39 Co 225/2024-162 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, v převyšující části do , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky do , datum, žalobu zamítl (výrok I). Výrokem II uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalovaném náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky řízení, představující nesprávný úřední postup v řízení, vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Uvedl, že od r. 2011 čelil , podezřelý výraz, stíhání a následně bylo v září r. 2021 rozhodnuto, že jeho , podezřelý výraz, stíhání není přípustné. Minimálně 10 let tak čelil , podezřelý výraz, stíhání bez rozhodnutí o vině či nevině, řízení skončilo zastavením, aniž by procesní situaci zavinil žalobce. Požadoval úhradu nemajetkové újmy v penězích s ohledem na dva vydané zprošťující rozsudky a postoj státního zástupce v rámci dokazování. Právě v důsledku těchto okolností žalobce čelil po dobu více než 10 let , podezřelý výraz, stíhání. U žalované uplatnil nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku soudního řízení ve výši , částka, a dále požadoval náhradu výdajů, které musel vynaložit na výkon obhajoby zaplacením své právní zástupkyni , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, . Žalovaná nesporovala uplatnění téhož nároku, uvedla, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění (dále také odškodňovacího zákona) proto poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. K nároku ve výši , částka, uvedla, že ze žalobních tvrzení nevyplývá, na základě jakého odpovědnostního titulu žalobce náhradu nákladů požaduje. Navíc neprokázal výši škody, která mu skutečně vznikla. S ohledem na datum zahájení , podezřelý výraz, stíhání žalobce není vyúčtování odměny advokáta dostatečným podkladem, je třeba, aby předložil doklad o tom, že odměnu skutečně zaplatil. Žalobce netvrdil, že by požadované náklady vynaložil na nápravu nesprávného úředního postupu dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb.3. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu majetkové škody na částku 8 131,73 €, což soud jako změnu připustil.4. Soud prvního stupně dále uvedl, že ve věci již dříve rozhodl, odvolací soud potvrdil nárok žalobce na nemajetkovou újmu pro nepřiměřenou délku řízení v rozsahu částky , částka, a věc vrátil k dalšímu řízení ohledně náhrady škody, představované náklady řízení účelně uplatňovanými v prozkoumávaném řízení. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně akcentoval presumpci neviny, v důsledku čehož má žalobce právo na náhradu nákladů účelně vynaložených nákladů, důvodem zrušení rozsudku soudu prvního stupně byla okolnost, že soud prvního stupně se nezabýval jejich výší.5. Soud prvního stupně se proto vyúčtováním právního zastoupení ze dne , datum, , sestávajícího z vykonaných úkonů právní služby, podrobně zabýval a jejich výčet uvedl v bodu 6 odůvodnění. Shrnul, že náklady a cestovné činí , částka, . Žalobce k tomu uvedl, že částku , částka, složil bankovním převodem a zbylou část osobně uhradil v advokátní kanceláři své obhájkyně. Soud prvního stupně v tomto poukázal na výpis z bankovních účtů, jejichž součet představuje , částka, . Ohledně zbylé hotovostní platby neměl žalobce doklady, proto navrhoval, aby si soud vyžádal informace od , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle dokumentu o plnění žalobce k rukám jeho právní zástupkyně se podává výpis osmi odcházejících plateb v součtu , částka6. Soud prvního stupně při svém dokazování dále vycházel ze spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ohledně úkonů právního zastoupení, odvolací soud v tomto směru ohledně jejich výčtu výslovně odkazuje na bod 8 odůvodnění napadeného rozsudku.7. Soud prvního stupně poté shrnul, že proti žalobci bylo vedeno , podezřelý výraz, stíhání pro , podezřelý výraz, čin podvodu spáchaného ve spolupachatelství, zahájené v lednu 2011. U Okresního soudu v , adresa, byla dne , datum, podána obžaloba pod sp. zn. , spisová značka, . Tento soud dne , datum, vyhlásil zprošťující rozsudek, který Krajský soud v , adresa, dne , datum, zrušil. Druhý, opět zprošťující rozsudek, vyhlásil dne , datum, , odvolací