39 Co 234/2025-139 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 25. 5. 2023 do zaplacení (výrok I.). Současně vyslovil, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Usnesením ze dne 22. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , soud prvního stupně opravil výrok I. napadeného rozsudku tak, že správně zní: „Žaloba o uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 70 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 000 Kč od 25. 5. 2023 do zaplacení se zamítá.“3. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 151 570 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že proti němu bylo Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vedeno trestní stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle ust. § 337 odst. 1 písm. a) tr. z., jehož se měl dopustit dne 27. 3. 2020 řízením motorky v době soudem uloženého trestu zákazu činnosti. Ve věci bylo rozhodnuto trestním příkazem ze dne 4. 6. 2020, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020. Žalobce měl mařit rozhodnutí vydané v řízení u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kterým byl žalobci pravomocně uložen trest zákazu činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel na dobu 4 let. Tento však byl Nejvyšším soudem následně zrušen, nemohl se tak dopustit přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, když rozhodnutí, které měl mařit, bylo zrušeno. Podal proto návrh na obnovu řízení, v jehož důsledku bylo řízení obnoveno a trestní příkaz zrušen. Řízení bylo skončeno dne 8. 11. 2022. Dovozoval, že mu byla řízením ve věci sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, způsobena majetková i nemajetková újma, jejíž úhrady se po žalované domáhal. V důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného ve věci sp. zn. , spisová značka, po dobu 2 let a 5 měsíců požadoval náhradu ve výši 26 562 Kč. Dále mu byla způsobena újma v důsledku výkonu trestu zákazu činnosti od 18. 6. 2020 do 27. 8. 2020 (nabytí právní moci trestního příkazu z jiného řízení, kterým byl trestní příkaz v naříkané věci zrušen a nahrazen novým souhrnným trestem). Po dobu 70 dnů byl nucen vykonávat nedůvodně trest zákazu činnosti, což jej významně ovlivňovalo v kvalitě života a za újmu tímto způsobenou požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 70 000 Kč. Požadoval též náhradu nemajetkové újmy způsobené vedením trestního řízení v době od 9. 6. 2020 do 8. 11. 2022 v částce 42 292 Kč a náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby v částce 12 716 Kč. Odpovědnostní titul spatřoval v nezákonných rozhodnutích soudu I. a II. stupně vydaných v řízení sp. zn. , spisová značka, , v trestním příkazu vydaném v řízení sp. zn. , spisová značka, a v tom, že soud nezahájil obnovu řízení z moci úřední.4. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhovala jej zamítnout. Nezpochybnila, že u ní žalobce dne 24. 11. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., který byl shledán neopodstatněným. Podle jejího názoru trestní příkaz ani jiné rozhodnutí orgánů činných v daném trestním řízení nelze považovat za nezákonné ve smyslu zákona. V době, kdy Okresní soud ve , adresa, rozhodoval o vině a trestu v souvislosti s trestním stíháním za přečin maření výkonu rozhodnutí a vykázání (18. 6. 2020), nemohl předvídat vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 3. 2022, č. j. , spisová značka, , kterým byl zrušen rozsudek, na základě kterého byl žalobci uložen trest zákazu činnosti, pro jehož porušení byl stíhán v naříkaném řízení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Trestní řízení bylo proto vedeno zákonně a na podkladě pravomocného rozhodnutí. Z důvodu následného zproštění ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, soud následně zastavil trestní stíhání žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , neboť z důvodu zproštění v řízení sp. zn. , spisová značka, nemohlo dojít k naplnění objektivní stránky trestného činu, za který byl žalobce stíhán v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Nelze odhlédnout od skutečnosti, že během trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání žalobce uznal svou vinu, litoval svého jednání a trestní příkaz ze dne 4. 6. 