29 Co 184/2024-311 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne , datum, rozhodl, že žalovaná je ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení ve výši 8,05% ročně (výrok I.). Žalované uložil ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám jejího zástupce (výrok II.) a nahradit státu náklady řízení v rozsahu , částka, (výrok III.).2. Žalobkyně nárok na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím opírá o smlouvu o dílo uzavřenou dne , datum, , na jejímž základě zhotovila dílo - stavbu „Stavební úpravy MK , adresa, , včetně parkoviště u mateřské školy, k. ú. , adresa, “. Cenu díla na základě konečné faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vystavené na částku , částka, se splatností dne , datum, jí žalovaná neuhradila, ačkoli uhradila předchozí dílčí faktury.3. Žalovaná nárok neuznala. Namítla, že smlouva o dílo nebyla platně uzavřena, neboť je v podpisové sekci opatřena razítkem společnosti odlišné od žalobkyně. Případné právo na vydání bezdůvodného obohacení se podle ní promlčelo dne , datum, , 10 dní před podáním žaloby. Pro případ, že smlouva o dílo bude posouzena jako platná a že žalovaný nárok není promlčen, namítla, že cena díla není splatná, protože nedošlo k řádnému předání a převzetí díla podle čl. 6 smlouvy o dílo.4. Soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování, jehož závěry popsal v odst. 6 až 20. Skutkový závěr soud I. stupně v odst. 18 a následujících odůvodnění rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že o veřejné zakázce i „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “ město , adresa, dne , datum, uzavřelo smlouvu o dílo se žalovanou jakožto zhotovitelem. Prostřednictvím smlouvy o dílo ze dne , datum, , shodující se textem se smlouvou uzavřenou s městem , adresa, , žalovaná pozici zhotovitele stavby přenesla na žalobkyni. Žalobkyně dílo fakticky zhotovila a o dokončení žalovanou vyrozuměla, což vyplývá ze podaného svědectví a ze zápisu ve stavebním deníku. Poté žalovaná dílo dne , datum, protokolárně předala městu , adresa, . K protokolárnímu předání díla mezi účastnicemi tohoto řízení nedošlo. Prokázáno bylo i to, že město , adresa, zaplatilo žalované cenu díla. Žalovaná žalobkyni uhradila dvě dílčí faktury v průběhu stavby.5. Právní posouzení dle ust. § 2586 a násl. občanského zákoníku č. 89/212 Sb. (dále jen o. z.) soud shrnul v odstavcích 43 až 59 odůvodnění rozsudku, když se předně vypořádal s námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouvu podle soudu I. stupně nade vší pochybnost uzavřela se žalovanou žalobkyně, razítko jiné společnosti, jíž je jednatel žalobkyně rovněž statutárním orgánem, na tom nic nezměnilo. Soud měl za prokázáno, že žalobkyně provedla dílo bez vad podle smlouvy a dala žalované na vědomí, že je hotové a způsobilé k předání konečnému odběrateli - městu , adresa, (viz zápis ve stavebním deníku ze dne , datum, a výpověď svědka Koryty). , adresa, dílo protokolárně převzalo a užívá jej. Přestože mezi účastnicemi řízení nedošlo k protokolárnímu předání díla, počala objednateli nejpozději 31. dne poté, co mu zhotovitel umožnil dílo zkontrolovat a dal mu na vědomí, že je dílo hotové, běžet 60denní lhůta splatnosti ceny díla. Objednatel se poté ocitl v prodlení se zaplacením ceny díla. Nejpozději se tak stalo 91. dne poté, co mu bylo dílo dáno k dispozici za účelem ověření jeho souladnosti se smlouvou. Takto soud I. stupně dospěl k závěru o splatnosti žalované částky, prostřednictvím aplikace ust. § 1963, § 1964 a § 1965 o. z. a čl. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/, právnická osoba, postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Proto žalobě vyhověl a současně žalovanou zavázal úhradou nákladů žalobkyně a státu.6. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Zopakovala v něm svou obranu proti žalobě. Je přesvědčena, že žalobkyně smlouvu o dílo neuzavřela, protože na straně zhotovitele je ve smlouvě uvedena společnost , právnická osoba, , svědčí o tom otisk razítka a podpis jednatele na str. 14 smlouvy. K předání díla městu Kynšperk došlo ve dnech 18. až , datum, a žaloba byla podána dne , datum, , proto došlo k promlčení nároku na zaplacení žalované částky. Žalovaná uvedla, že ji žalobkyně nevyzvala k zahájení předávacího řízení, žádné předávací řízení neproběhlo, žalovaná nebyla vyzvána k podpisu předávacího protokolu. Dílo nebylo žalované do dnešního předáno. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení.7. Žalobkyně se ve stanovisku k odvolání ztotožnila se závěry soudu I. stupně. Tvrzení žalované, že neuzavřela smlouvu, označila za účelové. Otisk razítka společnosti , právnická osoba, na předmětné smlouvě je irelevantní, došlo k němu administrativní chybou, jednatel žalobkyně je zároveň jednatelem této společnosti. Ze záhlaví a obsahu smlouvy a z podpisu jednatele je jednoznačné, že smlouvu uzavřela žalobkyně. Žalobkyně také dílo zhotovila. Žalovaná žalobkyni v souladu s uzavřenou smlouvou částečně plnila, uhradila dílčí faktury: č. , hodnota, na částku , částka, a č. , hodnota, na částku , částka, . Byla si vědoma toho, kdo uzavřel smlouvu, nikdy dříve to nerozporovala. Dílo bylo řádně a včas předáno , adresa, , které následně žalované cenu díla uhradilo. Žalobkyně v souladu se smlouvou po dokončení díla vystavila fakturu, a to dne , datum, se splatností , datum, . Splatnost stanovila v souladu se smlouvou, konkrétně dle čl. 8.11. Ke splatnosti pohledávky došlo dne , datum, , nejdříve by tedy pohledávka mohla být promlčena dne , datum, . Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud odvolání žalované zamítl.8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po provedeném jednání došel k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud předně odkazuje na podrobná skutková zjištění soudu I. stupně a jeho přiléhavý závěr o skutkovém stavu, který tvoří spolehlivý základ také pro odvolací přezkum. Odvolatelka ostatně proti rozsahu dokazování a skutkovým závěrům ničeho nenamítá, má za sporné pouze právní posouzení nároku.10. Rovněž právní posouzení přijaté soudem I. stupně je podle odvolacího soudu ve svém výsledku správné. V odůvodnění rozhodnutí se soud I. stupně dostatečně vypořádal s obranou žalované strany. Nejprve v odst. 24 až 28 odůvodnění rozsudku vyvrátil argument žalované, že smlouva ze dne , datum, nebyla mezi účastnicemi platně uzavřena proto, že na smlouvě v podpisové sekci u podpisu jejího jednatele absentuje razítko žalobkyně, naopak je na tomto místě opatřena razítkem jiné společnosti. Soud I. stupně toto formální pochybení písemné smlouvy neposoudil jako vadu, která by mohla mít za následek neplatnost smlouvy, své stanovisko přitom opřel o relevantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR a ust. § 574 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.).11. Dalším odvolacím argumentem žalované je trvání na podané námitce promlčení, přičemž žalovaná spatřuje počátek běhu tříleté promlčecí doby ve dni , datum, , kdy bylo podle ní dílo předáno městu , adresa, . Za předpokladu, že k platnému uzavření smlouvy o dílo mezi ní a žalobkyní nedošlo, a jedná se podle žalované o nárok z bezdůvodného obohacení. Tento předpoklad však byl vyvrácen, jak je popsáno v předchozím odstavci.12. Rovněž odvolací soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na zaplacení ceny za zhotovené dílo, vycházející z platné smlouvy o dílo. Není bez významu, že žalovaná uplatnila námitku promlčení ve vztahu k nároku z bezdůvodného obohacení. V rámci koncentrovaného řízení žalovaná nedoplnila skutková tvrzení k případnému promlčení nároku na zaplacení ceny díla, ačkoli jí byl předběžný právní názor soudu na otázku platnosti smlouvy o dílo znám. V hmotněprávních otázkách musí soud přísně zachovat svou nestrannost, a proto jakékoli poučení o nutnosti doplnit tvrzení pro případ, že by žalovaná tvrdila rovněž promlčení nároku na zaplacení ceny díla, nepřipadalo v úvahu.13. Ve věci jsou rozhodná následující ustanovení, občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.:§ 609Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.§ 611Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.§ 619(1) Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.(2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.§ 62