18 Co 369/2025-182 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 541,16 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 192 081,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Žalobkyně tvrdila, že jako postupník uzavřela se společností , právnická osoba, , registrační číslo: , hodnota, , se sídlem , adresa zainteresované společnosti, (dále jen "společnost , právnická osoba, “) jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, která měla společnosti , právnická osoba, vzniknout v rámci obchodních vztahů se žalovanou, konkrétně tak, že společnost , právnická osoba, jako kupující zaplatila na základě kupní smlouvy o dodávce zboží, uzavřené se žalovanou jako prodávající zálohu na kupní cenu na základě proforma faktury ze dne , datum, , zboží nebylo žalovanou dodáno, společnost , právnická osoba, odstoupila od smlouvy po marném poskytnutí dodatečné lhůty (do , datum, ), po odpadnutí právního důvodu pro plnění zálohy na základě proforma faktury ze dne , datum, žalovaná toto plnění společnosti , právnická osoba, (ani žalobkyni po postoupení pohledávky) nevydala. Žalobkyně se proti žalované domáhá vrácení zálohy jako bezdůvodného obohacení.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že je oprávněna ponechat si předmětnou částku, protože paní , jméno FO, , zde obchodní zástupkyně společnosti , právnická osoba, , měla v rámci (jiného) obchodního vztahu, jehož se žalovaná účastnila jako prodávající a A. , jméno FO, jako obchodní zástupce společnosti , právnická osoba, jako kupujícího, porušit zákaz reexportu zboží dodávaného žalovanou, ze sjednaného teritoria konečného prodeje. V daném případě mělo jít (prostřednictvím další společnosti – , právnická osoba, .) o reexport zboží, určeného k prodeji koncovému uživateli v , adresa, , zpět na trh EU (, adresa, , kde mělo být dodáno žalobkyni), resp. na jiný trh mimo EU. Vzhledem k tomu, že žalovaná aplikovala vůči teritoriu EU, resp. vůči trhům mimo EU odlišnou politiku, vznikla jí v důsledku porušení zákazu reexportu jí dodaného zboží škoda ve formě ušlého zisku ve výši 45 360 EUR, za kterou společnost , právnická osoba, odpovídá. Výše škody odpovídá rozdílu mezi obvyklými prodejními cenami zboží pro trh původního určení (v , adresa, ) a cenami v , adresa, , kam bylo zboží neoprávněně reexportováno, tj. mezi fakturační cenou 3,50 EUR za kus produktu , podezřelý výraz, make-up cover určeného pro trh v , adresa, a obvyklou cenou 7,70 EUR, za kterou se tento produkt prodává na polském trhu; počet takto prodaných kusů výrobku vyplývá z faktury vystavené žalovanou dne , datum, pod č. , hodnota, . Žalované rovněž vznikl vůči společnsoti , právnická osoba, , která zákaz reexportu v rámci tohoto obchodního případu porušila, nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 EUR za porušení zákazu reexportu.4. Žalovaná připustila, že smlouva, na jejímž základě proběhl obchodní případ, vyúčtovaný fakturou žalované ze dne , datum, , č. , hodnota, , nebyla uzavřena písemně; tvrdila však, že za kupujícího – společnost , právnická osoba, , jednala paní , jméno FO, , která byla dlouhodobě obchodní zástupkyní této společnosti, pokud obchodovala s kosmetickými výrobky z produkce žalované, realizovala pro ni devět objednávek; lze tedy důvodně předpokládat, že byla dobře obeznámena nejen se smluvními podmínkami, ale také s obchodními zvyklostmi v daném odvětví ve vztahu k žalované. Žalovaná má za to, že vzhledem ke vzniku této škody byla oprávněna zadržet zálohovou platbu od společnosti , právnická osoba, .5. V průběhu řízení (podáním ze dne , datum, , č.l. 22) žalovaná podle § 41 odst. 3 o. s. ř. započetla pohledávku vůči společnosti , právnická osoba, z titulu náhrady škody ve výši 45 360 EUR a pohledávku vůči společnosti , právnická osoba, z titulu smluvní pokuty ve výši 10 000 EUR vůči pohledávce společnosti , právnická osoba, , jejíž zaplacení požaduje žalobkyně touto žalobou. V podání ze dne , datum, upřesnila, že započítává pohledávky do výše nároku uplatněného žalobou.6. Soud I. stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně je fyzickou osobou, občanem , adresa, , která podniká na základě živnostenského oprávnění dle polského práva a žalovaná je kapitálovou obchodní společností, společností s ručením omezeným dle českého práva, která v rámci své obchodní činnosti podniká v oblasti výroby a prodeje kosmetických