39 Co 239/2025-58 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 184 967 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 184 967 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení (výrok I.). Současně vyslovil, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce se žalobou ze dne 14. 1. 2025 domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 184 967 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy jemu způsobené nesprávným úředním postupem soudu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Tvrdil, že dne 26. 7. 2026 bylo proti němu, jeho otci a dalšímu žalovanému zahájeno k žalobě konkurzního správce řízení o zaplacení částky 3 929 160,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2006. Řízení bylo skončeno měnícím usnesením Vrchního soudu v , adresa, ze dne 13. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , které mu bylo doručeno dne 3. 7. 2024. Předmětem žaloby byla velmi vysoká částka, která byla pro něj zcela likvidační a která i díky zákonnému úroku v průběhu řízení několikanásobně přerostla žalovanou částku, současně mu hrozila hrozba vysokých nákladů řízení, které mohl v případě svého neúspěchu ve sporu zaplatit. Žalovaná mu na základě předběžného uplatnění nároku vyplatila částku 162 500 Kč, přesto však nesouhlasil s jí aplikovanou procentuální modifikací. V neposlední řadě uvedl, že dané řízení negativně působilo na jeho psychiku, když tak žalovaná měla navýšit z daného důvodu základní částku o 20 %.3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce nárok dne 8. 7. 2024 uplatnil, přičemž mu dobrovolně vyplatila částku 162 500 Kč. Uvedla, že při stanovení konkrétní výše zadostiučinění vyšla ze základní částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, a to s ohledem na celkovou délku přesahující 17 let. Shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 40 % z důvodu skutkové a procesní složitosti, dále z důvodu, že bylo rozhodováno na všech třech stupních soudní soustavy, přistoupila ke snížení základní částky o 20 %. Z důvodu postupu soudu, který se dopouštěl průtahů, přistoupila k navýšení základní částky o 10 %.4. Soud prvního stupně dále konstatoval, že postupoval podle ust. § 115a o. s. ř.5. Zdůraznil, že žalobce je státním příslušníkem , stát, , tím je dán mezinárodní prvek. Pravomoc českých soudů je dána ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle kterého je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného, neboť na řízení o odpovědnosti státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci se nařízení č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech nevztahuje. Pravomoc soudu České republiky je tak dána ust. § 85 odst. 5 o. s. ř. Rozhodným právem ve věci je právo české.6. Na základě provedeného dokazování, nesporných tvrzení účastníků (bod 5. – 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí), s odkazem na příslušná zákonná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu ust. § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Předmětné řízení vůči žalobci trvalo od 9. 12. 2006, kdy mu byla doručena žaloba k vyjádření, a trvalo do 27. 3. 2024, kdy ve vztahu k němu nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení ze dne 8. 3. 2024. Shrnul, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, když již ze samotné délky řízení 17 let a 3 měsíců je patrné, že tato délka je nepřiměřená (§ 13 odst. 1 OdpŠk). V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích s tím, že i sama žalovaná ho finančně odškodnila částkou 162 500 Kč. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud prvního stupně vyšel ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, přičemž stanovil základní částku finančního zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční. Použití vyšší částky základního ročního odškodnění je na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle ust. § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud prvního stupně, jak uvedeno níže, neshledal.7. Vypočtenou základní částku 325 000 Kč soud prvního stupně modifikoval v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. V kontextu s uvedeným uvedl, že v rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk). Řízení bylo složitější po stránce skutkové, hmotněprávní i procesní, když předmětem řízení byla žaloba, kdy insolvenční správce konkurzní podstaty měl za to, že žalovaní č. 1, 2 a 3 se společným jednáním na úkor úpadce obohatili. Po celou dobu naříkaného řízení byla ze strany účastníků řízení doplňována skutková tvrzení a předkládány nové důkazy, rozhodováno bylo i o změně žaloby. V řízení bylo rozhodováno i o námitce věcné nepříslušnosti soudu, kterou vznesli žalovaní. V průběhu řízení byl vypracován znalecký posudek, který byl značně složitý, znalec si musel přibrat konzultanta, což se odrazilo na samotné délce vypracování znaleckého posudku. Znalec opakovaně žádal o prodloužení lhůty k vypracování posudku, soud těmto návrhům jakožto důvodným vyhověl. Největší část celého naříkaného řízení zabraly žádosti o osvobození od soudních poplatků, v průběhu řízení všichni účastníci požádali o osvobození od hrazení zálohy na posudek, podali proti stanovené povinnosti platit zálohu odvolání. Po vydání vyhovujícího rozsudku soudem prvního stupně bylo opakovaně rozhodováno o dalších žádostech všech žalovaných o osvobození od soudních poplatků, přičemž o žádostech žalobce (žalovaného č. 3) a žalovaného č. 1 bylo rozhodováno, jak odvolacím, tak i dovolacím soudem. Žalovaný č. 1 podával poté další žádosti o osvobození od soudních poplatků, aniž by došlo ke změně jeho majetkových poměrů. V průběhu řízení zemřel žalovaný č. 2 (otec žalobce), kdy bylo následně rozhodováno o procesním nástupnictví. Po zemřelém otci žalobce do řízení vstoupili dva noví žalovaní, a to ze , stát, a z , stát, . Do řízení tak přistoupil mezinárodní prvek, který celé řízení zkomplikoval, když bylo potřeba doručovat písemnosti mj. do , stát, , což bylo časově náročné, a to i vzhledem k odmítavému postoji právního nástupce žalovaného č. 2, který odmítl převzít doručované písemnosti. Právním nástupcům žalovaného č. 2 byl pro urychlení řízení ustanoven opatrovník pro řízení. Soud apeloval na žalobce, aby zvážil svůj další procesní postup, když následně se žalovanými po zrušujícím rozhodnutí odvolacím soudem uzavřel dohodu o ukončení sporu, pročež bylo následně řízení zastaveno.8. Z daného důvodu soud základní částku ponížil o 30 % z důvodu skutkové a zejména procesní složitosti řízení. Z důvodu rozhodování na všech třech stupních soudní soustavy soud prvního stupně přistoupil k ponížení základní částky o dalších 20 %, když bylo opakovaně rozhodováno odvolacím soudem a celkem 3krát dovolacím soudem. V tomto směru soud prvního stupně podotkl, že účastníkům řízení sice nemůže být kladeno k tíži, že využívají svých procesních práv, na druhou stranu žalované nemůže být kladeno k tíži, že řízení se v důsledku řádného vyřízení těchto opravných prostředků nutně o nějakou dobu prodlouží. Soud prvního stupně tak shrnul, že pro dané kritérium modifikoval základní částku celkem o 50 %.9. Co se týká jednání poškozeného (kritérium podle ust. § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk) soud prvního stupně uvedl, že žalobce v řízení nevystupoval způsobem, který by délku řízení pozitivně či negativně ovlivnil. Z tohoto důvodu základní částku nemodifikoval.10. V případě kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) soud prvního stupně dovodil, že soud postupoval ve věci nekoncentrovaně, v řízení vzniklo období průtahů, a proto modifikoval základní částku odškodnění navýšením o 10 %. V této souvislosti soud prvního stupně konstatoval, že v řízení shledal následující průtahy:- dne 23. 2. 2007 se vyjádřili všichni žalovaní společně k žalobě a až dne 1. 6. 2007 bylo žalobci doručeno usnesení, kterým byl žalobce vyzván k doplnění žaloby;- dne 17. 12. 2019 byl spis odvolacím soudem vrácen soudu prvního stupně a další úkon ve věci byl vyhotoven až dne 11. 5. 2020, kdy bylo rozhodováno o další žádosti o osvobození;- dne 14. 1. 2021 k výzvě soudu reagoval žalobce a další úkon ve spise proběhl až dne 4. 8. 2021, kdy soud rozhodl o odvolání žalovaného č.