25 Co 380/2025-78 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 20 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 12. 5. 2024 do zaplacení (výrok I). Dále pak žalobu zamítl co do požadavku 154 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 23. 11. 2024 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 20 475 Kč od 23. 11. 2024 do 11. 5. 2025 (výrok II). Žalované uložil nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 17 969 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného Městským soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále také jen „posuzované řízení“), kde se domáhal satisfakce za újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení probíhajícího před Městským soudem , adresa, sp. zn. , spisová značka, a délku kompenzačního řízení uplatnil jen jako důvod navýšení satisfakce za újmu tam odškodňovanou.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť o tomto nároku bylo již pravomocně rozhodnuto právě v nyní posuzovaném řízení vedeném u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , v jehož průběhu žalobce dvakrát navýšil předmět řízení o újmu způsobenou mu samotnou délkou kompenzačního řízení.4. Soud prvního stupně zjistil tento skutkový stav: Žalobce svůj nárok uplatnil u žalované dne 11. 11 2024. Žalovaná svým stanoviskem ze dne 21. 11. 2024 zamítla žádost žalobce o náhradu nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalobce v posuzovaném řízení navýšil žalovanou částku o zadostiučinění za nepřiměřenou délku kompenzačního (nyní posuzovaného) řízení a poskytnutou satisfakcí 62 391,40 Kč byl žalobce odškodněn i za posuzované řízení.5. V bodě 6 odůvodnění pak obvodní sporu podrobně popsal průběh posuzovaného řízení, na uvedená skutková zjištění odvolací soud pro stručnost odkazuje s výjimkou posledních dvou vět, které se tohoto řízení evidentně netýkají a součástí odůvodnění se staly jen nepozorností soudu prvního stupně (obvodní soud použil jako šablonu jiný rozsudek a zapomněl relikty tohoto rozsudku plně smazat – což platí i o poslední větě v bodě 25. odůvodnění). Tato chyba je očividná při srovnání č.l. 34 spisu – Obsah přílohového spisu Městského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, – doručený účastníkům současně z předvoláním na jednání před soudem prvního stupně, jenž je zkopírován do bodu 6. odůvodnění, kde poslední dvě věty o žádosti žalobce z 1. 4. 2025 a konkursu obsaženy nejsou.6. Pro přehlednost odvolací soud stručně shrnuje, že již posuzované řízení bylo řízení kompenzačním, jímž žalobce se domáhal odškodnění ve výši 71 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu vzniklou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Posuzované řízení bylo u soudu zahájeno 2. 5. 2019, žádost o odškodnění podána 1. 11. 2018. Řízení probíhalo bezprůtažně až do 21. 2. 2020. Dne, Anonymizováno, 3. 8. 2020 si žalobce stěžoval na průtahy, stížnost byla vyhodnocena jako důvodná. Z důvodů stáže původní soudkyně u Krajského soudu v , adresa, od 1. 9. 2019 řízení vedla zastupující soudkyně, která byla v době první vlny epidemie koronaviru v pracovní neschopnosti v červnu a červenci 2020, dne 17. 8. 2020 nařídila jednání na 16. 10. 2020, ale na podzim 2020 proběhla druhá vlna epidemie koronaviru, soudní kancelář byla zavřena a zastupující soudkyně byla opět v pracovní neschopnosti, proto bylo jednání zrušeno. Spis převzala 16. 10. 2020 další soudkyně a jednání nařídila na 24. 11. 2020. Téhož dne byl vyhlášen rozsudek, v lednu 2021 byl spis k odvolání obou účastníků předložen Krajskému soudu v , adresa, , jednání bylo nařízeno dne 6. 1. 2022 na den 23. 3. 2022, kdy odvolací soud rozhodl. K dovolání žalobce byl spis předložen Nejvyššímu soudu a po doplacení soudního poplatku žalobcem dne 31. 10. 2022 Nejvyšší soud zrušil odvolací rozsudek rozsudkem ze dne 13. 12. 2022. Odvolací soud jednání nařídil na 21. 6. 2023, ale pro opakované žádosti žalobce/jeho zástupce se jednání uskutečnilo až 8. 8. 2023. Žalobce rozšířil svou žalobu o satisfakci za újmu způsobenou průtahy v kompenzačním řízení dne 1. 9. 2020 (o 50 000 Kč) a při jednání odvolacího soudu dne 8. 8. 2023 (o 75 000 Kč). Odvolací rozsudek byl vyhlášen 9. 8. 2023, o odmítnutí dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud dne 26. 3. 