§ 2003 občanský zákoník – Neměnnost volby odstoupení od smlouvy
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 2003 občanského zákoníku stanovuje, že jakmile se oprávněná strana rozhodne, zda od smlouvy odstoupí, nebo na ní setrvá, nemůže své rozhodnutí již změnit; zároveň však umožňuje odstoupit od smlouvy později, pokud dojde k dalšímu obdobnému porušení. Pokud se rozhodnete odstoupit od smlouvy a oznámíte to druhé straně, nemůžete si to rozmyslet a trvat na plnění smlouvy. (§ 2003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 2003 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit.
(2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se rozhodnete odstoupit od smlouvy a oznámíte to druhé straně, nemůžete si to rozmyslet a trvat na plnění smlouvy.
- Stejně tak, pokud se rozhodnete na smlouvě setrvat (tj. neodstoupit), nemůžete později své rozhodnutí změnit a odstoupit od smlouvy z téhož důvodu.
- Pokud jste měli právo odstoupit od smlouvy kvůli podstatnému porušení, ale toto právo jste nevyužili, neznamená to, že nemůžete odstoupit později, pokud druhá strana smlouvu poruší znovu a obdobným způsobem.
Na co si dát pozor
- Rozhodnutí o odstoupení od smlouvy nebo setrvání na ní je konečné a nelze jej jednostranně změnit.
- Je důležité pečlivě zvážit, zda chcete od smlouvy odstoupit, nebo na ní setrvat, neboť toto rozhodnutí má trvalé právní důsledky pro dané porušení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2003
Jak soudy aplikují § 2003
Žalobci nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nemohli po učinění volby dle § 1969 o. z. od smlouvy podle § 2003 odst. 1 o. z. odstoupit, neboť tuto možnost následně při trvajícím prodlení měli.
Se zřetelem na zjištěný a dosud nezrušený obligační titul považoval odvolací soud podanou negatorní vlastnickou žalobu za nedůvodnou; ačkoliv žalobci žalovanému adresovali odstoupení od smlouvy spočívající v porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2003 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; dále jen „o. z.“), podmínky pro ně neměl odvolací soud za naplněné.
U otázky b) dovolatelé uvedli, že pro případ, že by měl dovolací soud za to, že i na smlouvou sjednané právo odstoupit se vztahuje § 2002 o. z., pak má s ohledem na § 2003 odst. 2 o. z. platit, že trvá-li prodlení dlužníka, nemůže po dobu tohoto prodlení dojít ke ztrátě práva věřitele na odstoupení od smlouvy.