35 Co 249/2025-236 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nařídil prodej pozemků parcelní číslo , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné , hodnota, , rodinný dům, a parcelní číslo , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území , adresa, , ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen každému z účastníků jednou polovinou (výrok I.), přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně byt , podezřelý výraz, , situovaný v prvním patře o celkové výměře 114,02 m², včetně sklepa o výměře 19,79 m², terasy o výměře 39,58 m², terasy o výměře 10,02 m², jakož i krytého parkovacího stání , podezřelý výraz, a ideální podíly na obecných částech nemovitosti , hodnota, v katastrální obci , adresa, , osobní automobil , podezřelý výraz, , VIN , VIN kód, , a obraz o rozměrech 80 x 3 cm od autora , jméno FO, (správně má být obraz o rozměrech 80 x 30 cm, pozn. odvolacího soudu) (výrok II.), přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného byt číslo , hodnota, , komplex , podezřelý výraz, , čtvrť , adresa, , město , adresa, , velkoměsto , adresa, , zóna , hodnota, , parcela 2, , adresa, , osobní automobil , podezřelý výraz, , SPZ , SPZ, , VIN: , VIN kód, , zahradní kovový nábytek umístěný v domě pod bodem jedna rozsudku skládající se z hladkého kovového stolu a šesti kusů kovových židlí s propletenou plochou, vysavač , podezřelý výraz, , výrobce , podezřelý výraz, a , podezřelý výraz, , bezpečnostní trezor o rozměrech 51 x 45 x 40 cm, model , hodnota, , bezpečnostní třída , hodnota, , výrobní číslo/rok , hodnota, výrobce , právnická osoba, , obraz o rozměrech 51 x 71 cm s motivem antických lázní, miska s logem fotbalového klubu , podezřelý výraz, opatřená jménem , Jméno žalovaného, , stroj na běhání zn. , podezřelý výraz, , tiskárna značky , podezřelý výraz, , , hodnota, , výrobní číslo , hodnota, , PIN , hodnota, , stůl o rozměrech 96 x 96 x 42 cm s kovovými nohami a skleněnou deskou a obraz o rozměrech 51 x 51 cm od autora , jméno FO, se zobrazením čtyř mužských osob ve spodní části s nápisem , podezřelý výraz, (výrok III.), uložil žalovanému na vypořádací podíl zaplatit žalobkyni částku 8 877 589,75 Kč (výrok IV.), zamítl žalobu v části, ve které se žalovaný domáhal vypořádání dluhu vůči , jméno FO, , narozenému , datum, , z dohody o správě nemovitého majetku ve výši 9 246 238 Kč (výrok V.), odmítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala příslušenství z částky 30 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 2 000 000 Kč zapůjčených v letech 2018–2021 , právnická osoba, , adresa, (výrok VI.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII.). Rozhodl tak o žalobě doručené soudu prvního stupně dne 9. 10. 2023 na vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“).2. Po skutkové stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, a rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno, nabyl právní moci , datum, . Za trvání manželství nabyli účastníci dům v , adresa, , byt v , adresa, , byt v , adresa, , automobil značky , podezřelý výraz, a automobil značky , podezřelý výraz, . Účastníci měli zájem dům v , adresa, společně prodat, avšak během řízení nedošlo k uzavření dohody o tomto prodeji. Byt v , právnická osoba, má hodnotu 20 000 000 Kč a žije v něm dcera účastníků. Byt v , adresa, má hodnotu 4 000 000 Kč. Automobily mají každý hodnotu 300 000 Kč. Movité věci tvořící vybavení domácnosti specifikované ve výroku II. bod 3) a výroku III. bod 3) až 11) nemají žádnou hodnotu. Žalovaný po rozvodu zaplatil ze svých výlučných prostředků na výdaje na společné nemovitosti částku 1 244 820,50 Kč. Prostředky nacházející se na eurovém účtu č. , hodnota, u banky , právnická osoba, ., vedeného na jméno žalovaného, jsou výlučnými prostředky žalovaného, které souvisí s úrazovým pojištěním žalovaného. Žalovaný byl v době od 30. 12. 2013 do 29. 6. 2018 jediným společníkem spol. , právnická osoba, Společnost , právnická osoba, uzavřela dne 8. 3. 2018 kupní smlouvu o prodeji nemovitosti, za kterou jí byla vyplacena kupní cena 36 500 000 Kč. Částka 35 000 000 Kč byla z účtu společnosti , právnická osoba, zaslána dne 15. 5. 2018 na účet žalovaného. V roce 2018 zapůjčil žalovaný , jméno FO, částku 30 000 000 Kč, v roce 2019 částku 3 000 000 Kč a v roce 2021 částku 2 000 000 Kč, tj. celkem mu zapůjčil 35 000 000 Kč. Pohledávka žalovaného za , jméno FO, byla postoupena na , jméno FO, a závazek , jméno FO, vůči žalovanému v roce 2022 v plné výši zanikl. , jméno FO, je v insolvenci. , jméno FO, , který v minulosti podnikal se žalovaným, od roku 2006 do roku 2018 řešil správu nemovitostí účastníků. V roce 2022 dostal , jméno FO, od účastníků částku ve výši 5 400 000 Kč, kterou získali z prodeje pozemku v Březiněvsi. Dne , datum, žalovaný uznal svůj závazek vůči , jméno FO, na vrácení částky ve výši 14 646 238 Kč, neboť spolu uzavřeli dohodu o správě nemovitého a movitého majetku manželů , jméno FO, , dluh měl být uhrazen v plné výši z prodeje jejich nemovitého majetku (pozemku par. č. , hodnota, v , adresa, , nemovitost k. ú. , adresa, , dům č.p. , hodnota, ), a to nejpozději do 31. 12. 2023. Za období od 1. 1. 2018 do 29. 5. 2023 zaslal , jméno FO, na účet žalovaného částku ve výši celkem 4 850 000 Kč. Dne 7. 7. 2022 zaslal , jméno FO, na účet , jméno FO, částku ve výši 3 000 000 Kč, čímž mělo dojít ke snížení pohledávky postupitele z 35 000 000 Kč na 31 250 000 Kč. Žalobkyně měla základní povědomí o finančním chodu domácnosti, finanční závazky týkající se společné domácnosti hradit žalovaný. Žalovaný před rozvodem sdělil žalobkyni, že nemá žádné dluhy.3. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 708 odst. 1, § 709 odst. 1, odst. 2, § 710, § 713 odst. 1, odst. 2, odst. 3, § 714 odst. 1, odst. 2, § 740 a § 742 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).4. Soud prvního stupně posuzoval aktiva a pasiva společného jmění. Nejprve se zabýval otázkou, zda částka 35 000 000 Kč, o které žalobkyně tvrdila, že ji žalovaný vyvedl ze SJM, je součástí SJM či nikoliv. Dospěl přitom k závěru, že tato částka do SJM náleží. Jedná se o prostředky, které nabyl žalovaný za trvání manželství tak, že společnost , právnická osoba, , jejímž jediným společníkem byl od 30. 12. 2013 do 29. 6. 2018 žalovaný, prodala nemovitost za kupní cenu 36 500 000 Kč. Z účtu společnosti byla dne 15. 5. 2018 převedena na účet žalovaného částka 35 000 000 Kč, čímž se peněžní prostředky staly součástí SJM. Žalovaný následně zapůjčil , jméno FO, postupně v letech 2018, 2019 a 2021 částku 35 000 000 Kč. , jméno FO, nejprve zaslal po odsouhlasení žalovaného na neznámý účet částku 6 750 000 Kč, čímž klesla pohledávka na částku 28 250 000 Kč a následně pan , jméno FO, zaslal na účet , jméno FO, částku 3 000 000 Kč, čímž došlo ke zvýšení pohledávky účastníků vůči , jméno FO, na částku 31 250 000 Kč. Tato pohledávka ve výši 31 250 000 Kč byla žalovaným postoupena na , jméno FO, , čímž došlo k zániku pohledávky účastníků řízení vůči , jméno FO, . Žalovaný tím pádem v době blízké rozvodu manželství vyvedl ze společného jmění částku 35 000 000 Kč a tuto částku je povinen do SJM účastníků vrátit. Soud prvního stupně posoudil obranu žalovaného ve vztahu k této pohledávce za účelovou. Tato pohledávka byla následně zohledněna při stanovení vypořádacího podílu.5. Následně soud prvního stupně přistoupil k vypořádání domu v , adresa, . Žalobkyně nebyla schopná prokázat svou solventnost pro vypořádání nemovitosti a z důvodu vysokých provozních nákladů o dům zájem neměla. Žalovaný o vlastnictví domu rovněž neměl zájem. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků neprojevil o nemovitost zájem, přičemž účastníci řízení se ke dni vyhlášení rozsudku neshodli na společném prodeji domu mimo soudní řízení, rozhodl soud prvního stupně tak, že nařídil soudní prodej domu s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.6. Dále soud prvního stupně vypořádal byty účastníků v , adresa, a v , adresa, . Ohledně bytu v , adresa, se účastníci řízení shodli na ceně 4 000 000 Kč a tento byt byl přikázán žalovanému v souladu s pravidlem o rovnosti vypořádacích podílů a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný vyvedl ze společného jmění částku 35 000 000 Kč. Byt v , adresa, ocenili účastníci řízení částkou 20 000 000 Kč. V souladu s ustálenou judikaturou, dle které je výchozím pravidlem vypořádání společného jmění rovnost podílů, z čehož vyplývá, že společné jmění má být vypořádáno tak, aby částka vypořádacího podílu byla co nejnižší a s ohledem na vyvedení částky 35 000 000 Kč žalovaným ze společného jmění a povinnosti vrácení této částky do SJM, přikázal soud prvního stupně byt v , adresa, do výlučného vlastnictví žalobkyně. Při tomto způsobu vypořádání rovněž soud prvního stupně přihlédl k tomu, že přikázáni bytu do výlučného vlastnictví žalobkyně umožní styk dcery , jméno FO, s žalobkyní a sestrou , jméno FO, , které jsou zvyklé dceru , jméno FO, v bytě navště