prostředků.7. Společnost , právnická osoba, , registrační číslo: , hodnota, , se sídlem , adresa, u žalované objednala dodávku kosmetického zboží, žalovaná jako prodávající vystavila na základě této objednávky fakturu na zálohu na kupní cenu objednaného zboží, a to na částku 26 541,16 EUR. Společnost , právnická osoba, jako kupující zaplatila na základě této faktury tuto částku převodem na účet žalované dne , datum, . Žalovaná objednané zboží společnosti , právnická osoba, nedodala. Společnost , právnická osoba, vyzvala žalovanou opakovaně k zaplacení nebo dodání zboží dle faktury; naposledy dopisem ze dne , datum, , v němž stanovila lhůtu do , datum, s tím, že pokud nedojde k dodání zboží ve stanovené lhůtě, odstupuje od smlouvy; pro tento případ požadovala v téže lhůtě vydání zaplacené zálohy, včetně vzniklých nákladů, celkem zaplacení 28 000 EUR. Žalovaná zboží nedodala a nevrátila společnosti , právnická osoba, ani uhrazenou zálohu na cenu zboží. Společnost , právnická osoba, dopisem doručeným žalované dne , datum, oznámila žalované, že postoupila pohledávku na vrácení zálohy na kupní cenu za žalovanou nedodané zboží právní předchůdkyni žalobkyně na žalobkyni.8. Soud I. stupně provedl rovněž důkazy navržené žalovanou k prokázání nároků, uplatněných kompenzační námitkou; co do základu nároku šlo po skutkové stránce především o prokázání tvrzení, že společnost , právnická osoba, v rámci obchodního případu, k němuž se vztahovala faktura vydaná žalovanou dne , datum, pod č. , hodnota, , porušila zákaz reexportu zboží ze smluveného místa koncového užití. Zjistil, že na základě dosud provedeného dokazování nelze mít toto tvrzení, které je zásadní z hlediska uplatněné kompenzační námitky, za prokázané.9. Soud I. stupně věc, která obsahuje řadu cizích prvků (sídlo žalobkyně v , adresa, , k tvrzenému postoupení pohledávky mělo dojít mezi subjekty se sídly , adresa, a v , adresa, ), právně posoudil podle českého práva, když na základě nesporných tvrzení účastníků neshledal důvod pro použití hmotného práva cizího.10. Žalobě vyhověl na základě závěru, že sice nemá za prokázané uzavření kupní smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovanou na zboží uvedené ve faktuře; vzhledem k tomu, že zboží, uvedené v zálohové faktuře, nebylo žalovanou dodáno, představuje uhrazená záloha plnění poskytnuté, aniž tu byl platný závazek ve smyslu § 2993 o. z., které je žalovaná povinna vydat. Žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná na (předmětnou) pohledávku společnosti , právnická osoba, plnila, když tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni platně (§ 1879 o. z., § 1882 odst. 1 o. z., § 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z předmětné částky v závislosti na době splatnosti žalobou uplatněného nároku.11. S ohledem na výsledky dosud provedeného dokazování k nároku na náhradu škody, uplatněnému námitkou započtení, soud I. stupně uzavřel, že námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř., by nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, a to vzhledem k obtížnosti zkoumání existence a výše započítávané pohledávky. Poměr žalobou uplatněného nároku (pohledávky), která navíc mezi stranami není sporná, a kompenzační námitkou uplatněné aktivní protipohledávky hovoří z hlediska jistoty a určitosti zcela jednoznačně v neprospěch protipohledávky žalované. Proto konstatoval nemožnost započtení pohledávky žalované pro nejistotu a neurčitost (§ 1987 o. z.).12. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch plně úspěšné žalobkyně.13. Tento rozsudek soudu I. stupně napadla žalovaná v celém rozsahu včasným a přípustným odvoláním. Vytýkala soudu I. stupně, že učinil nesprávná skutková zjištění ohledně tvrzení o skutečnostech, z nichž vyvozovala svůj nárok, uplatněný formou námitky započtení a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. písm. e) a písm. g) o. s. ř.).Žalovaná namítala, že soud I. stupně nesprávně hodnotil důkazy, provedené k návrhu žalované; nevyložil úvahu o věrohodnosti svědků, nedůvodně akcentoval svědectví , jméno FO, , a důkazy hodnotil izolovaně. Podle názoru žalované byla provedenými důkazy existence obecného zákazu reexportu v rámci realizovaných obchodních případů mezi žalovanou a obchodními společnostmi, zastupovanými paní , jméno FO, , včetně společnosti , právnická osoba, , prokázána jak výpov