soud jej zrušil dne , datum, . Dne , datum, bylo , podezřelý výraz, stíhání žalobce zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dnem , datum, . , podezřelý výraz, řízení ve vztahu k žalobci trvalo 10 let a 9 měsíců. V , podezřelý výraz, řízení žalobce vynaložil náklady na svoji obhajobu v uznatelné výši 5 739,29 €, soud prvního stupně v tomto odkázal na již dříve provedenou specifikaci.8. Právně postupoval dle § 1, § 5, § 13 odškodňovacího zákona. Uvedl, že základ nároku v dané věci je dán, neboť žalobci se za nesprávný úřední postup, spočívající v nesprávné délce řízení, již pravomocně dostalo relutárního odškodnění.9. K náhradě škody, představované tzv. obhajným, soud prvního stupně uvedl, že v , podezřelý výraz, věci bylo učiněno celkem , hodnota, úkonů právní služby po , částka, spolu s paušálem, tedy ve výši , částka, náklady ze , adresa, ve Slovenské republice do , adresa, představují , částka, , celkem , hodnota, . Tato částka byla v průběhu řízení rozšířena o , částka, , tedy na částku , částka, Žalovaná však uváděla, že tento rozdíl nebyl u ní uplatněn. Soud této argumentaci přitakal, protože částka nad rámec , částka, ) nebyla v souladu s § 14 odškodňovacího zákona u žalované uplatněna.10. Soud prvního stupně, vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, vycházel ze shora uvedených úkonů právní služby, učiněných ve prospěch žalobce, a žalobě přitakal pouze do částky , částka, . Ohledně částky , částka, , představující rozšíření předmětu řízení, žalobu zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl úspěšný v obou nárocích, byť nikoli v požadované výši. V tomto případě jde o tzv. objektivní kumulaci nároků (nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí, nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, nárok na náhradu škody ve formě obhajného), kdy je třeba náhradu nákladů poměrně rozdělit, přičemž při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění, je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků s odkazem např. na usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. , spisová značka, . Tarifní hodnotou v případě uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí i za nepřiměřeně dlouhé řízení je částka , částka, (§ 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. - advokátního tarifu), tarifními hodnotami ohledně nároků na náhradu škody jsou částky , částka, ) a , částka, , celkem , částka, . Žalobce byl plně úspěšný ohledně nároku na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení (tarifní hodnota , částka, ) a ohledně nároku na obhajné v rozsahu , částka, (, částka, ), t.j celkem v rozsahu tarifní hodnoty , částka, , neúspěšný do částky , částka, , tedy v rozsahu 9,21 %. Žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady řízení, které představuje odměna advokáta za 10 úkonů právní služby (jejichž přesný výčet učinil v bodu 17) dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu (dle usnesení NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) po , částka, , tedy , částka, + 10 x režijní paušál po , částka, , celkem , částka, . K tomu uplatněné cestovné ze strany zástupce žalobce spolu s náhradou za promeškaný čas, celkem , částka, , spolu s náhradou DPH - , částka, . S ohledem na úspěšnost v rozsahu toliko 9,21 % činí náklady řízení , částka, , spolu s náhradou soudního poplatku - , částka, .12. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání jak žalobce, tak i žalovaná.13. Odvolání žalované směřovalo proti rozsudku soudu prvního stupně jako celku, žalovaná navrhla jeho změnu a zamítnutí žaloby ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Odkázala na odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. s. ř.). Zopakovala, že soud ve věci již dříve rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci z titulu nemajetkové újmy částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení v téže výši a od téhož data žalobu zamítl. Žalobu dále zamítl v části, kde se žalobce domáhal náhrady škody ve výši , částka, s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Městský soud v , město, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tento rozsudek