68 Co 126/2025-142 — Městský soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a rovněž u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Tvrdí, že řízení bylo zahájeno dne 4. 4. 2016 a dosud v něm nebylo meritorně rozhodnuto, průtahy tak nadále trvají.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 2 100 Kč (výrok II). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.4. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že soud prvního stupně v rozporu s judikaturou „rozdělil“ řízení na dvě fáze a tyto posuzoval odděleně, třebaže délku zmatečnostního řízení je třeba započítat do celkové doby řízení. Dále namítá, že soud prvního stupně nerespektoval pokyny odvolacího soudu z předchozího kasačního rozhodnutí a v odůvodnění rozsudku dostatečně jasně nevyložil, co měl za prokázané a co nikoliv. V části věnující se dokazování se např. ani jednou neobjevuje sp. zn. , spisová značka, , byť nepřiměřené délky tohoto řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, se žaloba týká především. Soud prvního stupně nevzal v potaz ani žalobcovo tvrzení, že řízení o převod garáže dosud nebylo skončeno a stále trvá. Namísto toho dospěl k nesprávnému závěru, že řízení bylo pravomocně ukončeno ke dni 27. 3. 2023. Žalobce navrhl, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Své odvolání žalobce doplnil podáním ze dne 17. 8. 2025, v němž zrekapituloval průběh posuzovaného řízení a setrval na názoru, že toto řízení dosud neskončilo. Dále se ohradil proti závěru, že by mu mělo jít jen o „souzení se pro souzení“, a zdůraznil, že rozhodnutí ve věci převodu garáže je pro něj velmi důležité. Zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva považuje za nedostatečné, neboť význam řízení pro něj nebyl zanedbatelný a neboť také ostatní rozhodná kritéria (např. procesní postup soudů) svědčí o oprávněnosti jeho požadavku na poskytnutí zadostiučinění v penězích.6. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila ústně při jednání odvolacího soudu. S rozsudkem soudu prvního stupně se ztotožnila a navrhla, aby byl jako věcně správný potvrzen.7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. K projednání odvolání došlo bez účasti žalobce, jenž se předem omluvil, o odročení jednání nežádal. Odvolací soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti.8. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, jenž doplnil (zpřesnil) vlastními zjištěními, která učinil ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, (zopakovaného k důkazu postupem dle § 213 odst. 2 o. s. ř.). Je možno shrnout, že posuzované řízení bylo zahájeno dne 5. 4. 2016 u Okresního soudu v , adresa, žalobou, kterou se žalobce (společně se svou manželkou) domáhal proti Okresnímu stavebnímu družstvu , adresa, převodu garáže do svého vlastnictví. Řízení bylo dne 15. 11. 2016 zastaveno, neboť žalobce a jeho manželka (poté, co neuspěli se svou žádostí o osvobození od soudních poplatků) nezaplatili soudní poplatek za řízení. Oba se proti tomuto rozhodnutí odvolali, jejich odvolání však bylo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 15. 12. 2016 odmítnuto pro opožděnost (odvolání proti tomuto usnesení bylo rovněž odmítnuto, a to usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 28. 6. 2018, které nabylo právní moci dne 28. 6. 2018). Dne 5. 1. 2017 napadli žalobce a jeho manželka usnesení Okresního soudu v , adresa, o zastavení řízení ze dne 15. 11. 2016, jakož i usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost ze dne 15. 12. 2016 žalobou pro zmatečnost, kterou odůvodnili tím, že obě rozhodnutí byla vydána věcně nepříslušným soudem. Současně vznesli námitku věcné nepříslušnosti Okresního soudu v , adresa, . Věc byla předložena Vrchnímu soudu v , adresa, , jenž dne 4. 4. 2017 rozhodl, že k projednání věci samé jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a že věc bude postoupena Krajskému soudu v , adresa, – u tohoto soudu pak byla věc vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Krajský soud v , adresa, , jemuž byl spis doručen dne 10. 5. 