2024, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost žalobce 7. 8. 2024, usnesení bylo žalobci doručeno 9. 8. 2024.7. Soud I. stupně po právní stránce odkázal na ust. § 1, § 5, § 13 odst. 1, § 31a a § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), dále na čl. 6 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované č. 209/1992 Sb., dále „EÚLP"; poukázal rovněž na judikaturu Nejvyššího soudu k otázce nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1145/2009) a valorizace výpočtu doposud přiznávaných částek (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, rovněž tak usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018).8. Obvodní soud vypočetl, že posuzované řízení trvalo 5 let a 9 měsíců (od 1. 11. 2018 do 9. 8. 2024).9. K námitce věci rozsouzené (resp. k obraně žalované, že žalobci již za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení byla satisfakce poskytnuta) obvodní soud poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1908/2014 a shledal námitku nedůvodnou, protože není totožné časové období. Připomněl, že uplatní-li žalobce v samostatném řízení požadavek na finanční zadostiučinění nepřiměřeně dlouhého kompenzačního řízení, ačkoliv v kompenzačním řízení mu právě pro jeho nepřiměřenou délku už konkrétní částka zadostiučinění byla poskytnuta, soud tuto okolnost zohlední tak, že uskuteční úsudek, jak vysoké částky se celkem žalobci mělo dostat pro nepřiměřeně dlouhé kompenzační řízení, a od této částky odečte částku, která mu již byla za nepřiměřeně dlouhé kompenzační řízení poskytnuta (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1920/2024). Krajský soud v , adresa, rozsudkem ze dne 9. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , žalobci přiznal jako odškodnění za nepřiměřenou délku řízení zde posuzovaného řízení za období 4 roky a 9 měsíců (bod 23 rozsudku), odškodněno tedy nebylo jen období od 9. 8. 2023 do 9. 8. 2024 a jen o odškodnění tohoto období obvodní soud přezkoumávaným rozsudkem rozhodl.10. K jednotlivým kritériím uvedeným v ust. § 31a OdpŠk pak obvodní soud uzavřel následující: Řízení trvalo celkem 5 let a 9 měsíců, proto již nepostačovalo pouhé konstatování porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a je třeba žalobce odškodnit v penězích. Za přiměřenou částku za jeden rok považuje soud částku 15 000 Kč (tj. 1 250 Kč za jeden měsíc), a to s ohledem na to, že není možno na posuzované řízení pohlížet jako na extrémně dlouhé. Je ustálenou praxí, že řízení trvající v délce do 10 let se stanovuje základní roční částka na samé vyšší hranici rozmezí vymezeného ve ustálenou judikaturou, až pro řízení delší dochází k postupnému navyšování této částky, přičemž roční odškodnění ve výši 20 000 Kč se obecně přisuzuje za řízení délkou blížící se 20 let. Jelikož je v tomto řízení odškodňována pouze část posuzovaného řízení v délce 1 rok je základní částkou 15 000 Kč. Co se týče jednotlivých kritérií, i zde soud postupoval dle rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 9. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , kdy základní částka byla navýšena o 5 % (tj. 15 750 Kč) a jelikož již žalobce v daném řízení namítl nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, soud toto posoudil a měl za adekvátní další navýšení stanoveného zadostiučinění pro žalobce bylo stanoveno dalších 30 % (dle bodu 19 rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 9. 8. 2023), tj. celkem 20 475 Kč.11. Co se týká zákonného úroku z prodlení, obvodní soud vyložil, že „žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím zákonné šestiměsíční lhůty od podání předběžného uplatnění dle §§ 14 a 15 OdpŠk, tj. ode dne 12. 5. 2024 (když předběžné uplatnění bylo doručeno žalované dne 11. 11. 2024). Soud tedy přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z přiznané částky od 12. 5. 2024 do zaplacení“.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení 17 969 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 č a náklady právního zastoupení.13. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci odvolání.14. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, případně aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě zcela vyhoví. Namítl, že poslední dvě věty odstavce 6. odůvodnění rozsudku soudu