28 Co 459/2024-77 — Městský soud v Praze

1. Obvodní soud pro , adresa, , dále soud prvního stupně, rozsudkem ze dne 18. 9. 2024, č. j. , spisová značka, , uložil žalované, aby zaplatila žalobci částku 30 225 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 225 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení, co do částky 144 493 Kč s příslušenstvím žalobní návrh zamítl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 200 Kč.2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dále též „OdpŠk“, domáhal přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu soudů spočívajícího v nepřiměřené délce řízení zahájeného u Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu, v němž byl stranou žalovanou. Posuzované řízení trvalo pro žalobce od 9. 1. 2013 (doručení žaloby) do 17. 10. 2023, tedy nepřiměřeně dlouho; žalovaná po předběžném projednání nároku žalobci poskytla plnění ve výši 102 375 Kč, leč takové plnění považuje žalobce za nedostatečné, proto navrhl, aby mu soud přisoudil ještě 174 718 Kč spolu s úrokem od 9. 7. 2024. Požadované peněžité plnění (celkem 277 093 Kč) odvodil od základní částky v rozmezí 21 134 Kč až 28 179 Kč za rok řízení, a to s ohledem na vývoj inflace a ekonomických poměrů v České republice.3. Žalovaná připustila, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a na svoji obranu uvedla, že žalobci zaplatila 102 375 Kč a takové plnění má za spravedlivé zadostiučinění jeho presumované nemajetkové újmy. Poukázala na okolnosti projednávaného případu a navrhla, aby žalobní návrh byl v rozsahu převyšujícím zmíněné plnění zamítnut.4. Soud prvního stupně předně vzal za prokázané, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou § 14 OdpŠk, neboť předběžně a včas předmětný nárok uplatnil u žalované.5. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku stručně a jasně vyložil, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jaký učinil závěr o skutkovém stavu. Odvolací soud na skutková zjištění soudu prvního stupně odkazuje a na tomto místě je jen stručně shrnuje.6. Posuzované řízení bylo zahájeno u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jeho předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů po rozvodu, žalobce byl v řízení stranou žalovanou a žaloba mu byla doručena dne 9. 1. 2013. Předmět vypořádání byly nemovité věci, hypoteční úvěr a další úvěr, vnos jednoho z bývalých manželů do nemovitostí, dále podíly manželů v obchodních společnostech, v řízení bylo vypracováno několik znaleckých posudků k ocenění nemovitostí a k ocenění obchodních podílů, dále doplňky již vypracovaných znaleckých posudků, dokazování bylo rozsáhlejší a i po procesní stránce bylo rozhodováno o osvobození nynějšího žalobce od soudního poplatku, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o námitce podjatosti proti soudkyně. Ve věci proběhlo více než deset jednání, na kterých byly prováděny listinné důkazy a byli vyslechnuti účastníci řízení. Ve věci rozhodoval soud prvního stupně a odvolací soud. Řízení bylo pravomocně skončeno dne 17. 10. 2023 a ve vztahu k žalobci trvalo 10 let a 9 měsíců.7. Zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně právně posoudil podle zmíněného zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a dospěl k závěru, že posuzované řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, čímž došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, a je namístě poskytnout mu zadostiučinění ve formě peněžitého plnění, neboť jiná forma plnění by nebyla dostačující. S odkazem na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, základní částku odvodil od částky 16 000 Kč za první dva roky a každý další rok trvání posuzovaného řízení, vyčíslil ji na 156 000 Kč za řízení celkem trvající 10 let a 9 měsíců.8. Dále se zabýval otázkou, zda a jak základní částku ovlivní kritéria vyjmenovaná v § 31a odst. 3 OdpŠk. Základní částku snížil o 10 % z důvodu složitosti řízení věci a o 5 % z důvodu jednání poškozeného v průběhu řízení.9. Jak již shora uvedeno, v řízení bylo provedeno široké dokazování listinnými důkazy, znaleckými posudky včetně doplnění posudků formou dodatků, byl proveden výslech znalců a účastníků řízení, dokazování bylo provedeno pečlivě a koncentrovaně. Složitost řízení ovlivnil i počtem instancí, které