58 Co 46/2025-287 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne 5. 8. 2024 ve znění jeho opravy ze dne 19. 2. 2025 (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů řízení 13 900 Kč (výrok II.), a dále žalobkyni uložil povinnost nahradit České republice státem vynaložené náklady řízení do 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude stanovena jejich výše, a to na účet Obvodního soudu pro , adresa, (výrok III.).2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobním nároku uplatněném z titulu pojistného plnění z pojistné smlouvy č. , číslo, , kterou uzavřela dne 27. 8. 2015 žalobkyně (jako pojistník a současně pojištěná) s právní předchůdkyní žalované - , právnická osoba, . (jako pojistitelem), kdy pojištění se vztahovalo (mimo jiné) na pojištění závažných onemocnění (rozšířená varianta) s pevnou pojistnou částkou 300 000 Kč. Žalobkyně v žalobě (doručené soudu dne 20. 2. 2020) tvrdila, že dne 23. 10. 2017 prodělala cévní mozkovou příhodu, byla hospitalizována, přičemž v návaznosti na kardiologické vyšetření jí byl proveden operativní zákrok srdce pro akutní infarkt myokardu; uvedené nahlásila žalované; žalovaná odmítla plnit pojistné plnění s odůvodněním, že žalobkyně neúplně vyplnila tzv. zdravotní dotazník při sjednání pojištění (dále jen „zdravotní dotazník“). Žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy pravdivě vyplnila zdravotní dotazník, ve kterém zaškrtla kolonku ANO v bodě 7 písm. c), v němž pojistitel „vymezil dotaz na dřívější choroby srdce a cév (např. vysoký a kolísavý krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, srdeční infarkt, mrtvice, embolie, trombóza, srdeční vady, zánět žil, křečové žíly, bércový vřed)“, a upřesnila, že „užívá od října 2013 lék Prestarium“; současně udělila souhlas s tím, aby bylo nahlíženo do její zdravotní dokumentace, pojistitel si tak mohl zjistit informace o prodělaných nemocech; žalobkyně vědomě nezamlčela údaje o prodělaných nemocech. V době trvání pojistné smlouvy došlo k pojistné události, tj. „stanovení diagnózy jednoho ze závažných onemocnění uvedených v pojistných podmínkách – rozšířené variantě", konkrétně k cévní mozkové příhodě (dále též jen „CPM“) a infarktu myokardu, kdy současně byla splněna podmínka, že diagnóza byla stanovena v době po uplynutí 6 měsíců od sjednaného pojištění. Žalobkyni tak vznikl nárok na výplatu jednorázového plnění (pojistnou částku) ve výši 300 000 Kč. Žalovaná (její právní předchůdkyně) přitom věděla, že žalobkyně byla v minulosti léčena pro nemoci srdce a cév.3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ke své obraně poukázala na skutečnost, že žalobkyně ve zdravotním dotazníku pouze uvedla, že se léčí pro vysoký krevní tlak a užívá lék Prestarium; dne 23. 10. 2017 byl žalobkyni proveden 3násobný bypass pro akutní infarkt myokardu, přičemž (jak žalovaná poté zjistila ze záznamů ve zdravotní dokumentaci od praktického lékaře a z přiložených zpráv) první projev nemoci tří tepen infarktu myokardu byl již 10. 4. 2014, tj. v období před uzavřením pojistné smlouvy, následně byl žalobkyni implantován první stent a byla léčena pro nemoc tří tepen, další stenty byly implantovány v roce 2015 a v roce 2016 jí byl zaveden kardiostimulátor; kdyby tato skutečnost ohledně zdravotního stavu žalobkyně byla žalované známa před uzavřením pojistné smlouvy, byl by pojistitel riziko závažných onemocnění vyloučil. Žalobkyně tak zamlčela podstatnou a důležitou informaci, porušila povinnost pravdivého sdělení ohledně skutečností, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko a zda vůbec uzavře pojištění. Žalovaná dále uvedla, že nebyla naplněna podmínka definice CMP (cévní mozkové příhody) dle pojistných podmínek, nebylo doloženo žádné neurologické vyšetření, neurologický stav je popisován jako normální. Pojištění zaniklo k 28. 1. 2018 pro neplacení pojistného.