23 Co 355/2025-229 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 23. září 2025, č. j. , spisová značka, , soud I. stupně zastavil řízení co do částky 120 517 Kč (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1 274 019 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Soud I. stupně takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobním požadavku na zaplacení částky 1 394 536 Kč z titulu náhrady škody v podobě ušlého zisku, který byl žalobci způsoben nezákonným trestním stíháním. Žalobce se svou žalobou ze dne 26. 4. 2021, v původním řízení vedeným u soudu I. stupně pod sp. zn. , spisová značka, , domáhal po žalované zaplacení celkové částky 7 601 047,30 Kč z titulu několika dílčích nároků za nezákonné trestní stíhání, když proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání v březnu 2013, které bylo skončeno až po 7 letech zprošťujícím rozsudkem, přičemž v době zahájení trestního stíhání byl žalobce mladým vrcholovým politikem. Jeho obvinění zcela zásadním způsobem narušilo pověst žalobce a ukončilo jeho politickou kariéru. Žalobce vedle náhrady nemajetkové újmy požadoval též ušlý výdělek ve výši 2 552 941 Kč založený na tvrzení, že nebýt trestního stíhání, stal by se žalobce jako lídr vítězné kandidátky , funkce, , adresa, , kdy požadovaná částka je rozdílem mezi příjmem , funkce, ve volebním období , datum, -, datum, a skutečným příjmem žalobce v daném období, případně by se žalobce (v méně pravděpodobné situaci) stal , funkce, či (v ještě méně pravděpodobné situaci) by byl zvolen , funkce, , adresa, (dále jen „, funkce, “).3. Žalovaná žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Ve vztahu k nároku z titulu ušlého zisku uvedla, že žalobce se s ohledem na výsledky komunálních voleb v roce , datum, stal pouhým neuvolněným zastupitelem a od roku , datum, v komunální politice nepůsobí. Skutečnost, že po volbách v roce , datum, nezískal žádnou funkci ve výkonném orgánu, je výsledkem povolebního vyjednávání příslušných zástupců politických stran. Vedle žalobce žádný z členů , strana, po volbách , datum, nezískal funkci v radě , adresa, a strana zůstala v opozici.4. Rozsudkem ze dne 14. 2. 2024, č.j. , spisová značka, , soud I. stupně mimo jiné nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 2 552 941 Kč zamítl, k odvolání žalobce pak odvolací soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2024, č.j. , spisová značka, , ve vztahu k tomuto nároku rozhodl o zrušení rozsudku (v rozsahu částky 2 552 941 Kč) a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ve shora citovaném rozsudku ve vztahu k nároku z titulu ušlého zisku ztotožnil se soudem I. stupně, že nelze klást do příčinné souvislosti s naříkaným trestním stíháním ušlý zisk, který by žalobci vznikl, pokud by dosáhl pozice , funkce, , popřípadě , funkce, , neboť toto se odvíjelo od výsledku komunálních voleb v roce , datum, . Shora uvedené však nelze aplikovat na pozici , funkce, . Odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že se nezabýval konkrétními okolnostmi volby , funkce, po volbách , datum, , tj. nejen jaká byla dosavadní praxe, ale jak bylo konkrétně tehdy postupováno, kdo navrhl kandidáta, případně kandidáty na tuto funkci, zda mezi nimi byl i žalobce, případně z jakého důvodu navržen nebyl, a jakou relevanci pro to mělo trestní stíhání žalobce. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby vyzval žalobce postupem podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně požadavku na náhradu ušlého zisku ve vztahu k pozici , funkce, , tj. za jaké konkrétní období je požadován a v jaké výši, a uložil mu, aby se opětovně zabýval otázkou příčinné souvislosti vzniku této škody s trestním stíháním. Usnesením soudu I. stupně ze dne 12. 3. 2025, č.j. , spisová značka, , byl nárok žalobce na náhradu škody představující ušlý výdělek ve výši 2 552 941 Kč vyloučen k samostatnému projednání.5. Podáním ze dne 16. 4. 2025 žalobce jednak upřesnil skutková tvrzení týkající se výše nároku, jednak vzal žalobu zpět co do částky 1 158 405 Kč, když žalovaná se zpětvzetím souhlasila podáním ze dne 9. 5. 2025. Usnesením ze dne 19. 5. 2025, č. j. , spisová značka, , soud I. stupně řízení co do částky 1 158 405 Kč zastavil. Podáním ze dne 19. 8. 2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 120 517 Kč, když žalovaná se zpětvzetím vyslovila souhlas na ústním jednání dne 23. 