byly do řízení zapojeny, a které se zabývaly právním posouzením věci, přičemž v posuzovaném případě byla věc řešena na dvou stupních soudní soustavy.10. Účastníci posuzovaného řízení, tedy i žalobce (tehdejší žalovaný), přispěli k délce řízení. Žalobce opakovaně navrhl či se připojil k žádosti o odročení jednání za účelem mimosoudního jednání účastníků, soud návrhům vyhověl a opakovaně jednání odročil na neurčito, leč mimosoudních jednání opakovaně nevedla k dohodě a účastníci uzavřeli mimosoudní dohodu až v odvolacím řízení.11. Důvod pro další moderaci základní částky soud prvního stupně neshledal.12. V posuzovaném řízení sice došlo dvakrát k jistým průtahům či nekoncentrovanému postupu (v období od 14. 2. 2013 do 14. 3. 2014 a od 17. 1. 2018, Anonymizováno, do 13. 6. 2018), leč tato okolnost se projevila v závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení a soud prvního stupně neshledal důvod pro moderaci základní částky pro postup orgánů veřejné moci v posuzovaném řízení. Vzal v úvahu, že v případě žádosti o odročení jednání soud nařizoval nové jednání v krátkých lhůtách a žádal účastníky o součinnost tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout.13. Význam řízení pro žalobce posoudil soud prvního stupně jako standardní. Předmětem posuzovaného řízení byl majetkový nárok, který ani obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu opatrovnických řízení, pracovně právních řízení, řízení ve věci osobního stavu, ve věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života.14. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci náleží odškodnění ve výši 132 600 Kč (základní částky snížená o 15 %), a protože žalovaná žalobci zaplatila částku 102 375 Kč, přisoudil žalobci ještě 30 225 Kč a úroky z prodlení od 9. 7. 2024 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobní návrh zamítl. Žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. V podrobnostech odvolací soud znovu odkazuje na podrobné odůvodnění přezkoumávaného rozsudku.15. Žalobce včasným a přípustným odvoláním napadl zamítavý výrok o věci samé (výrok II.) a související výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně zhodnotil význam posuzovaného řízení jako nižší. Zdůraznil, že v důsledku enormních průtahů a celkově nepřiměřené délky řízení se dostal do velmi tíživé životní i finanční situace. Jeho finanční situace v průběhu řízení byla natolik neutěšená, že mj. v závěru akceptoval a nerozporoval znalecké posudky, které však nebyly v okamžiku rozhodování soudu aktuální a ač si byl vědom, že aktualizované znalecké posudky by dospěly k vyšším hodnotám a tedy vyššímu vypořádacímu podílu pro žalobce, tento pod tíživou situací a s vidinou dalšího prodlužování řízení byl skutečně okolnostmi a zejména finančními možnostmi nucen akceptovat pro sebe nevýhodné skutečnosti a učinit je v řízení nespornými. Vleklý soudní spor byl pro něj spojen též se značnými náklady na právní zastoupení. Žalobce si tak v průběhu řízení byl nucen postupně napůjčovat částku dosahující 900 000 Kč, aby byl schopen pokrýt náklady na svého právního zástupce. S každým dalším rokem soudního řízení žalobce hůře a hůře zvládal hradit své závazky a další povinné platby. Postupem času tak musel iniciovat řízení o snížení výživného na své děti, neměl také prostředky na splácení hypotéky na rodinný dům. Žalobce dále nesouhlasil s krácením nároku z důvodů na jeho straně, neboť pokud je mu fakticky vytýkáno, že se v průběhu více než deseti letého řízení pokoušel s protistranou dohodnout, pak soud prvního stupně zcela přehlédl důvody, pro které žalobce tyto snahy o smír inicioval. Žalobce navrhl, aby napadený rozsudek byl ve výroku II. změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatil žalobci částku 144 493 Kč spolu s úrokem z prodlení od 9. 7. 2024 do zaplacení.16. Žalovaná včasným a přípustným odvoláním napadla vyhovující výrok o věci samé (výrok I.) a související výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Nesouhlasila se stanovením základní částky za jeden rok řízení na 16 000 Kč. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 30Cdo 1869/2015 uvedl, že částka 15 000 Kč je částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu. V projednávané věci nejsou žádné relevantní okolnosti, které b