18 Co 248/2025-73 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení do částky 187,79 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 25 184 Kč od , datum, do , datum, (výrok I.). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 24 996,21 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení p. a. od , datum, do zaplacení (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni na jejich náhradě 17 825,70 Kč (výrok III.).2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 184 Kč s příslušenstvím, když se žalovanou uzavřela kupní smlouvu na dodání věcí specifikovaných ve smlouvě a zaplatila 25 184 Kč. Dne , datum, od kupní smlouvy odstoupila, když žalovaná byla v prodlení s dodáním. Podáním ze dne , datum, žalobkyně sdělila a doložila, že žalovaná jí dne , datum, zaplatila 2 000 Kč, a že zaplacenou částku ve výši 1 812,21 Kč započetla na úroky z prodlení a poté na jistinu 187,79 Kč. V souvislosti s tím vzala žalobu v tomto rozsahu zpět a soud dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), řízení zastavil.Žalovaná ve svém stanovisku uvedla, že dne , datum, vystavila a žalobkyni zaslala dobropis, který není po splatnosti.Soud I. stupně po provedeném dokazování věc posoudil dle § 2079 odst. 1 a 2, § 2001, § 2002 odst. 1, § 2004 odst. 1 a dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ). Dospěl přitom k závěru, že žalobkyně po nedodání věcí odstoupila od kupní smlouvy dne , datum, . Z částky 25 184 Kč žalovaná žalobkyni vrátila pouze 2 000 Kč, které žalobkyně v souladu § 1932 odst. 1 ObčZ započetla nejprve na úroky a poté na jistinu, když dlužnice neprojevila při plnění jinou vůli.Soud I. stupně proto žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila nevrácenou část kupní ceny v částce 24 996,21 Kč, o níž se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně po odstoupení kupní smlouvy, s 12,75 % úrokem z prodlení p. a. od , datum, do zaplacení.O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/193 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za soudní poplatek v částce 1 008 Kč a za právní zastoupení vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Náklady právního zastoupení tvořila odměna za 4 úkony po 2 140 Kč za hlavní úkon (z tarifní hodnoty 25 184 Kč) – převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby; 2 odměny po 2 100 Kč (z tarifní hodnoty 24 996,21 Kč) – účast při jednání soudu a vyjádření z , datum, ). Současně soud přiznal žalobkyni 6 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, 600 Kč za ztrátu času a 757,70 Kč cestovného.3. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, ve kterém namítala, že dle výroku I. se řízení zastavilo jen do částky 187,79 ačkoli dne , datum, bylo na účet žalobkyně připsáno 2 000 Kč. Zůstatek pohledávky tak měl ke dni , datum, činit 23 184 Kč a nikoli 24 996,21 Kč.4. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že žalovaná dne , datum, žalobkyni uhradila částku 2 000 Kč jakožto částečné plnění dluhu žalovaného v této věci. Dle § 1932 odst. 1 ObčZ žalobkyně toto plnění započetla nejprve na úroky z prodlení, a to v částce 1 812,21 Kč počítané jako 12,75 % p.a. z částky 25 184 Kč od , datum, do , datum, , a až poté na jistinu do zbylé výše 187,79 Kč. Soud I. stupně tak rozhodl zcela správně, a to včetně nákladového výroku. Proto žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve výrocích I. a II., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, při nařízeném jednání, dle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. V řízení bylo před soudem I. stupně prokázáno, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy dne , datum, a že jí vznikl nárok na vrácení zaplacené kupní ceny 25 184 Kč. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že z listiny odstoupení od smlouvy se podává, že žalobkyně odstupuje od kupní smlouvy a žádá o vrácení kupní ceny 25 184 Kč nejpozději do 14 dnů od doručení odstoupení. Soudní řízení bylo zahájeno dne , datum, . Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť jí dne , datum, žalovaná zaslala částku 2 000 Kč, což doložila výpisem z bankovního účtu. S odkazem na § 1932 odst. 1 ObčZ žalobkyně tuto částku nejprve započetla na dlužné úroky, a to v částce 1 812,21 Kč počítané jako 12,75 % p. a. z částky 25 184 Kč od , datum, do , datum, . Zbytek započítala na jistinu v částce 187,79 Kč. Ve výpisu z účtu není uvedeno, že by žalovaná zamýšlela započíst splácenou pohledávku na dlužnou listinu, nic takového ani žalovaná netvrdila ani v žádném ze svých podání.7. Odstoupením od kupní smlouvy vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení v částce 25 184 Kč, kterou byla žalovaná povinná vydat (viz § 2991 odst. 1 ObčZ dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle následujícího odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl). Tím, že se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením zmíněné finanční částky, vznikla jí povinnost zaplatit spolu s dlužnou částkou i úrok z této částky za každý den prodlení (viz § 1970 ObčZ dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku je stanovena nařízením č. 351/2013 Sb.).Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, mezi kterou spadá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1992/2024, ke splatnosti pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení dlouhodobě zastává názor, že splatnost těchto pohledávek, jakož i doba plnění, je vázána na výzvu věřitele podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., starého občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od tohoto dne též věřiteli vzniká právo vyžadovat po dlužníku zákonný úrok z prodlení. S odkazem na své dřívější usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud dále uvedl, že ustálená judikatura vážící se k aplikaci § 563 a § 564 dřívějšího obč. zák. je se zřetelem k obdobnému znění korespondujících ustanovení § 1958 odst. 2 a § 1960 ObčZ použitelná i v poměrech tohoto právního předpisu a bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je obvykle vázána na výzvu věřitele.Žalobkyně odstoupila podáním dne , datum, , přičemž v tomto podání žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky do 14 dnů, tedy do , datum, . Následujícího dne (, datum, ) se s ohledem na výše uvedené stala pohledávka žalobkyně splatnou a žalované vznikla povinnost hradit úrok z prodlení, který každý den narůstal.Následně dne , datum, žalovaná zaplatila žalobkyni 2 000 Kč, aniž by uvedla, že chce tuto částku započítat pouze na jistinu, tedy nevyloučila možnost, aby žalobkyně tuto částku nejprve započetla na dlužné úroky. Žalobkyně tedy využila svoji možnost postupovat dle § 1932 odst. 1 ObčZ, který stanoví, že „má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí“.Při dlužné částce 25 184 Kč a prodlení od , datum, do , datum, , s ohledem na zákonný úrok z prodlení 12,75 % odvolací soud vypočetl, že žalobkyně dlužnou částku úroku 1 812,21 Kč vypočetla správně. Po započtení zůstala částka 187,79 Kč, kterou žalobkyně správně započetla na jistinu, a ohledně níž vzala proto správně žalobu zpět.8. S ohledem na výše uvedené odvolací soud shledal výpočty soudu I. stupně a též jejich promítnutí do výroků I. a II. napadeného rozsudku jako správné. Proto rozsudek soudu I. stupně jako správný potvrdil včetně správného akcesorického výroku III. o náhradě nákladů řízení, jehož správnost nebyla žalovanou ani namítána a odvolací soud dle obsahu spisu žádnou nesprávnost nezjistil.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení zcela neúspěšná, a vznikla jí tak povinnost zaplatit úspěšné žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení za 1 úkon advokáta (vyjádření k odvolání). Celkové náklady odvolacího řízení činí: odměna – 2 140 Kč, režijní paušál – 450 Kč, celkové náklady řízení: 2 590 Kč. Místo a čas plnění byly určeny dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.