39 Co 267/2024-166 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 151 570 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 151 570 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.). Současně vyslovil, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 151 570 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že proti němu bylo Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vedeno trestní stíhání pro , podezřelý výraz, dle ust. § 337 odst. 1 písm. a) tr. z., jehož se měl dopustit dne , datum, , podezřelý výraz, . Ve věci bylo rozhodnuto trestním příkazem ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Mařit měl rozhodnutí vydané v řízení Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , kterým mu byl pravomocně uložen trest zákazu činnosti v podobě , podezřelý výraz, . Tento však byl Nejvyšším soudem následně zrušen, proto se tak nemohl dopustit přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Z tohoto důvodu podal návrh na obnovu řízení, v jehož důsledku bylo řízení obnoveno a trestní příkaz zrušen. Řízení pak bylo skončeno dne , datum, . Dovozoval, že mu byla řízením ve věci sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, způsobena majetková i nemajetková újma, jejíž úhrady se po žalované domáhal. V důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného ve věci sp. zn. , spisová značka, po dobu 2 let a 5 měsíců požadoval náhradu ve výši 26 562 Kč. Dále mu byla způsobena újma v důsledku výkonu trestu zákazu činnosti od , datum, do , datum, (nabytí právní moci trestního příkazu z jiného řízení, kterým byl trestní příkaz v naříkané věci zrušen a nahrazen novým souhrnným trestem). Po dobu 70 dnů byl nucen vykonávat nedůvodně trest zákazu činnosti, což jej významně ovlivňovalo v kvalitě života a za újmu tímto způsobenou požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 70 000 Kč. Požadoval též náhradu nemajetkové újmy způsobené vedením trestního řízení v době od , datum, do , datum, v částce 42 292 Kč a náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby v částce 12 716 Kč. Odpovědnostní titul spatřoval v nezákonných rozhodnutích soudu I. a II. stupně vydaných v řízení sp. zn. , spisová značka, , v trestním příkazu vydaném v řízení sp. zn. , spisová značka, a v tom, že soud nezahájil obnovu řízení z moci úřední.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhovala jej zamítnout. Nezpochybnila, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., který byl shledán neopodstatněným. Podle jejího názoru trestní příkaz ani jiné rozhodnutí orgánů činných v daném trestním řízení nelze považovat za nezákonné ve smyslu zákona. V době, kdy Okresní soud ve , adresa, rozhodoval o vině a trestu v souvislosti s trestním stíháním za , podezřelý výraz, (, datum, ), nemohl předvídat vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byl zrušen rozsudek, na základě kterého byl žalobci uložen trest zákazu činnosti, pro jehož porušení byl stíhán v naříkaném řízení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Trestní řízení bylo proto vedeno zákonně a na podkladě pravomocného rozhodnutí. Z důvodu následného zproštění ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, soud následně zastavil trestní stíhání žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , neboť z důvodu zproštění v řízení sp. zn. , spisová značka, nemohlo dojít k naplnění objektivní stránky trestného činu, za který byl žalobce stíhán v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Nelze odhlédnout od skutečnosti, že během trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání žalobce uznal svou vinu, litoval svého jednání a trestní příkaz ze dne , datum, přijal, žádný opravný prostředek nepodal. Navíc kdyby žalobce respektoval jemu uložený trest zákazu činnosti, nezpůsobil by si trestní stíhání v naříkané věci. Okresní soud ve , adresa, postupoval v řízení sp. zn. , spisová značka, zcela korektně, trestní stíhání bylo zastaveno až na základě skutečností, které vyšly najevo ex post. Zdůraznila, že pokud se jedná o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve věci Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , je o ní vedeno Obvodním soudem pro , adresa, řízení pod sp. zn. , spisová značka, .4. Na základě provedeného dokazování (bod 4. – 13. odůvodnění napadeného rozhodnutí), s odkazem na příslušná zákonná ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobce svůj nárok uplatnil předběžně u žalované ve smyslu ust. § 14 odst. 1, 3 zákona, proto může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona). Podřazením zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení však dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.5. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky trestního stíhání se předně vyjádřil v obecné rovině, když následně podrobně citoval z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého se podává, že: „z důvodu, že okolnosti, jež mohou být důvodem obnovy řízení, nemohou být přičítány k tíži rozhodujícího orgánu, resp. státu, činí tento mimořádný opravný prostředek natolik odlišným od jiných opravných prostředků, že jej nelze zahrnout do celkové délky řízení…. V případě, že bude povolena obnova řízení, čímž dojde k prolomení právní moci rozhodnutí, však již je nutné k dalšímu průběhu řízení přihlížet. Soudy nižších stupňů tudíž postupovaly správně, když pro určení relevantní délky řízení rozdělily posuzované řízení do dvou úseků, a to od zahájení řízení do právní moci prvního rozsudku odvolacího soudu a následně od právní moci usnesení, jímž byla povolena obnova řízení, do dne rozhodování soudu v tomto řízení“.6. V kontextu s uvedeným soud prvního stupně naříkané řízení rozložil do dvou částí. V prvním úseku za počátek označil datum , datum, , kdy došlo k výslechu žalobce jako osoby podezřelé dle ust. § 179b odst. 3 tr. ř. a za konec nabytí právní moci trestního příkazu, tj. den , datum, . Druhý úsek pak byl zahájen dne , datum, , kdy byla povolena obnova řízení, přičemž skončil dne , datum, – nabytím právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. Celkem tak řízení činilo cca 7 měsíců.7. Při hodnocení přiměřenosti délky řízení soud prvního stupně posuzoval kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona.8. Konstatoval, že posuzované řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy, nevykazovalo vyšší právní míru skutkové ani procesní složitosti. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel. Co se týká činnosti orgánů činných v trestním řízení, v prvním úseku bylo řízení velmi krátké, co se týká druhého úseku, bylo řízení zatíženo jednak nemocí projednávajícího soudce v rozsahu 5 měsíců a současně tím, že spis byl připojen k jinému řízení na dvou stupních soudní soustavy u jiného soudu. Uvedl dále, že dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Význam řízení pro žalobce tak byl zvýšený.9. V konečném důsledku soud prvního stupně s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že ačkoliv bylo lze zajisté část řízení po povolení obnovy skončit dříve, nebyla délka řízení nepřijatelná. S ohledem na uvedené nárok žalobce na přiznání zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení zamítl.10. K nároku na poskytnutí nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, trestem a náhradou škody soud prvního stupně uvedl, že pokud žalobce shledával odpovědnostní titul v rozsudcích soudu prvního a druhého stupně vydaných v řízení před Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , lze této argumentaci přisvědčit. Důvodem je skutečnost, že právě na základě těchto rozhodnutí, která byla pravomocná a vykonatelná, žalobce vykonával trest zákazu činnosti motorových vozidel. Z důvodu, že tento trest (který byl později shledán nezákonným) mařil, byl následně odsouzen v řízení vedeném Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Soud prvního stupně však dovodil, že za nezákonné rozhodnutí nelze shledávat vydání trestního příkazu ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . Toto rozhodnutí sice bylo po podání návrhu na obnovu řízení zrušeno, ovšem důvodem byly skutečnosti, které nastaly až po jeho vydání. Nesprávným úředním postupem pak nemůže být ani to, že k obnově řízení nedošlo z moci úřední. Ve smyslu § 280 odst. 1 tr. ř. lze obnovu povolit jen na návrh oprávněné osoby.11. V důsledku vydání nezákonných odsuzujících rozsudků ve věci Okresního soudu ve , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, , tedy rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, a Krajsk