§ 20 zákon o soudech a soudcích – Pokud se senát Nejvyššího soudu při rozhodování odchýlí…
Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) · 6/2002 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 20 zákona č. 6/2002 Sb. stanoví, že pokud se senát Nejvyššího soudu při rozhodování odchýlí od dříve vyjádřeného právního názoru Nejvyššího soudu, musí věc postoupit k rozhodnutí velkému senátu, s výjimkou některých procesních otázek nebo již existujícího stanoviska. Zajišťuje se jednotnost rozhodování Nejvyššího soudu, neboť odlišné právní názory jsou řešeny větším počtem soudců. (§ 20 zákona č. 6/2002 Sb., zákon o soudech a soudcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 14
- Judikatura: na § 20 odkazuje 1 097 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 6/2002 Sb.
(1) Dospěl-li senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu. Při postoupení věci svůj odlišný názor zdůvodní.
(2) Jde-li o právní názor o procesním právu, ustanovení odstavce 1 neplatí, ledaže senát jednomyslně dospěl k závěru, že řešená procesní otázka má po právní stránce zásadní význam.
(3) Odstavce 1 a 2 neplatí, byl-li odlišný právní názor již vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu, zaujatému podle § 14 odst. 3.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zajišťuje se jednotnost rozhodování Nejvyššího soudu, neboť odlišné právní názory jsou řešeny větším počtem soudců.
- Pokud senát Nejvyššího soudu dospěje k jinému právnímu názoru než v minulosti, nemůže o věci rozhodnout sám a musí ji předat velkému senátu.
- Výjimkou jsou procesní otázky, pokud senát jednomyslně neshledá jejich zásadní význam, a situace, kdy již k dané otázce existuje oficiální stanovisko Nejvyššího soudu.
Na co si dát pozor
- Ustanovení se vztahuje pouze na odlišný právní názor od již vyjádřeného názoru *Nejvyššího soudu*, nikoli od názorů nižších soudů.
- Postoupení věci velkému senátu je povinné, pokud nejsou splněny výjimky uvedené v odstavcích 2 a 3.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 20
Jak soudy aplikují § 20
… [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“)], nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“ (srov. např. usnesení …
Závěrem státní zástupce navrhl dovolání obviněného odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně uvedl, že pokud by však přesto za takové situace dospěl senát rozhodující o dovolání k závěru o jeho důvodnosti a opodstatněnosti, státní zástupce se připojuje k návrhu poškozené na aplikaci § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), tedy na předložení věci velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
Tříčlenný senát proto rozhodl podle § 20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, o postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu.