28 Co 56/2024-275 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila 2 593 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 593 800 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč (výrok II.). Dále, ve spojení s usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalované uložil, aby zaplatila České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, soudní poplatek ve výši 129 960 Kč (výrok III.).2. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 2 593 800 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty vyplývající z objednávky č. , hodnota, ze dne , datum, o dodání 4 000 000 kusů chirurgických ústenek , podezřelý výraz, za celkovou cenu 63 404 000 Kč včetně DPH s termínem dodání do , datum, do skladového areálu , adresa, jako místa dodání, která byla žalobkyní vytvořena v reakci na nabídku žalované ze dne , datum, navrhující jak předmět dodání, tak uvedený termín a místo dodání. V objednávce byla mimo jiné ujednána smluvní pokuta za opožděnou dodávku ve výši 2,5 % z celkového objemu objednávky za každý započatý den zpoždění. Objednané zboží bylo do místa dodání doručeno s dvoudenním zpožděním dne , datum, namísto , datum, , a to v objemu pouze 3 960 000 kusů ústenek. Dne , datum, uplatnila u žalované svou pohledávku ve výši 2 593 800 Kč vzniklou z titulu smluvní pokuty v součtu za dva započaté dny prodlení.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaná vyjádřila souhlas s tím, že bude plněno ve skladovém areálu , adresa, , jak bylo uvedeno v objednávce. Dále nesouhlasila s tvrzením, že vyslovila souhlas se stanoveným termínem plnění dne , datum, . Poukázala pak především na to, že neměla jakoukoliv možnost ovlivnit přepravu zboží do skladového areálu státní správy hmotných rezerv, jelikož přeprava byla zajišťována vládním speciálem , Orgán veřejné moci, a obsahem plnění žalované bylo pouze sjednání dodání zboží s jejím smluvním partnerem v , adresa, , přičemž termín uvedený v nabídce byl proto jí stanoven pouze orientačně a nebyl chápán jako čas odevzdání zboží. Stejně tak měla za to, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaná souhlasila s ujednáním o smluvní pokutě, když objednávka žalobkyně obsahovala nad rámec termínu a místa dodání zboží dále dvě podstatné změny oproti nabídce žalované ze dne , datum, , které žalovaná nijak neakceptovala. Jednalo se o požadavek písemného potvrzení objednávky, jež dle žalované neproběhlo a žalobkyně tak založila vyvratitelnou domněnku ve smyslu § 1758 o. z., že si nepřeje být smluvně vázána. Druhou podstatnou změnou původní nabídky žalované bylo začlenění zcela nepřiměřené smluvní pokuty ve výši 2,5 % z celkového objemu objednávky za každý započatý den prodlení při nedodržení termínu dodání objednaného zboží. Dle jejího názoru tedy ve smyslu § 1740 odst. 2 o. z. došlo k odmítnutí její nabídky a následně k vznesení nové nabídky od žalobkyně.4. Na základě provedeného dokazování a jednotlivých zjištění popsaných podrobně v odůvodnění napadeného rozsudku, na které pro stručnost odvolací soud odkazuje, soud prvního stupně vzal za prokázaný tento skutkový stav:Dne , datum, byla jednatelem žalované zaslána žalobkyni nabídka na dodávku 4 000 000 kusů ústenek , podezřelý výraz, s datem dodání do , datum, do skladu , adresa, s uvedením kontaktní osoby pana , jméno FO, , e-mail: , e-mail, . Žalobkyně následně reagovala objednávkou , hodnota, , v níž ale kromě údajů uvedených v nabídce uvedla navíc žádost o potvrzení objednávky a sankci smluvní pokuty v případě prodlení ve výši 2,5 % z celkového objemu objednávky za každý započatý den prodlení. Žalovaná zaslala žalobkyni na základě objednávky žalobkyně zálohovou fakturu, kterou žalobkyně uhradila. Dne , datum, proběhlo v , adresa, (sklad , adresa, ) , Orgán veřejné moci, předání objednaného zboží (roušek) z objednávky pod č. zásilky , hodnota, v počtu 1 623 kusů balení, tedy 4 057 500 ks roušek , Orgán veřejné moci, prostřednictvím , právnická osoba, Přijetí podpisem potvrdil , právnická osoba, . Dále pak bylo zboží téhož dne dopraveno a převzato , adresa, . Do skladu , podezřelý výraz, bylo dovezeno však již pouze 3 960 000 kusů roušek. Žalobkyně doplatila k urgenci žalované na opravenou fakturu vystavenou k objednávce , hodnota, částku 22 769 960 Kč. Co do zbytku nedodaného zboží následně žalobkyně dne , datum, odstoupila. Převoz zdravotnického materiálu z , adresa, probíhal v rozhodné době tzv. leteckým mostem, který byl zřízen smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi , právnická osoba, a , Orgán veřejné moci, . Prioritu letecké přepravy stanovoval , jméno FO, a v případě, že nebyl požadavek na urgentní přepravu, navrhoval strukturu nákladu manažer společnosti , právnická osoba, . Dalším způsobem přepravy byla přeprava pomocí letounu , podezřelý výraz, .5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud prvního stupně s odkazem na § 555, § 582, § 1740, § 1758, § 2048, § 2051 a § 2079 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a odbornou literaturu [HULMÁK, Milan. § 1740 [Souhlas s nabídkou]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 108.] dospěl k následujícím závěrům.6. Smlouva mezi účastnicemi nevznikla na základě nabídky zaslané žalovanou žalobkyni dne , datum, a na ni navazujícím odesláním objednávky žalobkyně žalované dne , datum, , neboť objednávka obsahovala dvě zásadní odchylky, které představovaly změnu nabídky, tudíž nový návrh na uzavření smlouvy, nikoliv akceptaci nabídky. Jednalo se o zakotvení nové a rozhodně nikoliv bezvýznamné povinnosti žalované hradit žalobkyni smluvní pokutu v případě prodlení a dále žádost žalobkyně o písemné potvrzení objednávky.7. Až objednávku žalobkyně ze dne , datum, , č. , hodnota, , je možné považovat za nabídku k uzavření smlouvy. Tato nabídka měla být dle zakotvené výhrady formy přijetí žalovanou písemně potvrzena. Otázkou tak zůstalo, zda žalobkyní vymíněné písemné potvrzení objednávky mohlo proběhnout formou zálohové faktury č. , hodnota, na 40 000 000 Kč, vystavené a zaslané žalovanou žalobkyni. Z úkonu žalované (vystavení a zaslání zálohové faktury na „páteční objednávku“) lze dovodit písemné přijetí objednávky, byť zde chybí jednoznačně vyjádření, že objednávku přijímá a toto vyjadřuje tedy fakticky „pouze“ zasláním písemné zálohové faktury.8. Žalobkyně prokázala, že chtěla být smlouvou vázána i v případě, že nebylo žalovanou zasláno písemné potvrzení objednávky. Pro případ, že by zaslání zálohové faktury nebylo lze považovat za písemné přijetí objednávky, byla totiž žalobkyně poučena, aby tvrdila a prokazovala, že strany chtěly být smlouvou vázány i v případě, že nedošlo k přijetí nabídky v objednávce vyhrazenou formou s tím, že nesplnění prokázání této skutečnosti by vedlo k závěru, že se jednalo o výhradu přijetí konstitutivní. Žalobkyně tuto skutečnost dokládala zejména tím, že ve vztahu k této objednávce ihned uhradila zálohou fakturu zaslanou žalovanou a dále tím, že žalovaná mohla být mezi dodavatele, jímž bylo umožněno využít na jaře státem zajišťovanou leteckou přepravu z , adresa, pouze tehdy, pokud šlo o dovoz zboží (zdravotnického materiálu) pro žalobkyni.9. I v případě, že by žalobkyně shora uvedenou vyvratitelnou právní domněnku nevyvrátila, jednalo by se o konstitutivně sjednanou formu přijetí objednávky, která nebyla splněna, žalovaná se pak nemohla neplatnosti smlouvy dovolávat, neboť podle smlouvy již plnila. Argumentaci žalované, že se počet dovezeného a předaného zdravotnického materiálu neshodoval přesně s tím, kolik bylo objednáno (dovezeno 3 960 000 kusů, objednáno 4 000 000 kusů ústenek), nebylo lze akceptovat, neboť z celého průběhu dovozu sjednaného zboží a s ním související korespondence vyplynulo, že se jednalo o plnění na objednávku č. , hodnota, , což bylo zřejmé i ze žalovanou vystavené faktury č. , hodnota, , na níž byl právě žalovanou před její opravou uveden počet 4 000 000 fakturovaných kusů roušek, přičemž od zbytku nedodaného zboží bylo žalobkyní bezprostředně po uskutečněné dodávce odstoupeno.10. Sjednaná smluvní pokuta měla pouze sankční a preventivní účinek. Evidentně od dubna 2020 došlo ke zvýšení smluvní pokuty za prodlení s dodáním zakomponované do smluv uzavíraných se žalobkyní, i když nikoli bezvýhradně, a to z důvodu zamezení spekulacím s dovozem zdravotnického materiálu. Jednalo se o bezprecedentní situaci, kdy na stát byl vyvíjen tlak, aby byly ochranné pomůcky zajištěny co možná nejdříve a v co možná největším množství. Žalobkyně tak význam zajišťované povinnosti prokázala, a to přesto, že smluvní pokutu nesjednávala zcela ve všech případech, což odůvodňovala dlouhodobými vztahy a tím, že se jednalo i o výrobce.11. Žalovaná prokázala, že , Orgán veřejné moci, měl v dané době vliv na určování priority p