19 Co 49/2026-36 – Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 500 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 € od 10. 10. 2023 do zaplacení (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 515 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Soud prvního stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 500 € s odůvodněním, že cestující , jméno FO, a , jméno FO, cestovali letem provozovaným žalovanou společností dne 6. 8. 2023 na trase , adresa, – , adresa, , přičemž letadlo mělo přiletět do cílové destinace v 11:50 hodin, avšak přiletělo s více než tříhodinovým zpožděním, tedy každý z těchto dvou cestujících požaduje kompenzaci ve výši 250 €; a dne 7. 12. 2023 postoupili tito cestující své pohledávky žalobkyni.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a domáhala se jejího zamítnutí. Tvrdila, že nárok na uhrazení kompenzace je promlčen, když předžalobní výzva byla doručena až dne 16. 7. 2025. E-mailová zpráva ze dne 25. 9. 2023 dle žalované není řádným uplatněním nároku, neboť nesplňuje požadavky dané nařízením.4. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel z toho, že cestující , jméno FO, a , jméno FO, se dne 6. 8. 2023 zúčastnili letu na trase , adresa, – , adresa, , když letadlo do cílové destinace přiletělo s více než tříhodinovým zpožděním, tedy každý z těchto cestujících by měl nárok na kompenzaci ve výši 250 EUR, kteroužto pohledávku oba postoupili žalobkyni dne 7. 12. 2023. Žalobkyně v daném případě prokázala řádné doručení výzvy k plnění požadované kompenzace dne 16. 7. 2025 (předžalobní výzvou z 14. 7. 2025). U předešlých zpráv dle soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že by žalované byly skutečně doručeny, přičemž soudu předložené dokumenty navíc obsahovaly řadu nesrovnalostí.5. S ohledem na mezinárodní prvek (žalovaná je zahraniční osoba se sídlem v Rakouské republice) se soud prvního stupně nejdříve zabýval tím, zda je k rozhodnutí ve věci mezinárodně příslušný, a určením rozhodného práva. Svou mezinárodní příslušnost dovodil podle ustanovení Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Rozhodným právem pak určil právo české, a to podle ustanovení Čl. 5 odst. 2 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). Uplatněné nároky pak soud prvního stupně po právní stránce posoudil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/1991 (dále jen „Nařízení“), a dále podle ustanovení § 2553 odst. 1 a 3 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vycházeje ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 3206/2022, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2019, č. j. 18 Co 265/2019-62, pak soud prvního stupně dospěl k závěru, že cestující jsou dle ustanovení § 2553 o. z. povinni uplatnit nároky z přepravní smlouvy bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne nastoupení k letu nebo ode dne, kdy měl cestující na let nastoupit. Soud prvního stupně pak dovodil, že s ohledem na den plánovaného odletu letadla 6. 8. 2023 a prokázané doručení výzvy s uplatněnými nároky cestujících žalované dne 16. 7. 2025, je tato výzva s ohledem na výše uvedenou lhůtu opožděná. Z důvodu vznesené námitky promlčení ze strany žalované proto soud prvního stupně ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z. žalobu zamítl.6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované přiznal na právo na náhradu právního zastoupení za tři úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) po 1 620 Kč, tři paušální náhrady po 450 Kč, a 21% DPH ve výši 1 305 Kč, tedy celkem 7 515 Kč.7. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, která namítala, že i přes důkazní návrh, kterým byla e-mailová odpověď žalované na e-mailovou výzvu žalobkyně ze dne 25. 9. 