25 Co 262/2024-118 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení oproti povinnosti vydat vozidlo Renault Clio, SPZ , SPZ, (I), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (II).2. Rozhodl tak na podkladě žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky, včetně příslušenství oproti vrácení specifikovaného osobního automobilu s tím, že na podkladě kupní smlouvy uzavřené s žalovanou zakoupila osobní automobil, uvedený automobil však měl skryté vady, a pokud by žalobkyně o těchto vadách věděla, vozidlo by nekoupila. Později se totiž na vozidle projevily závady, vrzají a skřípají mu brzdy, při otevírání dveří se dveře prověšují, přední část vozu s blatníky není v rovině s boční částí vozidla, vozidlo totiž bylo bourané. Nadto posléze žalobkyně zjistila, že vozidlo mělo též přetočený tachometr. Od kupní smlouvy proto následně odstoupila a požaduje vrácení kupní ceny oproti vrácení předmětného vozidla.3. Žalovaná v rámci procesního stanoviska s žalobou nesouhlasila, a to z důvodu, že některé žalobkyní vytýkané vady jsou vady zjevné a nadto tyto tvrzené vady žalobkyní u žalované nebyly uplatněny včas. Žalobkyně byla při prodeji předmětného vozidla informována o nesrovnalostech v záznamech kilometrového nájezdu automobilu a bylo proto pouze na jejím rozhodnutí, zda i přes tyto nesrovnalosti vozidlo koupí či nikoliv.4. Soud prvního stupně po provedeném řízení a dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo specifikované ojeté motorové vozidlo, kupní cena byla sjednána ve výši , částka, . Tato kupní cena byla žalobkyní jako kupující zcela uhrazena dne , datum, . V rámci předávacího protokolu byla žalobkyně uvědoměna o tom, že stav tachometru nemusí odpovídat skutečnosti. V únoru 2023 (13. 2.) žalobkyně obdržela dokumenty, z nichž vyplynulo, že předmětné vozidlo má přetočený tachometr, přičemž dne , datum, písemně od kupní smlouvy odstoupila.5. Poté se soud prvního stupně zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů, a to na základě toho, že žalobkyně je cizí státní příslušník, rezident v České republice. Vyšel z Nařízení Brusel I bis a z čl. 18 dovodil pravomoc českých soudů, neboť prodávající i kupující mají sídlo (bydliště) na území České republiky. Stran rozhodného práva pak dovodil, že jím je právo české, a to dle čl. 4 odst. 1 písm. a) Nařízení Řím I, neboť prodávající i kupující mají sídlo, respektive bydliště, na území České republiky.6. Následně na danou věc soud prvního stupně aplikoval § 2003 a § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že většina vad tvrzených žalobkyní, a to prověšení dveří, nerovnost blatníků, či skřípání brzd, jsou vady zjevné, které žalobkyně musela zjistit již při prohlídce vozidla, respektive při zkušební jízdě. Tyto vady proto nejsou způsobilé, aby založily důvod pro odstoupení od kupní smlouvy. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že předmětné vozidlo bylo před uzavřením kupní smlouvy havarované, soud prvního stupně vyšel z toho, že uvedená skutečnost sama o sobě nezakládá vadu, ale je tomu tak pouze v případě, že by si strany kupní smlouvy výslovně sjednaly garanci, že vozidlo havarované nebylo. Ohledně vady, týkající se stočení tachometru, soud prvního stupně uzavřel, že na tuto možnou vadu byla žalobkyně upozorněna v rámci předávacího protokolu. Dospěl proto k závěru, že žalobkyní uváděné vady nemohou být důvodem způsobilým založit účinné odstoupení od kupní smlouvy.7. Současně též zkonstatoval, že i kdyby uvedené vady byly způsobilé založit možnost žalobkyně od smlouvy odstoupit, pak ve smyslu § 2111 o. z. žalobkyně takto učinila opožděně. Kupující totiž pozbývá právo odstoupit od smlouvy, pokud neoznámí vady prodávajícímu včas. Byť zákon sám neupravuje pojem „včas“, lze dovodit, že se jím míní obdobně jako v § 2112 o. z., to, že vady je třeba uplatnit bez zbytečného odkladu. Kromě zjištění, že předmětné vozidlo bylo havarované a že má přetočený tachometr, totiž musely být žalobkyni předmětné vady známé v podstatě od počátku, tj. od uzavření kupní smlouvy. Informace o tom, že vozidlo mělo být havarované a že má mít přetočený tachometr, pak byly žalobkyni známy nejpozději dne , datum, . Tyto vady proto mohla u prodávajícího, tj. žalované, uplatnit bez zbytečného odkladu, a to ihned po datu , datum, . Soud prvního stupně rovněž přihlédl