53 Co 199/2024-202 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované zaplatit původnímu žalobci , jméno FO, , narozenému , datum, částku 17 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6. 6. 2018 do zaplacení (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč od 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021 (výrok II.), zamítl žalobu co do požadovaného smluvního úroku z prodlení nad přiznanou výši zákonného úroku z prodlení do výše 0,1 % denně (výrok III.), uložil žalobci zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 61 379,85 Kč (výrok IV.) a uložil žalobci zaplatit soudní poplatek za žalobu 3 833 Kč (výrok V.).2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se původní žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného nájemného a smluveného úroku z prodlení na základě smlouvy o nájmu, kterou současný žalobce , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako pronajímatel a tehdejší výlučný vlastník nemovitosti uzavřel dne , datum, se žalovanou jako nájemkyní. Předmětem nájmu byla budova č. p. , hodnota, , která je součástí pozemku parc. č. st. , hodnota, , k. ú. , adresa, ), hotel , právnická osoba, . , Jméno zainteresované osoby 0/0, postoupil na původního žalobce svou pohledávku za žalovanou z titulu dlužného nájemného za období únor 2018 až červen 2018 v celkové částce 87 500 Kč včetně úroku z prodlení 0,1 % z dlužné částky denně, sjednaného v čl. IV. odst. 5 nájemní smlouvy. Celkové měsíční nájemné činilo 35 000 Kč a částka 87 500 Kč představovala polovinu nájemného za uvedené období, neboť , Jméno zainteresované osoby 0/0, byl v té době polovičním podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Druhým spoluvlastníkem byla , jméno FO, , jednatelka žalované. , Jméno zainteresované osoby 0/0, postoupil pohledávku za žalovanou na původního žalobce, , jméno FO, , smlouvou ze dne , datum, , což oznámil žalované přípisem ze dne 4. 7. 2018. Původní žalobce se v tomto řízení domáhal nájemného pouze za červen 2018 spolu se smluveným úrokem z prodlení z této částky 0,1 % denně od 6. 6. 2018 do zaplacení a dále požadoval smluvený úrok z prodlení z dlužných částek nájemného za únor 2018 až květen 2018 od 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021 v celkové částce 76 650 Kč.3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako vlastník hotelu a pronajímatel uzavřel se žalovanou dne , datum, jako nájemcem nájemní smlouvu dle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Od , datum, se stala na základě darovací smlouvy vedle , Jméno zainteresované osoby 0/0, spoluvlastnicí hotelu , jméno FO, , čímž vedle , Jméno zainteresované osoby 0/0, vstoupila vůči žalované i do práv pronajímatele (§ 680 odst. 2 obč. zák); tuto skutečnost pak strany promítly do dodatku č. I. k nájemní smlouvě ze dne , datum, . Žalované následně bylo , Jméno zainteresované osoby 0/0, bráněno v užívání hotelu na základě nájemní smlouvy až do 30. 1. 2018, kdy byl žalované hotel předán zpět do užívání. Soud uzavřel, že nájem žalované v období od února 2018 do června 2018 trval a žalovaná byla povinna platit sjednané nájemné v částce 35 000 Kč měsíčně. Nepřisvědčil pozdější argumentaci žalované, že nájem skončil dříve dle čl. IV. odst. 6 nájemní smlouvy, neboť spoluvlastnice hotelu nedala souhlas s výzvou k úhradě dlužného nájemného ze dne 27. 4. 2018, jež mohla mít za následek zánik nájmu, přičemž se jednalo o významnou záležitost ve smyslu § 1129 o. z. Rozhodnutí , Jméno zainteresované osoby 0/0, dle této výzvy je tak ve smyslu § 580 odst. 1 neplatné, neboť odporuje smyslu a účelu zákona. S poukazem na zjištění učiněná z exekutorského zápisu o stavu hotelu v době jeho opětovného převzetí žalovanou nepřisvědčil ani námitce žalované, že nájem nebyla povinna platit, neboť jí údajně byl vrácen ve vybydleném stavu (viz bod 53 odůvodnění napadeného rozsudku). Pokud jde o splatnost nájemného, soud prvního stupně dovodil, že dle smlouvy bylo splatné do pátého pracovního dne příslušného měsíce, přičemž vystavení faktury nebylo podmínkou pro vyvolání splatnosti (viz bod 54. odůvodnění napadeného rozsudku). Soud prvního stupně nepřisvědčil ani argumentaci žalované, že nárok na zaplacení nájemného přešel na , jméno FO, v souvislosti s jejím pozdějším nabytím spoluvlastnického podílu , Jméno zainteresované osoby 0/0, , neboť pohledávky vznikly za doby trvání spoluvlastnictví. Odmítl rovněž výhrady žalované vůči smlouvě o postoupení pohledávky z , Jméno zainteresované osoby 0/0, na původního žalobce, neboť , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky. Jako nedůvodnou shledal rovněž námitku, že žalovaná pohledávka zanikla jednostranným započtením provedeným žalobkyní. Dospěl k závěru, že aktivní ani pasivní pohledávky nebyly v dopise z 30. 