30 Co 32/2026-202 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni 4.060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4.060 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); naopak zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 34.822 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34.822 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení (výrok II.) a současně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 15.052,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě ze dne 24. 3. 2025, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 38.882 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, jež mělo vzniknout v souvislosti s neplatnou smlouvou o investičním životním pojištění , název, č. , číslo, ze dne 9.12. 2022 (dále jen „pojistná smlouva“). Žalobkyně ukončila pojistnou smlouvu výpovědí ze dne 7. 10. 2024. Za dobu trvání právního vztahu žalobkyně na pojistném uhradila celkem 97.016 Kč a žalovanou jí bylo vyplaceno na odkupném 58.134 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení rozdílu těchto částek. Smlouva je podle žalobkyně absolutně neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť pojistnou smlouvu považovala za platně sjednanou. Pokud by přesto byla smlouva shledána neplatnou, vznesla žalovaná námitku promlčení.4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 9. 12. 2002, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 10. 12. 2002 a koncem pojištění 10. 12. 2033, s pojistnou částkou 500.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy by všeobecné pojistné podmínky a speciální pojistné podmínky s tím, že žalobkyně svým podpisem stvrdila, že s nimi byla seznámena. Sazebník poplatků byl přístupný v sídle pojišťovny, nebyl součástí smluvní dokumentace, přičemž pouze ze sazebníku mohla žalobkyně v době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného. Žalovaná vystavovala pro žalobkyni výroční dopisy s tím, že ve výročním dopise z roku 2020 bylo mimo jiné uvedeno, že pojistné činí 4.659 Kč, z toho rizikové pojistné 2 040 Kč, dále byl uveden přehled nákladů spojených s pojistnou smlouvou za období od 10. 12. 2019 do 9. 12. 2020 – inkasní poplatek 480 Kč, poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti 356 Kč, poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu 435 Kč, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou z běžného pojistného 233 Kč. Žalobkyně uhradila celkem na pojistném částku 97.016 Kč, přičemž za období od 24. 3. 2022 do 24. 3. 2025 žalobkyně uhradila na pojistném částku 11.050 Kč, rizikové pojistné dle sazebníku za dané období od 24. 3. 2022 do 24. 3. 2025 činilo 6.990 Kč. Žalobkyně požádala o ukončení pojistné smlouvy a výplatu odkupného, které jí bylo vyplaceno ve výši 58.134 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 5. 3. 2025 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného (97.016 Kč) a žalovanou poskytnutým plněním (58.134 Kč), a to s lhůtou k plnění 15 dnů od doručení (tj. od 6. 3. 2025). Žalovaná vydání bezdůvodného obohacení odmítla dopisem ze dne 20. 3. 2025 a žalobkyni ničeho neuhradila.5. Po právní stránce posuzoval soud prvního stupně právní vztah mezi účastníky s ohledem na dobu uzavření smlouvy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platné v době jejího uzavření (dále jen „obč. zák.“). S odkazem na § 37 obč. zák. shledal pojistnou smlouvu uzavřenou mezi účastníky za neplatnou, neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit z žádného jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobkyně stvrdila podpisem, že jí byl obsah sdělen. Tato výše byla určena odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni prokazatelně neseznámila. Ze smluvní dokumentace, kterou měla žalobkyně k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak podle prvostupňového soudu představuje neurčité, a tudíž neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon. Pojistná smlouva je absolutně neplatná se zřetele k uplatněným výhradám, a to pro neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, nebylo zřejmé jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jaké konkrétní výši budou žalované strhávány poplatky. Žalobkyně si tak nemohla učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho ekonomickém dopadu. Jelikož se jedná o podstatné části pojistné smlouvy, které nelze oddělit od ostatních ujednání, je podle nalézacího soudu pojistná smlouva neplatná jako celek. Pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalobkyně podle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák.6. Vzhledem k vyslovenému závěru o neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně rizikového pojistného, považoval obvodní soud za nadbytečné posouzení neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti podle § 56 odst. 1 obč. zák., resp. podle směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání).7. Následkem absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. obč. zák., které je třeba vypořádat. Soud prvního stupně se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou uplatnila žalovaná, a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není promlčen v subjektivní promlčecí době, neboť o důvodech neplatnosti smlouvy se žalobkyně dozvěděla až na základě právní analýzy smlouvy právním zástupcem. Nicméně nárok žalobkyně je podle prvostupňového soudu částečně promlčen v objektivní promlčecí době s tím, že jsou nepromlčena plnění (jednotlivé pojistné) v období tří let před podáním žaloby, tedy v období od 24. 3. 2022 do 24. 3. 2025 (resp. v dané věci do 10. 12. 2023, kdy byla učiněna poslední úhrada pojistného žalobkyní), celkem se jedná o pojistné ve výši 11.050 Kč (5.877 Kč + 5.173 Kč) představující nepromlčené platby pojistného. Soudem prvního stupně zároveň nebyly shledány žádné důvody, pro které by námitka promlčení měla být v rozporu s dobrými mravy, záměr žalované postupovat nepoctivě ke spotřebitelům prokázán nebyl.8. Současně prvostupňový soud učinil vzájemné zúčtování v režimu ustanovení § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyni vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnila žalobkyně, tj. částky 38.882 Kč (uhrazené pojistné 97.016 Kč po odečtení vyplaceného odbytného v částce 58.134 Kč) s tím, že tento nárok byl částečně promlčen (nepromlčená částka obnáší 11.050 Kč).9. Dále však žalované vznikl nárok na vydání oceněného nemajetkového plnění spočívající v poskytovaní pojistné ochrany žalobkyni, ve smyslu připravenosti žalované poskytnout žalobkyni pojistné plnění v případě nastalé pojistné události. K ocenění tohoto nemajetkového plnění spočívající v poskytování pojistné ochrany žalovaná předložila výpočet učiněný pojistnými matematiky a sazebník. Určení přesné výše nároku by bylo možné jen s nepoměrnými obtížemi, proto obvodní soud stanovil výši tohoto nároku úvahou podle § 136 o. s. ř., ve které vycházel z výpočtu žalované a rovněž ze stávající zákonné úpravy podle § 2999 odst. 2 o. z. Zároveň nalézací soud neměl za to, že by hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné, tj. připravenosti žalované plnit z pojistné smlouvy, odpovídala i částka 27.945 Kč (administrativní poplatky 10.480 Kč, počáteční náklady 12.614 Kč, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou 4.851 Kč), neboť tato částka je tvořena poplatky za jinou definovanou činnost vztahující se k investiční složce pojištění, tj. činnost odlišnou od připravenosti poskytnout plnění pro případ pojistné události. Za dobu trvání pojistné smlouvy poskytla žalovaná žalobkyni pojistnou ochranu v celkové hodnotě 34.898 Kč s tím, že dle pravidel vzájemného zúčtování lze proti nepromlčenému nároku započítat pouze částku 6.990 Kč (tj. rizikové pojistné za období od 24. 3. 2022 do 24. 3. 2025). Podle soudu prvního stupně má žalobkyně vzhledem k provedenému zúčtování vzájemně poskytnutých plnění ná