54 Co 217/2024-259 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatila žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně coby právní nástupkyně původní žalobkyně (blíže viz pravomocné usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), tj. společnosti , právnická osoba, reality holding a. s. (která v průběhu řízení smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, žalovanou pohledávku převedla na žalobkyni a žalovanou o této skutečnosti informovala písemným oznámením ze dne , datum, , jež bylo téhož dne předáno k poštovní přepravě) domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že se jedná o provizi, kterou žalovaná měla zaplatit její právní předchůdkyni v souladu s jimi uzavřenou dohodou o výhradním zprostředkování ze dne , datum, , ve znění změn sjednaných posléze v dohodě o koupi nemovitosti ze dne , datum, . Dle žalobních tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku obstarat žalované příležitost k uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní vztahující se pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí byla stavba , číslo, , vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“), a to za žalovanou požadovanou kupní cenu , částka, bez DPH, řádně dostála, avšak žalovaná jí v dané souvislosti smluvenou provizi (odměnu) ve výši 3 % kupní ceny nezaplatila, a to ani v právní předchůdkyní žalobkyně požadované částce , částka, , k jejíž úhradě byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne , datum, , kterou byla opětovně upomenuta k úhradě předmětné provize, tentokrát nejpozději do dne , datum, .3. Soud prvního stupně s odkazem na skutková zjištění uvedená v odstavci 5. až 20. písemného odůvodnění rozsudku, a na ně navazující právní závěry shrnuté v odstavci 32. téhož odůvodnění žalobě zcela vyhověl. Soud prvního stupně uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako realitním zprostředkovatelem a žalovanou jako zájemcem byla dne , datum, platně uzavřena zprostředkovatelské smlouva dle § 2445 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a § 17 odst. 1 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, a protože právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s uvedenou smlouvou zajistila žalované zájemce o koupi předmětné nemovitosti, který byl ochoten s ní uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní za žalovanou akceptovanou kupní cenu ve výši , částka, bez DPH, tedy jinak řečeno pro ni obstaral příležitost k uzavření požadované smlouvy o smlouvě budoucí kupní, právní předchůdkyni žalobkyně tak v souladu s obsahem ujednání zmíněných smluvních stran podle § 2447 odst. 2 o. z. vznikl nárok na zaplacení provize ve výši 3 % z kupní ceny již k okamžiku obstarání zmíněné příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy. Soud prvního stupně přitom zdůraznil, že žalovaná splnění uvedeného závazku výslovně potvrdila v dohodě o koupi nemovitosti ze dne , datum, , která byla v souladu s předchozím smluvním ujednáním byla elektronicky podepsána prostřednictvím aplikace DocuSign, v případě žalované konkrétně tak, že jí byl zaslán odkaz na jí uvedenou e-mailovou adresu (, e-mail, ), jehož prostřednictvím měla následně projevit svoji vůli s uzavřením zaslané písemnosti vložením potvrzovacího kódu, který jí byl souběžně zaslán na jí identifikované a potvrzené telefonní číslo (tel. č. +, tel. číslo, ). Tento způsob elektronického podpisu lze totiž podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, ve spojení s § 5 téhož zákona a § 562 odst. 1 o. z. považovat za závazný projev vůle, naplňující znaky pro daný případ dostačující formy prostého elektronického podpisu. Skutečnost, že žalovaná posléze dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že od předmětné dohody o výhradním zastoupení odstupuje, soud prvního stupně shledal pro právní posouzení věci samé irelevantním; jednak z toho důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou dohodu nijak neporušila, a tedy žalovaná podle § 2002 o. z. nebyla oprávněna od ní odstoupit, ale především s poukazem na skutečnost, že žalovaná tak učinila až poté, kdy zprostředkovatelský závazek právní předchůdkyně žalobkyně zanikl splněním. Soud prvního stupně proto žalobou uplatněnému požadavku na zaplacení provize ve výši , částka, vyhověl a spolu s tím podle § 1970 o. z., ve spojení s (§ 1968 o. z.) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vyhověl též požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí předžalobní výzvou stanoveného nejzazšího termínu splatnosti žalované provize, který byl žalující stranou stanoven ke dni , datum, .4. O povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela procesně úspěšné žalobkyni soud prvního stupně přiznal právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši , částka, .5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Soudu prvního stupně v něm vytkla především nesprávnost právního posouzení věci. Domnívá se totiž, že za jedinou platně uzavřenou lze považovat toliko dohodu o výhradním zprostředkování ze dne , datum, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala obstarat pro ni zájemce o koupi předmětné nemovitosti za kupní cenu , částka, . Příležitost uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní za uvedenou kupní cenu jí však nebyla zajištěna, a proto právní předchůdkyni žalobkyně ani žádný nárok na provizi nevznikl. Soud prvního stupně mylně dovodil, že předmětná dohoda o výhradním zprostředkování byla ohledně specifikace zprostředkovávané smlouvy změněna posléze uzavřenou dohodou o koupi nemovitosti tak, že nadále bylo požadováno zajištění příležitosti uzavřít kupní smlouvu či smlouvu o smlouvě budoucí kupní již jen za kupní cenu ve výši , částka, a že obstarání takové příležitosti stvrdila výslovným prohlášením obsaženým v uvedené dohodě o koupi nemovitosti. Kromě toho, že uvedená dohoda nesplňuje náležitosti zprostředkovávané smlouvy, za kterou měla být považována kupní smlouva či smlouva o smlouvě budoucí kupní, žalovaná i nadále setrvává na tom, že uvedenou dohodu nikdy neuzavřela a necítí se jí být vázána. Důkazy, které právní předchůdkyně žalobkyně označila za účelem prokázání uzavření předmětné dohody o koupi nemovitosti, žalovaná považuje za krajně nevěrohodné. Z obsahu předmětné dohody není zřejmé, kdy měla být uzavřena, zda , datum, anebo dne , datum, , dále nelze přehlédnout, že v záhlaví uvedené dohody je jako kontaktní osoba prodávajícího i zájemce uveden tentýž realitní makléř právní předchůdkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , a tedy je evidentní, že se žalovaná na tvorbě předmětné dohody osobně nijak nepodílela a zároveň není zřejmé, zda obsah uvedené dohody byl mezi smluvními stranami vůbec řádně dohodnut, a konečně jen stěží lze považovat za věrohodnou svědeckou výpověď zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně , jméno FO, , který údajně měl instruovat jejího jednatele stran elektronického podpisu předmětné dohody, pakliže se jedná o osobu, u které lze předpokládat, že je na výsledku tohoto soudního řízení existenčně závislá. Totéž lze konstatovat i ve vztahu k uvedenému realitnímu makléři , tituly před jménem, , jméno FO, . Dovodil-li soud prvního stupně, že zmíněnou dohodu měla uzavřít formou ji zavazujícího elektronického podpisu, pak ten podle jejího názoru postrádá požadovanou právní relevanci. Jedná se sice o elektronický podpis, ale nikoliv zaručený. Tento podpis byl vygenerován prostřednictvím aplikace necertifikovaného soukromého subjektu, bez jakéhokoliv validního ověření totožnosti podepisující osoby. Navíc v době, kdy k uvedenému podpisu mělo dojít, její jednatel byl v pracovní neschopnosti z důvodu jím utrpěné mozkové příhody a takového úkonu nebyl schopen. I kdyby tomu tak nebylo, byla by i tak předmětná dohoda neplatná. V rozhodném období totiž z důvodu existence exekučního inhibitoria nemohla s předmětnou nemovitostí platně nakládat. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přizná jí právo na náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů. Pro případ, že by odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé jako správný potvrdil, má žalovaná za to, že za této situace by měl být změněn alespoň výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Uvedená náhrada totiž nepřísluší subjektu, který stejně jako právní předchůdkyně žalobkyně disponuje kvalitním právním odborem. Za této situ