58 Co 480/2024-258 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu se žádostí o zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok III.).2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala odškodnění nemajetkové újmy ve výši , částka, způsobenou žalobkyni dle jejího tvrzení nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „posuzované řízení“), které trvalo 3 roky a 10 měsíců. Pokud jde o výši odškodnění, pak žalobkyni náleží roční základní částka ve výši , částka, , a to za první dva roky v poloviční výši, kterou navýšila o 50 % pro význam posuzovaného řízení pro žalobkyni, o 50 % za složitost, o 50 % za postup orgánu veřejné moci a 20 % za počet stupňů soudní soustavy, celkem tak požadovala , částka, .3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne , datum, . Žalovaná dne , datum, nároku žalobkyně částečně vyhověla, konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni odškodnění ve výši , částka, . Řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni 3 roky a 8 měsíců, v řízení došlo k několika průtahům, a to od ledna 2020 do července 2020, od srpna 2021 do prosince 2021. Význam je hodnocen jako standardní, , podezřelý výraz, žalobkyně by musel být soudu znám v době jednání a rozhodování, aby k tomuto mohlo být přihlíženo. Vycházela ze základní částky , částka, za rok trvání řízení (sníženou za první dva roky na polovinu), odškodnění ponížila o 10 % za tzv. sdílení újmy, když v řízení žalobkyně (v procesní postavení žalované) vystupovala se svými rodinnými příslušníky.4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila předběžně nárok u žalované dne , datum, , k projednání žádosti došlo , datum, , žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši , částka, .5. Soud I. stupně zjistil podrobně průběh posuzovaného řízení ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, (viz odst. 4 odůvodnění napadeného rozsudku), za nejpodstatnější lze zrekapitulovat, že řízení bylo zahájeno dne , datum, , žalobkyně spolu se svými rodinnými příslušníky vystupovala v posuzovaném řízení v procesním postavení žalované a předmětem řízení bylo zaplacení , částka, s příslušenstvím. Posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od , datum, , kdy žalobkyně nahlížela do spisu, pravomocně bylo skončeno dne , datum, , tedy trvalo 3 roky a 9 měsíců. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu, žalovaná brojila odvoláním proti nákladovému výroku, odvolací soud ve věci rozhodl usnesením ze , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .6. Soud I. stupně po citaci ust. § 1, § 2, § 13 odst. 1, § 31a odst. , právnická osoba, zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen ,,OdpŠk“ a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a judikaturu ESLP shledal žalobu zčásti důvodnou. Uzavřel, že délka posuzované řízení (3 roky a 9 měsíců) není s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci přiměřená. Za přiměřenou základní sazbu v tomto případě považoval částku , částka, za rok trvání řízení (neboť délka řízení nebyla extrémní), za první dva roky v poloviční výši.7. Dále hodnotil jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a OdpŠk. Pokud jde o kritérium složitosti, pak věc po procesní, skutkové a právní stránce nebyla složitá a řízení ve věci samé probíhalo na úrovni soudu prvního stupně, věc nebyla meritorně projednána. Celé řízení bylo rozhodováno pouze o osvobození tamějšího žalobce od soudních poplatků, přičemž takové řízení nelze považovat za nijak složité. S ohledem na toto kritérium základní částku zvýšil o 5 %. Žalobkyně se délce řízení nepodílela. Význam posuzovaného řízení pro poškozenou prvostupňový soud hodnotil jako standardní. I přes to, že žalobkyně v žalobě uvádí, že podání žaloby proti ní a její rodině jí způsobovalo psychické útrapy, nejednalo se o řízení osobnostní povahy. Posuzované řízení nepatří ani mezi ty, jimž je přisuzován zvýšený význam (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 206/2010, dále jen ,,Stanovisko“). Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky , částka, s přísl., věc nebyla meritorně projednávána, nebyl v průběhu řízení vydán vyhovující rozsudek ve věci samé. Žalobkyně označila postup tamějšího žalobce za šikanózní a difamační, neboť jde o recidivistu, toto tvrzení není rozhodné pro navýšení významu řízení pro žalobkyni. Špatný , podezřelý výraz, účastníka lze v tomto kompenzačním řízení zohlednit pouze tehdy, byl-li soudu v původním posuzovaném řízení znám (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), přičemž v posuzovaném případě tomu tak nebylo. Po určitou dobu se řízení vedlo pouze ohledně nákladů řízení, kdy již význam řízení pro žalobkyni významně klesl a v neposlední řadě žalobkyně již měla ,,zkušenosti s procesním žalobcem“ z jiného soudního řízení, více tíživě tak vnímá nejistotu ten účastník, který tuto zkušenost nemá. Prvostupňový soud proto odškodnění ponížil o 5 %. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, pak od podání žaloby dne , datum, do , datum, , kdy soud vyzval k zaplacení soudního poplatku; dále od , datum, , kdy žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků, do , datum, , kdy soud o této žádosti rozhodl, bylo řízení stiženo nečinností. Soud I. stupně shledal, že se na délce řízení podílel prvostupňový soud, když od doby podání žaloby uplynulo 7 měsíců, než byl proveden první úkon. Jeho postup nebyl plynulý, průtah byl shledán i v době rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků, i když v této době soud činil dílčí úkony (dotazy ohledně poměrů tamějšího žalobce, vydal usnesení o zastavení řízení ve vztahu k 2. žalovanému z důvodu úmrtí). V posuzovaném řízení byly zjištěny průtahy, avšak tyto se projevily v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení a nutnosti odškodnění v penězích, prvostupňový soud pro toto kritérium tak k modifikaci odškodnění nepřistoupil. Konečně snížil odškodnění o 10 % pro kritérium sdílení újmy, když v řízení žalobkyně vystupovala na straně žalované společně se svými rodinnými příslušníky.8. S ohledem na celkovou délku posuzovaného řízení, kdy prvostupňový soud odškodnění modifikoval, snížil o 10 % pro sdílení újmy, snížil o 5 % pro význam řízení pro žalobkyni a zvýšil o 5 % za složitost řízení, shledal odpovídajícím odškodnění ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná již žalobkyni poskytla zadostiučinění ve výši , částka, , prvostupňový soud žalobkyni přiznal odškodnění ve výši , částka, , ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Prodlení žalované posoudil dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“.9. Žalobkyně podala proti rozsudku soudu I. stupně odvolání, a to proti výroku II. s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Namítla, že se o posuzovaném řízení dozvěděla již , datum, , k čemuž navrhla důkazy, jedná se o důkazy opomenuté. Rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný. Soud I. stupně vycházel při stanovení výše odškodnění ze základní částky , částka, bez zohlednění předmětu řízení a konkrétních okolností případu. V posuzovaném případě byla délka řízení násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat (viz Stanovisko). Celková délka posuzovaného řízení (byť v absolutních číslech nepřesáhla 10 či 20 let) byla s ohledem na konkrétní okolnosti případu, kdy Okresní soud v , adresa, řešil triviální otázku výběru soudního poplatku po celou dobu řízení (3 roky), extrémně dlouhá. Předmětem celého řízení se v konečném důsledku stalo pouhé rozhodování o návrhu tamějšího žalobce na osvobození od soudních poplatků, kdy tato fáze řízení se zcela zásadní měrou podílela na vzniku průtahů v řízení. O žádosti tamějšího žalobce bylo rozhodnuto až usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (posouzení téhož návrhu tamějšího žalobce na osvobození od soudních poplatků, který uplatnil rovněž u Okresního soudu v , adresa, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, tak trvalo 15x déle), což je důvodem pro přiznání vyšší základní částky (§ 13 o