9. 2025, soud I. stupně proto řízení co do částky 120 517 Kč zastavil dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř.6. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro zločin porušení předpisu o pravidlech hospodářské soutěže dle ustanovení § 248 odst. 2 a odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 a 3 tr. zákoníku, kdy žalobce se jej měl dopustit jako , funkce, , adresa, . Žalobce byl politicky exponovanou osobou, trestní stíhání jej zastihlo v pozici , funkce, a následně v pozici , funkce, , adresa, . Žalobce byl po dvou nepravomocných odsuzujících rozsudcích k podmíněnému trestu odnětí svobody obžaloby pravomocně zproštěn. V důsledku trestního stíhání se žalobce nestal , funkce, a nedosahoval příjmů, kterých by dosahoval, pokud by byl do shora uvedené funkce zvolen. Po skončení trestního stíhání uplatnil svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované. Ve vztahu k výši nároku pak odvolací soud v zájmu stručnosti odkazuje jednak na skutková zjištění soudu I. stupně týkající se výše odměny za funkci uvolněného , funkce, v rozhodném období pod bodem 20 odůvodnění rozsudku, jednak na skutková zjištění soudu I. stupně týkající se výše dosažených příjmů žalobce v rozhodném období uvedená pod body 22 až 31 rozsudku.7. Po právní stránce soud I. stupně posoudil uplatněný nárok dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) a § 2952 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je ve zbývající části nároku na ušlý zisk důvodná. Soud I. stupně konstatoval, že daný nárok je dle právní teorie i konstantní judikatury specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, kdy rozhodnutí o zproštění obžaloby je rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, a činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá tak nárok na náhradu škody. Soud I. stupně shledal i naplnění předpokladu existence ušlého zisku ve smyslu § 2952 o. z. a příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody v podobě ušlého zisku. Soud I. stupně na základě provedených listinných důkazů a svědeckých výpovědí dospěl k závěru, že volební výsledek , strana, v komunálních volbách v roce , datum, , kdy se tato strana stala nejsilnější opoziční stranou, odůvodňoval zvolení žalobce do funkce , funkce, , neboť v dané době platil úzus, že , funkce, byl zvolen člen nejsilnější opoziční strany. Žalobce byl svojí stranou do této funkce nominován a navrhnut ke zvolení na ustanovující schůzi dne , datum, . Žalobce však zvolen nebyl, neboť byl trestně stíhán, přičemž žádný jiný důvod, aby se žalobce nestal , funkce, , dán nebyl. V řízení totiž bylo prokázáno, že nebýt trestního stíhání žalobce, tak by byl nejsilnější politickou stranou , Strana, respektován výše uvedený úzus a žalobce by byl zvolen , funkce, , jak potvrdili svědci , jméno FO, , a , jméno FO, . Soud I. stupně neměl důvod pochybovat, že by žalobce funkci zastával celé volební období, a proto škodu vyčíslil za celé volební období, tj. od , datum, do , datum, , a to tak, že od příjmů, které by žalobce dosáhl při normálním běhu věci, tj. pokud by nebyl stíhán (4 192 691 Kč) odečetl skutečně dosažené příjmy žalobce (2 918 672 Kč). O nákladech řízení rozhodl dle § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř.8. Proti výroku II a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná z důvodu nesprávného právního posouzení. Namítá, že žalobce uplatnil žalobou nárok na náhradu ušlého zisku, který odvozoval toliko z toho, že nebýt trestního stíhání, byl by zvolen , funkce, , adresa, , pouze pro dokreslení uvedl, že kdyby se nestal , funkce, , byl by v málo pravděpodobném případě jen , funkce, , a ještě v méně pravděpodobném případě by se stal , funkce, . K oběma funkcím žalobce sice rozepsal výše hrubých příjmů, ale žádný konkrétní nárok na odškodnění vycházející ze zmařené pozice , funkce, v rámci žalobního petitu nevznesl. Do žalobního petitu se promítl pouze nárok na náhradu ušlého zisku za to, že se v důsledku trestního stíhání nestal , funkce, . Rovněž ani v rámci předběžného projednání nároku na ušlý zisk žalobce z těchto dvou málo pravděpodobných scénářů ničeho nežádal, když opět výslovně uvedl, že tyto málo pravděpodobné scénáře uvádí jen pro dokreslení. Skutečnost, že žaloba byla koncipována jako požad