2017, následně postupoval ve zmatečnostním řízení (vyzýval žalobce k odstranění vad žaloby, rozhodoval o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a o žádosti žalobcovy manželky o ustanovení zástupce) až do 27. 8. 2020, kdy byla věc předložena Vrchnímu soudu v , adresa, k rozhodnutí o odvolání žalobce (a jeho manželky) proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a odmítnutí žaloby pro zmatečnost z důvodu neodstraněných vad bránících pokračování v řízení. Dne 29. 9. 2020 Vrchní soud v , adresa, usnesení Krajského soudu v , adresa, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že žaloba pro zmatečnost byla určena Okresnímu soudu v , adresa, , a tento soud měl proto v zahájeném řízení pokračovat. Okresní soud v , adresa, , jemuž byl spis opětovně předložen dne 7. 12. 2020, žalobce nejprve vyzval, aby sdělil, zda na své žalobě pro zmatečnost setrvává i poté, co jím uplatněný důvod zmatečnosti (v důsledku rozhodnutí Vrchního soudu v , adresa, o věcné příslušnosti soudu) již odpadl, a poté, co žalobce odpověděl kladně, ve zmatečnostním řízení pokračoval. Vyzval žalobce i jeho manželku k odstranění vad žaloby, rozhodoval o jejich opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků, jakož i o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k odvolání, přičemž žalobce prakticky každé rozhodnutí napadl blanketním odvoláním, k jehož doplnění byl následně vyzýván. Řízení o žalobě pro zmatečnost bylo skončeno usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 29. 9. 2022, jímž bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 2. 3. 2023 a nabylo právní moci dne 27. 3. 2023.9. Odvolací soud dále konstatuje, že soud prvního stupně správně v napadeném rozsudku citoval relevantní normy objektivního práva, které tedy již odvolací soud znovu neopakuje. Správný je též jeho závěr, že posuzované řízení již bylo skončeno. Namítá-li žalobce, že tomu tak není, neboť o věci samé dosud nebylo rozhodnuto, přehlíží, že meritem věci se soud nezabýval z důvodu, že žalobce nesplnil svou povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení. Na tom nic nemění ani fakt, že o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku rozhodl věcně nepříslušný soud, neboť tato vada byla zhojena právní mocí rozhodnutí, proti němuž nebylo včas podáno odvolání. Tento stav se žalobci nepodařilo zvrátit ani v navazujícím zmatečnostním řízení, jež opět skončilo zastavením z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Za správné však nelze mít, pokud soud prvního stupně posuzoval řízení o věci samé a řízení o žalobě pro zmatečnost odděleně a přiměřenost jejich délky hodnotil samostatně. Řízení o žalobě pro zmatečnost je pro účely stanovení celkové délky řízení nutno posuzovat jako integrální součást řízení, ve vztahu k němuž byla taková žaloba podána. V poměrech dané věci je tedy třeba na řízení o věci samé (převod garáže) a řízení o žalobě pro zmatečnost nahlížet jako na řízení jediné, jež započalo dne 5. 4. 2016 a skončilo dne 27. 3. 2023, tedy trvalo 7 let. Uvedenou dobu nelze mít – navzdory výrazné procesní složitosti, kdy soudy se musely vypořádat s mnoha procesními návrhy žalobce (a jeho manželky), přičemž rozhodování o nich opakovaně probíhalo na dvou stupních soudní soustavy – za přiměřenou. Třebaže postup soudů byl (až na spíše ojedinělé průtahy – viz odst. 25 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně) plynulý, nelze přehlédnout „zdržení“, k němuž došlo vinou toho, že v řízení v době od května 2017 do srpna 2020 pokračoval (namísto Okresního soudu v , adresa, ) Krajský soud v , adresa, . Ke stejnému závěru ohledně nepřiměřené délky řízení ostatně dospěla i sama žalovaná a poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. To dle ustálené judikatury obvykle postačuje v případech, kdy význam předmětu řízení pro poškozeného je zanedbatelný nebo pokud byla délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena chováním či jednáním poškozeného, a celkově tak lze uzavřít, že nesprávný úřední postup nemohl nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru poškozeného.10. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že zjištěné okolnosti případu z