16 Co 325/2025-333 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal proti žalované zaplacení částky 71 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 15. 12. 2024 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 161,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok III).2. Rozhodl tak o žalobě došlé soudu dne 6. 1. 2025, kterou se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení představujícího pojistné zaplacené na základě pojistné smlouvy č. , číslo, uzavřené mezi žalobcem (pojistníkem) a žalovanou (pojistitelem) dne 27. 1. 2013 o pojištění s odůvodněním, že pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem, obsahovala zneužívající a nepřiměřené ujednání, která ve svých tvrzení označoval i za neurčitá. Žalobce se domáhal vrácení zaplaceného pojistného 195 360 Kč, sníženého o v minulosti vyplacené odkupné 123 377 Kč. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Smlouvu považovala za platnou. Vznesla z procesní opatrnosti námitku promlčení uplatněného nároku a navrhla provést zúčtování vzájemně nepromlčených plnění účastníků, kdy nepromlčené plnění poskytnuté žalovanou žalobci zjevně převyšuje nepromlčené plnění poskytnuté žalobcem.3. Soud prvního stupně po dokazování po skutkové stránce uzavřel, že žalobce a žalovaná podepsaly dne 27. 1. 2013 pojistnou smlouvu, , název, č. , číslo, , jejímž předmětem bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. Tato smlouva se řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami, Doplňkovými pojistnými podmínkami (DPP) a sazebníkem poplatků – Přehled poplatků a parametrů pojištění pro Investiční pojištění , název, (Přehled poplatků). Po uzavření smlouvy žalobce obdržel Pojistku k pojistné smlouvě č. , číslo, , která obsahovala rekapitulaci parametrů pojistné smlouvy. Počátek pojištění byl stanoven na den 1. 2. 2013. Výše měsíčního pojistného byla 1 760 Kč. Podle specifikace umístění platby mělo být investiční životní pojištění alokováno podle tzv. , název, vyvážené strategie , číslo, . Žalobce pojištění pravidelně hradil, celkem na pojistném za dobu trvání pojištění uhradil 232 320 Kč. V průběhu trvání doby pojištění žalovaná zasílala žalobci jednou ročně rekapitulaci, kde byl informován mj. o alokaci pojistného do investičního portfolia, jaká je aktuální výše odkupného, a že součástí jsou poplatky a náklady žalované upravené v Přehledu poplatků, od roku 2019 mu pak byla jejich výše v rekapitulaci i konkrétně vyčíslována. Pojistná smlouva byla ukončena uplynutím sjednané doby pojištění ke dni 1. 2. 2024. Dopisem ze dne 18. 1. 2024 byl žalobce žalovanou informován o konci pojistné smlouvy a jeho nároku na výplatu pojistného plnění z titulu dožití se konce pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 5. 2. 2024 byla tato částka vyčíslena na 123 377 Kč a vyplacena na jeho bankovní účet.4. Právně věc posoudil dle § 41, § 55 odst. 1 a 3, § 451, § 457, § 100 odst. 1, § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a žalobu zamítl s odůvodněním, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva, jejíž součástí byl Přehled poplatků, a to ve formě kombinující prvky pojistné smlouvy s dlouhodobým investičním portfoliem. Z tvrzení žalobce ani provedeného dokazování nijak nevyplývalo vědomě nepoctivé jednání vůči žalobci – že by si např. žalobce neměl možnost text pojistné smlouvy před podpisem přečíst, Přehled poplatků si od zprostředkovatele vyžádat a seznámit se s ním, a to nejen před a při podpisu pojistné smlouvy, ale i kdykoliv později v letech následujících. Na existenci Přehledu poplatků byl žalobce „upozorňován“ opakovaně každým rokem v rekapitulaci pojistné smlouvy, kterou mu žalovaná zasílala prostřednictvím pošty. Přehled poplatků dle soudu prvního stupně nevykazoval takové vady, které by způsobovaly neplatnost některých ujednání pojistné smlouvy, nebo dokonce absolutní neplatnost pojistné smlouvy jako celku. I kdyby by byly soudem prvního stupně shledány tvrzené vady pojistné smlouvy, pak by žaloba byla zamítnuta pro důvodně vznesenou námitku promlčení. Námitka promlčení vznesená žalovanou není ani v rozporu s dobrými mravy. Podstatou institutu promlčení je upřednostnění právní jistoty účastníků ve vztahu k plynutí času před dodržováním starých závazků. Už tato skutečnost je sice sama o sobě v mnoha ohledech v podstatě nespravedlivá, ale aby bylo možné námitku promlčení označit za rozpornou s dobrými mravy, musela by míra nespravedlnosti výrazně převyšovat. A to se v daném případě nestalo. Soud prvního stupně vyšel ohledně subjektivní dvouleté promlčecí lhůty z data podání žaloby dne 6. 1. 2025, nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které má odpovídat žalobcem uhrazenému pojistnému pro platby pojistného uhrazené před datem 6. 1. 2023, je tak dle soudu prvního stupně již promlčen. Žalobce hradil v souladu s pojistnou smlouvou měsíční pojištění ve výši 1 760 Kč, pojistná smlouva byla ukončena ke dni 1. 2. 2024. V posledních dvou letech před podáním žaloby tak žalobce žalované na pojistném uhradil celkem 22 880 Kč. Žalovaná žalobci z titulu dožití se konce pojištění vyplatila pojistné plnění ve výši 123 377 Kč. Tato částka převyšuje plnění žalobkyně, žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji žalované, která měla ve věci plný úspěch, v celkové výši 32 161,80 Kč. Ta se sestává z odměny za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „AT“), příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření k replice žalobce ze dne 15. 5. 2025, účast na jednání dne 22. 5. 2025, vyjádření k výzvě soudu ze dne 23. 6. 2025, účast na jednání dne 22. 7. 2025, tj. 1 úkon právní služby á 3 980 Kč; dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 6 x 450 Kč za jeden úkon právní služby, 21 % DPH.6. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm namítal, že závěr soudu prvního stupně o seznámení žalobce s Přehledem poplatků je v přímém rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie. Žalovaná rovněž nepředložila a ani neoznačila žádný důkaz ohledně doručení listin žalobci – rekapitulace pojistné smlouvy. Soud prvního stupně v rámci odůvodnění směšuje výhodnost a platnost pojistné smlouvy, jde však o dvě samostatné kategorie. Žalovaná neprokázala seznámení žalobce se Přehledem poplatků, ujednání jsou tak neplatná, vede to k absolutní neplatnosti pojistné smlouvy jako celku. Soudu prvního stupně dále vytkl, že se nijak nezabýval jeho námitkami, že pojistná smlouva obsahovala nepřiměřená smluvní ujednání dle § 55 a § 56 obč. zák. a současně i zneužívající ujednání dle směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993. Žalobce po celou dobu trvání pojistné smlouvy neměl pochybnost o platnosti pojistné smlouvy a po celou dobu trvání pojistné smlouvy jednal tak, jak mu ukládala. Nelze tak vázat běh promlčecí doby k okamžiku uzavření smlouvy nebo jejího plnění, pokud neměl reálnou možnost se o neplatnosti ujednání dozvědět. Taktéž namítal, že uplatněný nárok nemůže být promlčen v objektivní promlčecí lhůtě, která se zde neuplatní, a měl za nesprávný závěr soudu prvního stupně, že žalovanou vznesená námitka promlčení není rozporná s dobrými mravy, když žalovaná by vznesenou námitkou promlčení těžila z vlastní vědomé nepoctivosti a protiprávního jednání. Rozsudek rovněž označil za nepřezkoumatelný. Žádal o předložení předběžné otázky SDEU tak, jak ji formuloval před soudem prvního stupně. Navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn tak, aby žalobě bylo zcela vyhověno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.7. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Ztotožnila se se závěrem soudu prvního stupně, že prokázala, že žalobce byl s Přehledem poplatků seznámen. Ohledně údajné existence zneužívajících ujednání, žalobce opominul, že v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, je třeba rozlišovat neurčitost smlouvy na jedné straně a problematiku zneužívajících nepřiměřených ujednání ve spotřebitelské smlouvě na straně druhé. Namítá-li žalobce, že smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost ujednání o nákladovosti pojištění, není namístě přezkoumávat taková ujednání z hlediska přiměřenosti. Souhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že případný nárok žalobce je promlčen v subjektivní promlčecí době, že počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty spadá nejpozději do okamžiku doručení rekapitulace pojistné smlouvy ze dne 5. 1. 2018, přičemž pojistník nemusel vědět či si jen myslet, že pojistná smlouva je neplatná, stačilo pouhé tušení, že s pojistnou smlouvou není něco v pořádku. Případný nárok na výplatu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy je navíc promlčen v objektivní tříleté promlčecí lhůtě. K odkazům na judikaturu SDEU žalovaná podotkla, že tato se týká úvěrových smluv. Zdůraznila, že v posledních třech letech před podáním žaloby pojistník uhradil na pojistném 44