k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení změnila svá skutková tvrzení o tom, že se o těchto vadách dozvěděla až k datu , datum, . Původně totiž tvrdila, že měla k dispozici listiny, z nichž uvedené vady (havarování a přetočení tachometru) vyplývaly již mnohem dříve, avšak sama výskyt těchto vad z listin nepochopila, byť je zjevné, že údaje v tomto smyslu jsou v daných listinách uvedeny zcela zřetelně a srozumitelně a kdyby se s nimi žalobkyně seznámila (přečetla si uvedené listiny), musely jí uvedené vady z tohoto vyplynout, respektive existenci těchto by musela pochopit. Současně soud prvního stupně dodal, že i pokud žalobkyně nejprve řešila, zda případný spor ohledně vad, kryje pojištění právní pomoci a posléze hledala právního zástupce, nelze přehlédnout, že od data , datum, , kdy se o vadách, tj. že předmětné vozidlo bylo havarované a má mít přetočený tachometr, dozvěděla, do data , datum, , kdy učinila odstoupení od kupní smlouvy, uplynula další doba pěti měsíců, což nepochybně nelze považovat za dobu bez zbytečného odkladu. Závěrem tak uzavřel, že i kdyby uplatňované vady byly způsobilé založit účinné odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy, žalobkyně vady uplatnila u žalované pozdě, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.8. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a úspěšné žalované přiznal náklady řízení, představující náklady právního zastoupení.9. Žalobkyně rozsudek napadla včas podaným a přípustným odvoláním. Soudu prvního stupně vytkla, že nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem či jí označeným důkazům, na podkladě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Předně argumentovala tím, že soud prvního stupně nevzal v úvahu povahu závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, tj., že se jedná o spor spotřebitelský. Nadto žalobkyně je německá státní příslušnice a starobní důchodkyně bez znalosti českého jazyka. Jako takové, tedy spotřebiteli, by jí měla být poskytnuta zvláštní ochrana ve vztahu k žalované, jakožto profesionálu. Zopakovala, že v souvislosti s koupí předmětného vozidla nikdy nebyla seznámena s obsahem předávacího protokolu, v němž mělo být uvedeno, že tachometr vozidla může vykazovat nesoulad se skutečným stavem. Tuto skutečnost zjistila až po nahlédnutí do soudního spisu, do něhož tuto listinu žalovaná založila k důkazu. Doplnila, že podpis všech listin v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy probíhal tak, že byla požádána o podpis na malém tabletu s tím, že jí bylo zaměstnancem žalované sděleno, že podepisuje zálohovou fakturu. Na kupní cenu totiž nejprve platila zálohu a zcela ji uhradila až dne , datum, . Jednání zaměstnanců žalované je proto zcela jistě v rozporu s požadavkem poctivosti a zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalobkyně jako spotřebitele. Nadto k ujednání v listinách, které nepřímo vylučuje možnost uplatnění práv z vadného plnění, nelze přihlížet, neboť tyto informace žalobkyni nebyly poskytnuty jasným, ani srozumitelným způsobem. Informace o tom, že vozidlo má tzv. „stočený tachometr“ totiž měla být dle názoru žalobkyně uvedena jasně a srozumitelně přímo v kupní smlouvě. Nadto žalovaná v kupní smlouvě deklarovala, že automobil nepochází z trestné činnosti, přičemž stočení tachometru lze rovněž kvalifikovat jako , podezřelý výraz, čin podvodu. V tomto smyslu proto soud prvního stupně pochybil, pokud tyto žalobkyní tvrzené skutečnosti nevzal v potaz a při svém rozhodnutí se s nimi nevypořádal. Pokud pak se jedná o jednotlivé vady, které předmětné vozidlo vykazovalo po koupi, tyto žalobkyně opakovaně a bezodkladně od jejich výskytu reklamovala v obchodních prostorách žalované, avšak zaměstnanci žalované se s ní odmítli bavit. K uplatnění práv z vadného plnění totiž zákon nestanoví žádnou formu a žalovaná tato tvrzení nijak nevyvrátila. Žalobkyně proto vychází z toho, že vady uplatnila u žalované bezodkladně. Jde-li o skryté vady, jimiž je stočený tachometr, nelze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že tato vada musela být žalobkyni známa v okamžiku, kdy jí byl vytištěn tzv. životopis vozidla u autorizovaného prodejce vozidel značky Renault. Žalobkyně v tomto okamžiku totiž pouze seznala, že vozidlo bylo havarované a opravované a posléze se obrátila o pomoc na odpovědnostní pojišťovnu, následně na pojišťovn