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování na základě skutkových zjištění (uvedených pod bodem 4. odůvodnění napadeného rozsudku) a shrnutí skutkového stavu (pod bodem 6. odůvodnění napadeného rozsudku), kdy odvolací soud v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje, a dále po citaci § 4 odst. 2, § 2788 odst. 1 a § 2809 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby.5. Soud I. stupně vyšel ze znění zdravotního dotazníku, přičemž konstatoval, že již sdělením v samotném jeho úvodu, „že má být uvedeno i takové onemocnění, které se jeví jako nepodstatné“, žalovaná poukázala na význam informací uvedených v dotazníku, žalobkyně si tedy „mohla osvojit vědomost o důležitosti informací, které pojistitel od žalobkyně požadoval a tyto jí musely být zřejmé již z úvodního prohlášení“; pro pojistitele je nezbytné, aby získal přesné údaje o rozhodných skutečnostech, neboť ty mají následně význam „pro hodnocení, rozsah a charakter neseného pojistného rizika, popř. zda dané riziko vůbec nést“. Neshledal důvodný poukaz žalobkyně na skutečnost, že je laik, kterému nelze vyčítat neznalost přesné lékařské terminologie, neboť k odpovědi na položené otázky nebyla potřebná znalost přesné diagnózy, jejich formulace byla zcela jasná. Uvedl, že žalobkyně například odpověděla záporně na otázku „zda byla v posledních 10 letech operována“, ačkoli před necelým rokem a půl před sjednáváním pojistné smlouvy (27. 8. 2015) byla hospitalizována (duben 2014) a ještě v roce 2015 byla na kontrole. Pojistitel z žádných žalobkyní poskytnutých odpovědí nemohl seznat, že žalobkyně trpí onemocněním srdce, když „veškeré indikátory tam uvedené směřovaly pouze k léčenému tlaku, jehož uvedená výše koresponduje s užíváním jediného zmíněného léku Prestarium“. Žalovaná tedy neměla důvod zdravotní stav žalobkyně dále prověřovat. Na základě skutečnosti, že žalobkyně prodělala v říjnu 2017 infarkt myokardu, jehož příčinou bylo onemocnění srdce, jímž trpěla žalobkyně již v roce 2014, kdy jí byl implantován první stent, soud I. stupně dospěl k závěru, že v důsledku zaviněného (i nedbalostního – § 2788 o. z.) porušení povinnosti žalobkyně poskytnout pravdivé a úplné odpovědi o svém zdravotním stavu a skutečnosti, že žalovaná by pojištění závažných onemocnění s žalobkyní při znalosti veškerých údajů o jejím zdravotním stavu neuzavřela, žalovaná oprávněně využila svého práva pojistné plnění odmítnout ve smyslu § 2809 o. z. O následcích při poskytnutí neúplných informací byla žalobkyně v úvodním prohlášení zdravotního dotazníku poučena. Soud I. stupně vzal za prokázané, že pojistitel by pojistnou smlouvu neuzavřel, pokud by byl dotazník vyplněn pravdivě, „žalobkyně by nebyla pojištěna na jakékoli riziko závažných onemocnění (a tedy ani na onemocnění cévní mozkové příhody)“. Ohledně cévní mozkové příhody soud I. stupně dospěl dále k závěru, že žalobkyně neprodělala žádnou závažnou cévní mozkovou příhodu, neurologický nález u žalobkyně byl lehký, což potvrdil i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ; podle lékařské zprávy ze dne 18. 10. 2017 (týkající se CT tepen zásobujících mozek) byl nález přiměřený, nebyly patrny žádné zřetelné známky krvácení či jiné ložiskové změny; pokud by bylo uvažováno o cévní mozkové příhodě, bylo by žalobkyni v propouštěcí zprávě doporučeno navštívit příslušného odborníka (neurologa). Soud I. stupně přihlédl i ke skutečnosti, že podle definice cévní mozkové příhody v pojistných podmínkách pojištění na závažná onemocnění se má jednat o nikoli drobný nález, ale o nález, který bude prokazatelný právě požadovanými způsoby vyšetření. Přestože znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že CT v průběhu rozvoje (počátku) cévní mozkové příhody (CPM) nemusí prokazovat žádnou patologii, CT provedené pár dní po přijetí rovněž vyloučilo zřetelné známky krvácení či jiné ložiskové změny, také ostatní nález byl přiměřený; došlo-li by k takové cévní mozkové příhodě, na jakou pomýšlí ve smyslu závažnosti pojistné podmínky, byla by žalobkyni poskytnuta příslušná zdravotní péče i v tomto směru, přestože řešení infarktu myokardu bylo urgentnější. Pokud znalec , tituly před jménem, , jméno FO, poukazoval na podrobnější způsoby zobrazovacích metod, pak dle závěru prvostupňového soudu tyto nebyly pro posouzení cévní mozkové příhody, definované v pojistných podmínkách, vzhledem k závažnosti nutné, když se má jednat o závažnou formu onemocnění, nikoli lehké postižení. Z uvedených důvodů soud I. žalobu v plném rozsahu zamítl.6. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení (specifikovanou pod bodem 17. odůvodnění napadeného rozsudku) sestávajících z nákladů nezastoupeného účastníka, stanovených vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhod