku co do vyhovujícího meritorního výroku I. brojí svým odvoláním žalovaná, která namítala, že závěr soudu prvního stupně o tom, že smlouvu podepsala, je postaven v zásadě jen na jediném důkazu, a to znaleckém posudku z oboru písmoznalectví, soud prvního stupně však pominul další provedené důkazy (mzdový list žalované obsahující výpis její docházky do zaměstnání) vylučující, aby žalovaná byla v čase a místě podpisu předkládané smlouvy přítomna. Pokud by soud měl o citované listině pochybnosti, měl vyslechnout navrženou svědkyni Ivu Zajícovou, to však neučinil; neprovedl ani výslech svědkyně , jméno FO, . Pominul rovněž údaje z úvěrové smlouvy směřující k jiné osobě (, jméno FO, ), konkrétně telefonní číslo a e-mail, bankovní účet i nepravdivé potvrzení o výdělku žalované. Podpis na úvěrové smlouvě je zřetelně odlišný od běžných podpisů žalované. Znalecký posudek nemá větší váhu než ostatní důkazní prostředky, nadto je jeho závěr činěn toliko v rovině střední pravděpodobnosti. Žalobkyně proto navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení.9. Žalobkyně ve svém vyjádření k podanému odvolání souhlasila s napadeným rozsudkem i jeho odůvodněním. Důkaz znaleckým posudkem v této věci považuje za zásadní, neboť z něj jednoznačně vyplývá, že žalovaná předmětnou smlouvu podepsala; rovina střední pravděpodobnosti pak k takovému závěru spolehlivě postačuje, přičemž vyšší míra pravděpodobnosti není obvyklá. Nelze se pak spokojit toliko se zpochybněním znaleckého posudku, zvlášť pokud znalkyně své závěry před soudem obhájila. Není přitom nic neobvyklého, pokud si žalovaná nechala poslat úvěr na cizí účet, což koresponduje i s potvrzením, podle kterého byla mzda žalované vyplácena hotově. Stejně tak není neobvyklé, aby telefonní číslo fakticky využívala jiná osoba než ta, na kterou je evidováno. V průběhu sjednávání úvěrové smlouvy byl předložen průkaz totožnosti žalované, potvrzení jejího zaměstnavatele i výplatní páska za září 2019. Výslech svědkyně Zajícové by byl zjevně nadbytečný s ohledem na časový odstup. Žalobkyně proto navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a žádala též přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.10. Po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek v rozsahu odvoláním dotčeném, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a po dílčím doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.11. V této věci byla zcela zásadní otázka, zda žalovaná předmětnou úvěrovou smlouvu dne , datum, podepsala či nikoli. Odvolací soud – oproti soudu prvního stupně – v tomto ohledu dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.12. Lze souhlasit s odvolatelkou, že soud prvního stupně svůj závěr vystavěl v zásadě pouze na základě je