2023, jíž žalobkyně hodlala prokázat doručení včasné výzvy s uplatněním nároku, a tedy i vyvrátit námitku promlčení uplatněnou žalovanou, byl tento návrh na dokazování ze strany soudu prvního stupně zamítnut. Žalobkyni ani nebyla poskytnuta lhůta k doložení tohoto důkazu, byť byla připravena ještě v průběhu prvního jednání tento důkaz soudu prvního stupně zaslat tak, aby nebylo nutné jednání odročovat. Žalobkyně doložila tento důkaz soudu i v listinné podobě, avšak v důsledku chyby tisku nebylo na této listině vidět datum doručení, odesílatel a příjemce e-mailu. Z této listiny však bylo zřejmé číslo rezervace , číslo, , které se shodovalo s číslem rezervace na palubních lístcích obou cestujících, a evidenčním číslem případu , číslo, , pod kterým tento případ vede žalobkyně, uvedeným v e-mailové výzvě žalobkyně ze dne 25. 9. 2023. Žalobkyně má za to, že kdyby byl tento důkaz soudem prvního stupně řádně proveden, byl by způsobilý změnit rozhodnutí ve věci samé. Žalobkyně současně namítala nesprávné zjištění skutkového stavu s tím, že žádné důkazy, ve kterých by nesprávně označila cestující či předmětný let, ve spise nejsou. Pokud jde o přílohy e-mailu ze dne 25. 9. 2023, všechny listiny založené ve spise jsou přílohami tohoto e-mailu. Pokud soud prvního stupně neměl tuto skutečnost za prokázanou, žalobkyně namítala, že ji měl vyzvat k potřebnému doplnění podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Současně žalobkyně rozporovala, že by na plné moci udělené cestujícím , jméno FO, bylo uvedeno nesprávné číslo letu. Pokud ve spise nebyla založena plná moc cestující , jméno FO, , měl žalobkyni soud prvního stupně rovněž vyzvat k odpovídajícímu doplnění podle ustanovení § 118 odst. 3 o. s. ř. Namítala také vady ústně vyhlášeného rozhodnutí. Odvolacímu soudu pak navrhla, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, popř. aby sám napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví.8. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že k zamítnutí podané žaloby nedošlo pouze pro neusnesení důkazního břemene ohledně doručení e-mailu, ale i proto, že soud prvního stupě dospěl k závěru, že e-mail ze dne 25. 9. 2023 nelze považovat za řádné uplatnění nároku, neboť obsahoval řadu nesrovnalostí a byl neurčitý. E-mail neobsahoval identifikaci letu, cestujících ani příslušnou částku. Tyto údaje jsou přitom pro posouzení nároku klíčové. Není pak jednoznačně patrné, zda listiny, ve kterých měly být tyto údaje obsaženy, skutečně byly přílohou daného e-mailu. I pokud by došlo k poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. a doložení e-mailu v plném rozsahu, stále by se s ohledem na právě uvedené nejednalo o řádné uplatnění nároku. Odvolacímu soudu proto navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí.9. Po zjištění, že odvolání žalobkyně je přípustné (§ 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Nárok na kompenzaci za zpožděný let vyplývá z ustanovení Čl. 5 odst. 1 písm. c) a Čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení ve spojení s výkladem Čl. 5, 6 a 7 Nařízení, který podal Soudní dvůr EU ve spojených věcech č. C-402/07 a C-432/07 Christoper Sturgeon a další v. Condor Flugdienst GmbH a Stefan Böck a Cornelia Lepuschnitz v. Air France SA, podle něhož lze pro účely uplatnění nároku na náhradu škody nahlížet na cestující zpožděných letů stejně jako na cestující zrušených letů; cestující zpožděných letů se mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle ustanovení Čl. 7 Nařízení, jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. Podle ustanovení Čl. 7 bod 1 písm. a) Nařízení pak cestující obdrží náhradu ve výši 250 € u všech letů o délce nejvýše 1500 kilometrů.11. Podle ustanovení § 2553 odst. 1 a 2 o. z. nahradí dopravce při přepravě osob škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas. Podle odstavce 3 téhož ustanovení musí cestující práva podle odst. 1 a 2 uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu; nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.12. Již v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebylo mezi účastníky sporu o tom, že cestující , jméno FO, a , jméno FO, letěli letem provozovaným žalovanou č. , číslo, dne 6. 8. 2023 na trase , adresa, – , adresa, , u nějž došlo ke zpoždění na příletu o více než tři hodiny. V rámci odvolacího řízení pak učinili účastníc