2020 přijal, žádný opravný prostředek nepodal. Navíc kdyby žalobce respektoval jemu uložený trest zákazu činnosti, nezpůsobil by si trestní stíhání v naříkané věci. Okresní soud ve , adresa, postupoval v řízení sp. zn. , spisová značka, zcela korektně, trestní stíhání bylo zastaveno až na základě skutečností, které vyšly najevo ex post. Zdůraznila, že pokud se jedná o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve věci Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , je o ní vedeno Obvodním soudem pro , adresa, řízení pod sp. zn. , spisová značka, .5. Soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 24. 5. 2024, kterým žalobu co do nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, nezákonným trestním stíháním, i nezákonným výkonem trestu zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v , adresa, svým rozhodnutím ze dne 30. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně co do zamítnutí nároků na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání, a nezákonného trestního stíhání (jakož i majetkovou újmu spočívající v obhajném – pozn. odvolacího soudu) potvrdil. Naopak zrušil rozsudek co do zamítnutí nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným výkonem trestu a uložil soudu prvního stupně, aby instruktivně poučil žalobce dle ust. § 118a o. s. ř. o jeho povinnosti dostatečně tvrdit a prokázat konkrétní nemajetkovou újmu.6. Soud prvního stupně následně usnesením ze dne 30. 1. 2025 vyzval žalobce, aby doplnil svou žalobu o řádné vylíčení nemajetkové újmy, která mu vznikla tím, že v období od 18. 6. 2020 do 27. 8. 2020 byl nucen vykonávat trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel; do jakých jeho práv bylo zasaženo, jakým způsobem a jakou intenzitou a jak významně byl ovlivněn v kvalitě svého života. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 18. 2. 2025 toliko odkázal na své podání ze dne 22. 4. 2024 a uvedl, že byl nucen snášet negativní aspekty odsouzení, trpěl stresem, byl podrážděný, byl nucen strpět fakt, že byl nezákonně odsouzen za trestný čin, který nespáchal a za trestný čin, který nebyl trestným činem. Vyjádřil své přesvědčení, že vznik újmy je notorietou, kterou není třeba dokazovat. Při jednání 12. 3. 2025 doplnil, že v důsledku nemožnosti vykonávat řidičské oprávnění se mu snížila kvalita jeho života, mobilita, což je akcentováno tou skutečností, že v rozhodném období žil v , adresa, , kde je dopravní obslužnost poměrně nízká s tím, že rodinu na , stát, nemohl navštěvovat jako v minulosti. Současně nemohl zajišťovat potřeby své rodiny; dovoz dětí nebo sebe k lékaři, do práce, do obchodu, na výlety.7. Na základě provedeného dokazování (bod 6. – 12. odůvodnění napadeného rozhodnutí), s odkazem na příslušná zákonná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobce svůj nárok, který se stal aktuálně předmětem řízení, tj. nemajetková újma způsobená výkonem trestu ve výši 70 000 Kč, uplatnil předběžně u žalované ve smyslu ust. § 14 odst. 1, 3 zákona, proto může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona). Podřazením zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení však dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.8. V kontextu s tím soud prvního stupně uvedl, že pokud žalobce shledával odpovědnostní titul v rozsudcích soudu prvního a druhého stupně vydaných v řízení před Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , lze jeho argumentu přisvědčit. Důvodem je skutečnost, že právě na základě těchto rozhodnutí, která byla pravomocná a vykonatelná, žalobce vykonával trest zákazu činnosti motorových vozidel. Z důvodu, že tento trest (který byl později shledán nezákonným) mařil, byl následně odsouzen v řízení vedeném Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Soud prvního stupně však dovodil, že za nezákonné rozhodnutí nelze shledávat vydání trestního příkazu ze dne 4. 6. 2020, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020. Toto rozhodnutí sice bylo po podání návrhu na obnovu řízení zrušeno, ovšem důvodem byly skutečnosti, které nastaly až po jeho vydání.9. V důsledku vydání nezákonných odsuzujících rozsudků ve věci Okresního soudu ve , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , tedy rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, ze dne 30. 9. 2019 a Krajského soudu v , adresa, ze dne 8. 1. 2020, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, tak došlo k situaci, že žalobci byl uložen trest zákazu činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel, ačkoliv tento byl nezákonný, když byl následně Nejvyšším soudem usnesením ze dne