5. 2018 specifikovány dostatečně určitě, navíc pohledávka žalované je nejistá, a tudíž k zápočtu nezpůsobilá. Dopisem ze dne 1. 10. 2018 byl proveden zápočet pouze proti pohledávce ze smlouvy o půjčce (viz bod 59. odůvodnění napadeného rozsudku). Požadavek žalobce na úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně soud prvního stupně považoval za rozporný s dobrými mravy, přičemž poukázal na shodný závěr pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 10. 2022, č. j. 42 C 272/2021-93 (viz bod 60. odůvodnění napadeného rozsudku). Uzavřel tedy, že žalobce má nárok na zaplacení požadované poloviny nájemného za červen 2018 v částce 17 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 6. 2018 do zaplacení. Dále přiznal žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení z nájemného za únor až květen 2018 za období od 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021. Co do požadovaného úroku z prodlení nad rámec zákonné sazby žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci.4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasná odvolání žalobce (do výroků III. a IV.) i žalovaná (do výroků I., II. a IV.).5. Žalobce brojil proti závěru soudu prvního stupně o rozporu požadavku na zaplacení smluveného úroku z prodlení s dobrými mravy. V rámci obšírné argumentace soudu prvního stupně vytkl, že pouze nekriticky převzal závěry rozsudku ze dne 25. 10. 2022, č. j. 42 C 272/2021-93, který rovněž řešil nárok žalobce vůči žalované na zaplacení nájemného, pouze za jiné období. Současně uvedl řadu argumentů ve prospěch oprávněnosti svého požadavku.6. Žalovaná ve svém odvolání s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu namítla promlčení úroku z prodlení z nájemného od února do května 2018. Námitku promlčení odůvodnila tím, že ke dni podání žaloby již byly promlčeny jistiny nájemného za jednotlivé měsíce. Z toho důvodu došlo též k promlčení jejich příslušenství. Ve vztahu k nájemnému za červen 2018 žalovaná setrvala na své námitce, že nenastala splatnost tohoto nájemného, neboť nájemné za jednotlivé měsíce bylo vždy splatné až na základě vystavené faktury a za červen 2018 faktura vystavena nebyla. Dále žalovaná zopakovala svou argumentaci, že žalovaná pohledávka zanikla započtením. Dle žalované je zápočet z 30. 5. 2018 dostatečně určitý. Aktivní pohledávka je konkretizována jako jedna – škoda způsobená ztrátou práva využívat předmět nájmu po určitou dobu, resp. bezdůvodné obohacení na straně , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Pohledávka je vždy definována i jejím příslušenstvím, které od ní nelze oddělit. Není ani potřeba vyčíslovat zůstatek aktivní pohledávky po předchozím zápočtu, protože není zřejmé, kolik z ní po předchozím zápočtu zůstane. Dle žalované nelze její pohledávku považovat ani za nejistou či neurčitou, neboť vychází ze stejného nájemního vztahu.7. Odvolací soud nejprve k návrhu žalobce rozhodl o vstupu , Jméno zainteresované osoby 0/0, do řízení na místo , jméno FO, usnesením ze dne 25. 9. 2024, č. j. 53 Co 199/2024-197, které bylo před zahájením jednání odvolacího soudu doručeno právním zástupcům všech účastníků. Na , Jméno zainteresované osoby 0/0, byla postoupena pohledávka za žalovanou , podezřelý výraz, ze dne 2. 9. 2024 podle § 1879 a násl. o. z., což bylo oznámeno právnímu zástupce žalované dopisem ze dne 13. 9. 2024.8. Poté odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání.9. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě dospěl ke správným skutkovým zjištěním.10. Předně odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně s ohledem na přechodné ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. předmětnou nájemní smlouvu správně posoudil podle § 663 a násl. obč. zák. , Jméno zainteresované osoby 0/0, nájemní smlouvu uzavíral jako fyzická osoba - nepodnikatel a režim „občanského zákoníku“ je výslovně v předmětné nájemní smlouvě zakotven v čl. IX odst. 10.11. Pokud jde o splatnost nájemného, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že byla sjednána tak, že nájemné mělo být uhrazeno vždy do každého pátého pracovního dne toho kterého měsíce, za kt