68 Co 30/2025-150 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého zadostiučinění za újmu, jež jí vznikla v důsledku porušení jejího práva na projednání a rozhodnutí její věci v přiměřené lhůtě. Uvedla, že byla žalovanou v řízení Městského soudu v , adresa, vedeného pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen posuzované řízení). To od zahájení dne 3. 8. 2005 do svého skončení rozsudkem Vrchního soudu v , adresa, ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dnem 1. 12. 2022, trvalo 17 let a 4 měsíce. Žalobkyně za přiměřenou výši zadostiučinění považuje částku 375 425 Kč, žalovaná jí před zahájením řízení plnila částkou 162 500 Kč. Rozdílu spolu s úrokem z prodlení se žalobkyně domáhá. Se závěry žalované, které ji vedly k určení výše poskytnutého zadostiučinění, žalobkyně nesouhlasila. Její podrobná argumentace je uvedena v bodu 1. odůvodnění napadeného rozsudku.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že žalobkyně byla dne 27. 2. 2023 odškodněna částkou 162 500 Kč zcela dostatečně. Žalovaná uznala, že došlo k poškození práva žalobkyně na rozhodnutí věci v přiměřené době, pro výpočet základní částky použila náhradu za prvé dva roky řízení a každý následující rok řízení ve výši 20 000 Kč s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalované (žalobkyni v tomto řízení) trvalo 17 let a 3 měsíce počítáno od data, kdy jí byla doručena žaloba. V podrobnostech jsou obranná tvrzení a argumentace žalované uvedeny v bodu 2. rozsudku soudu prvního stupně.3. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 212 925 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 30. 12. 2022 do zaplacení (výrok I) a vyslovil, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Takto soud prvního stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalobkyně. Namítla, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Účastnice se shodly na tom, že základní částkou zadostiučinění, na niž má žalobkyně nárok, je 325 000 Kč, soud prvního stupně ji nedůvodně ponížil, naopak nevyhověl žádosti žalobkyně o její zvýšení. Pokud jde o složitost věci, žalobkyně s odkazem na závěry stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen Stanovisko) namítla, že otázka toho, na kolika stupních soudní soustavy byla věc řešena, je součástí posouzení procesní složitosti věci. Soud prvního stupně také neposoudil, že provádění poměrně velkého množství důkazních prostředků bylo pro posouzení předmětu řízení z podstatné části nadbytečné a za obvyklého procesního řešení věci by množství důkazních prostředků bylo naopak poměrně malé, důvody pro závěr o složitosti řízení podle Stanoviska v posuzovaném řízení nebyly dány vyjma toho, že žalobce se v posuzovaném řízení domáhal tří nároků, ty ovšem spolu vzájemně souvisely a měly týž skutkový základ. Ohledně složitosti řízení by odpovídalo, že v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně v posuzovaném řízení by byl vynesen po třech letech a čtyřech měsících od zahájení řízení; jak se nakonec ukázalo, jednalo se o rozsudek věcně správný. Žalobkyně popsala genezi rozhodnutí v posuzovaném řízení a uvedla, že kdyby odvolací soud rozpoznal promlčení práva žalobce, řízení by nejen netrvalo více než sedmnáct let, ale odehrálo by se (jednou) před prvostupňovým soudem, (jednou) před odvolacím soudem a případně (jednou) před dovolacím soudem. Proto snížení základní částky o 30 % za právní, skutkovou a procesní složitost, a snížení o 20 % za opakované vedení řízení na třech stupních nepřipadá v úvahu, resp. ani jedno nelze přičítat k tíži žalobkyně. Jde k tíži soudů, že jejich rozhodnutí opakovaně neobstála při přezkumu vyššími soudy, nebo že odvolací soud opakovaně nerozhodoval meritorně, nýbrž zrušením prvostupňového rozhodnutí, nebo že nerozhodl o celé věci, ale jen o její části. Není dán ani důvod pro snížení základní částky o 10 % z důvodu chování žalobkyně, došlo k sedmi žádostem o odročení nařízeného jednání za celou dobu posuzovaného řízení, žalobkyně měla na řádně odůvodněné žádosti o odročení jednání právo, soud prvního stupně nedospěl k závěru, že by jednání žalobkyně bylo obstrukční. Odůvodnění tohoto snížení základní částky je formalistické zejména v situaci, kdy posuzované řízení by trvalo podstatně kratší dobu, kdyby byl odvolací soud dospěl k závěru o promlčení nároku jako soud prvního stupně již po třech letech řízení. Ačkoli vše výše uvedené žalobkyně namítala, soud prvního stupně se s tím nevypořádal. Nezabýval se ani argumentací žalobkyně pro zvýšení základní částky z důvodu plynutí času a změny hodnoty peněz, která se oproti době přijetí Stanoviska snížila. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno, a aby žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení.5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřila.6. Usnesením ze dne 10. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , odvolací soud přerušil odvolací řízení do skončení řízení vedeného u Ústavního soudu pod sp.zn. , spisová značka, O pokračování odvolacího řízení bylo rozhodnuto usnesením téhož soudu ze dne 21. 10. 2025, č. j. , spisová značka, .7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalobkyně je přípustné, bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) a obsahuje odvolací důvody stanovené v § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., projednal je při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.).8. Odvolací soud doplnil dokazování výpisem ze stránky , www, a zjistil, že řízení Městského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo skončeno rozhodnutím Nejvyššího soudu dne 30. 9. 2025.9. Při odvolacím jednání advokát žalobkyně výslovně uvedl, že žalobkyně požaduje zadostiučinění za běh posuzovaného řízení v trvání 17 let a 3 měsíců.10. Odvolací soud shledal odvolání zčásti důvodným.11. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Nemajetková újma, která byla nesprávným úředním postupem soudu žalobkyni způsobena ve smyslu § 22 odst.1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /zkráceně OdpŠk/, je natolik významná, že jediným přiměřeným zadostiučiněním za ni je odškodnění v penězích.12. Faktická délka posuzovaného řízení 19 let a 11 měsíců, od 26. 10. 2005, kdy byla žalobkyni (žalované v posuzovaném řízení) doručena žaloba, do 30. 9. 2025, kdy posuzované řízení skončilo, z níž je třeba vycházet i v situaci, kdy žalobkyně požaduje zadostiučinění toliko za omezenou dobu jeho trvání, je extrémní. Ve smyslu Stanoviska tak odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že pro výpočet základní částky zadostiučinění je třeba vycházet z částky 20 000 Kč za prvé dva roky a každý následující rok řízení. Základní částka zadostiučinění tak činí 325 000 Kč (16,25 x 20 000 = 325 000).13. Námitku žalobkyně týkající se důvodů k výpočtu vyšší částky za prvé dva a každý následující rok běhu posuzovaného řízení proto, že s ohledem na plynutí času a změnu hodnoty peněz, která se snížila oproti době přijetí Stanoviska, odvolací soud posoudil jako nedůvodnou. Vyšel ze závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2025 sp. zn. , spisová značka, , který takový postup vyloučil se závěrem, že obecně není důvod do rozhodnutí o zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení promítat úvahy o inflaci či změně životní úrovně, když částky, které jsou přiznávány podle Stanoviska, nejsou prozatím nepřiměřeně nízké. Odvolací soud v posuzované věci neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly jiný postup.14. Na podkladu skutkových zjištění soudu prvního stupně, z nichž plně vychází, dospěl odvolací soud částečně k jinému posouzení důvodů pro modifikaci základní částky podle kritérií § 31a odst.3 OdpŠk.15. Se soudem prvního stupně se odvolací soud shoduje v důvodech pro snížení základní částky zadostiučinění o 30 % pro právní, skutkovou a procesní složitost. V tomto směru hodnotí, že v řízení, jehož předmětem byly tři samostatné nároky žalobce, bylo prováděno obsáhlé dokazování včetně znaleckého posouzení, soud se vypořádával s řadou procesních úkonů obou účastníků. Věc sama byla značně právně komplikovaná, nejednalo se o běžný spor. Odvolací soud považuje za důvodné také ponížení základn