72 Co 241/2024-161 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá určení, že hranice mezi pozemkem parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, a pozemky parc. č., Anonymizováno, , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to v její části začínající u severního dvorního rohu stavby č. p. , číslo, nacházející se na pozemku parc. č. , číslo, a vedoucí k čelní stěně stavby auto výtahu nacházejícího se na pozemku parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , vede po vnější straně ohradní zdi oddělující dvůr na pozemku parc. č. , číslo, a dvůr na pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, přivrácené k pozemku parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , v trajektorii zakreslené na plánu, který je přílohou tohoto rozsudku (výrok I.) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení hranice mezi shora uvedenými pozemky. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , název, (dále také jen „pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, ), které bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , název, (dále také jen „pozemek parc. č. , číslo, “) ve vlastnictví žalované. Žalobce má za to, že vlastnická hranice mezi uvedenými pozemky v části začínající u severního dvorního rohu stavby č. p. , číslo, nacházející se na pozemku parc. č. , číslo, a vedoucí k čelní stěně stavby auto výtahu nacházejícího se na pozemku parc. č. , číslo, je pochybná, a proto je žádoucí, aby byl průběh vlastnické hranice jasně vymezen v soudním řízení. Současně poukázal na to, že k podání žaloby na určení průběhu vlastnické hranice mezi dotčenými pozemky byl vyzván , správní orgán, , adresa, , , Anonymizováno, , a to v reakci na námitky, které podal k žalovanou navrhovanému stavebnímu záměru „, název, “.3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Tvrdila, že žalobce se podanou žalobou pouze snaží účelově prodlužovat stavební řízení vedené ohledně jeho stavebního záměru. Vyjádřila pochybnosti, zda se žalobce domáhá podanou žalobou určení rozsahu svého vlastnického práva či určení hranice ve smyslu § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pro případ, že podaná žaloba je žalobou o určení vlastnického práva, namítal nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Jde-li o žalobu na určení hranice postupem dle § 1028 o. z., vyjádřil názor, že zmíněná právní úprava na daný případ nedopadá, neboť hranice mezi dotčenými pozemky je zjistitelná.4. Soud prvního stupně v úvodu projednání věci v návaznosti na námitky žalované poučil žalobce a vyzval jej k upřesnění povahy jím uplatňovaného žalobního nároku. V návaznosti na jednoznačné vyjádření žalobce, že se podanou žalobou domáhá určení hranice podle právní úpravy obsažené v § 1028 o. z., tak měl soud prvního stupně za odstraněné veškeré případné pochybnosti o tom, čeho se žalobce v řízení domáhá.5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil skutkový stav věci a vyšel ze zjištění, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , název, , které bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , název, ve vlastnictví žalované. Dále měl za prokázané, že hranice mezi těmito pozemky je objektivně zjistitelná, např. geometrickým plánem či geodetem, jak vyplývá ze zaměření stávajícího stavu dvora parc. č. , číslo, a , číslo, , tituly před jménem, , jméno FO, , , společnost, , stanoviska k porovnání stavu umístění a rozměrů ohradní zdi mezi pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, ve vztahu k údajům vedených v katastru nemovitostí, katastrální území , adresa, , vypracovaného , tituly před jménem, , FO2, dne 6.2.2023 či protokolu o vytyčení hranice pozemky a vytyčovacího náčrtu.6. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce dle § 1028 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, z níž plyne, že žaloba s požadavkem na určení hranice ve smyslu § 1028 o. z. může být úspěšná pouze v případě, že hranice není objektivně zjistitelná, respektive, že hranice mezi pozemky jsou neznatelné, případně pochybné (např. pro pohyb zeminy v důsledku živelních katastrof atp.). Naproti tomu samotná subjektivní pochybnost o průběhu (jinak, např. odborným zaměřením, zjistitelné) sporné hranice její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z. neumožňuje. Zdůraznil, že v řízení bylo zjištěno, že hranice mezi dotčenými pozemky ve vlastnictví účastníků je objektivně zjistitelná. Uvedené dle soudu prvního stupně vyplývá již z tvrzení a důkazů žalobce, když tento předložil více variant ke zjištění hranice, a tudíž je zřejmé, že průběh hranice mezi dotčenými pozemky je možné zjistit. Poukázal na to, že zjistitelnost hranice v daném místě přímo v terénu dokládá i aktuální protokol o vytyčení hranice pozemku předložený žalovanou. Upozornil, že uvedeného vytyčení hranice se účastnil též zástupce žalobce, který proti jednotlivým postupům (např. jde-li o jakoukoli neznatelnost či pochybnost hraničních znaků, bodů) neměl námitek. Za situace, kdy z důvodů shora uvedených bylo v řízení zjištěno, že hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované je objektivně zjistitelná, soud prvního stupně žalobu s požadavkem na stanovení hranice na základě konstitutivního rozhodnutí soudu dle § 1028 o. z. jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodl podle § 151 a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že plně úspěšné žalované přiznal vůči žalobci náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech jejího právního zastoupení vyčíslených z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. b) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“).7. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Za nesprávný označil závěr soudu prvního stupně, že hranice mezi dotčenými pozemky ve vlastnictví účastníků je objektivně zjistitelná. Vyjádřil přesvědčení, že v daném případě se nepochybně jedná o případ, kdy je hranice mezi pozemky pochybná, o čemž svědčí i daný soudní spor a to, že se strany sporu dosud neshodly na průběhu hranice. Současně upozornil, že z doložených zaměření plyne, že hranici v přesnosti nezbytné pro projednání stavby ve správním řízení nelze objektivně zjistit. Připomněl, že stávající stavby v terénu, které jsou relevantní pro správnou interpretaci (vytýčení) hranic mezi pozemky, doznaly oproti původnímu historickému stavebnímu stavu podstatných změn jak svým obsahem, tak i jejich umístněním, a to včetně vzniku novostavby podzemní stavby na pozemcích žalované protiprávně zasahující i do pozemku v jeho vlastnictví. Vyjádřil názor, že podaná žaloba by mohla být zamítnuta pouze tehdy, pokud by soud uvedl, že současný průběh hranice mezi dotčenými pozemky byl objektivně zjištěn nebo jakým způsobem by se tak mělo stát. Poukázal na to, že z dokladů doložených v řízení v této věci je zřejmé, že současná hranice není objektivně zjistitelná ani odborným zaměřením. K tomu odkázal na geodetickou dokumentaci Stanovisko k porovnání stavu umístění a rozměrů ohradní zdi mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, , , číslo, ve vztahu k údajům vedených v katastru nemovitostí, vypracovanou úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem , tituly před jménem, , FO2, dne 6. 2. 2023, která nevylučuje více objektivně zjistitelných variant vedení dané hranice ve vztahu k opěrné zdi. Zdůraznil, že z uvedeného důvodu je nezbytné, aby byl průběh vlastnické hranice jasně vymezen v tomto soudním řízení. Vyjádřil názor, že bez určení průběhu hranice, který bude bez jakýchkoliv pochybností, nelze ani zákonně rozhodnout o umístnění plánované stavby žalované. Na uvedeném dle žalobce nic nemění ani vytyčovací protokol předložený žalovaným. Dále poukázal na to, že objektivně přesně určitelný není přesný průběh hranice i s ohledem na vyhláškou stanovenou souřadnicovou chybu. Upozornil, že vytýčení hranice bylo žalovaným provedenou s hodnotou střední souřadnicové chyby 0,14 m na každou stranu vytýčené hranice, tj. celkem se jedná o pás široký 28 cm, v jehož rámci může daná hranice být. Na základě uvedeného zdůraznil, že i kdyby bylo na daném místě možno provést objektivní odborné zaměření dané hranice, bude s ohledem na střední souřadnicovou chybu jakékoliv odborné zaměření vždy jen přibližné, tj. bude určovat hranici, která se může pohybovat v pásu širokém cca 28 cm. Poukázal na to, že pouze při určení přesného průběhu vlastnické hranice lze posoudit a ověřit, kam až mohou zasahovat st