72 Co 367/2025-70 — Městský soud v Praze

1. Odvoláním napadeným rozsudkem soud prvního zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I) a dále uložil žalobci povinnost, aby zaplatil žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II).2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou žalobce požadoval po žalované, aby poskytla zadostiučinění ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, . Dne , datum, žalobce doručil odvolacímu soudu návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobou uplatněného nároku na částku 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení, a to s ohledem na běh času.3. Ze shodných tvrzení účastníků řízení a na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že řízení vedené , Orgán veřejné moci, (dále jen „okresní soud“) pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „posuzované řízení“) bylo zahájeno žalobou , právnická osoba, požadující po , Jméno žalobce, (dále jen „žalobce“) a , jméno FO, , jeho manželce, vydání bezdůvodného obohacení ve výši 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne , datum, do zaplacení. Dále soud prvního stupně popsal průběhu tohoto řízení s tím, že žaloba byla doručena žalobci dne , datum, a dne , datum, byl vydán rozsudek pro zmeškání. Ten však byl usnesením , Orgán veřejné moci, (dále jen „krajský soud“) ze dne , datum, zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. U okresního soudu proběhla jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , kdy byl vyhlášen rozsudek, který byl rozsudkem krajského soudu ze dne , datum, částečně potvrzen a částečně změněn. Lhůta k vyhotovení naposledy zmíněného rozsudku byla prodloužena do dne , datum, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Krajským soudem byl spis byl vrácen okresnímu soudu dne , datum, . Dne , datum, žalobce a jeho manželka podali návrh na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost, ve znění podání ze dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . V mezidobí okresní soud usnesením ze dne , datum, řízení o žalobě pro zmatečnost týkající se rozhodnutí krajského soudu vyloučil k samostatnému řízení a usnesením ze dne , datum, žalobu na obnovu řízení i žalobu pro zmatečnost týkající se rozhodnutí okresního soudu zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podali žalobce i jeho manželka odvolání a v souvislosti s tím požádali (opět) o osvobození od soudních poplatků, které nebylo ani jednomu z nich přiznáno. Usnesením okresního soudu ze dne , datum, bylo odvolání žalobce pro opožděnost odmítnuto. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Dále soud prvního stupně zjistil, že dne , datum, žalobce uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení ve výši 90 000 Kč. Žalovaná po projednání této žádosti dne , datum, a dne , datum, poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného řízení.4. Tato skutková zjištění soud prvního stupně následně právně posoudil podle § 1 odst. 3, § 3 odst. 1 písm. a), § 5 písm. b), § 13 odst. 1, § 14 odst. 3, § 15 odst. 1, 2 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, a poté předně zkonstatoval, že v posuzovaném řízení trvajícím sedm let, sedm měsíců a sedmnáct dnů (ode dne , datum, do dne , datum, ) došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Dále soud prvního stupně uvedl, že na celkové délce posuzovaného řízení, které nebylo skutkově ani právně složité, se podílelo především velké množství podání žalobce a jeho manželky, která často zůstala i přes poučení a pomoc soudu nesrozumitelná nebo nedostatečně odůvodněná. Nadto žalobce a jeho manželka požadovali přezkum každého soudního rozhodnutí. Současně však soud prvního stupně shledal pochybení i na straně soudu, který posuzované řízení zatížil obdobím bezmála roční nečinnosti (ode dne , datum, , kdy byl spis předložen krajskému soudu, do dne. , datum, , kdy bylo nařízeno odvolací jednání). Soud prvního stupně poté uzavřel, že nepřiměřená délka posuzovaného řízení, v němž šlo o částku 35 000 Kč za užívání garáže, byla způsobena především chováním žalobce a jeho manželky, a částečně se na ní podílel i popsaný průtah způsobený soudem, který soud prvního stupně zohlednil ve výsledném závěru o nepřiměřené délce řízení. Za satisfakci přiléhavou nemajetkové újmě, kterou žalobce v posuzovaném řízení utrpěl, soud prvního stupně shledal konstatování porušení žalobcova práva na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. S přihlédnutím k tomu, že tohoto zadostiučinění se již žalobci dostalo, soud prvního stupně žalobu požadující pro žalobce odškodnění ještě ve výši 50 000 Kč jako nedůvodnou zamítl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm předně namítl, že řízení vedené , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, , které nebylo dosud skončeno, bylo zahájeno žalobou podanou dne , datum, . Od tohoto data (a nikoliv tedy od doručení žaloby žalobci dne , datum, ) má být počítána délka tohoto řízení. Dále měl prvostupňový soud přihlédnout k tomu, že dne , datum, byl vyhlášen rozsudek pro zmeškání, který byl pro nezákonnost zrušen usnesením krajského soudu ze dne , datum, , tedy až po třech letech od zahájení řízení. Poté došlo k průtahu trvajícím ode dne , datum, , kdy byl spis předložen odvolacímu soudu, do dne , datum, , kdy se konalo odvolací řízení. Pro určení konce průtažného období totiž není rozhodující datum, kdy bylo formálně nařízeno jednání ve věci (jak nesprávně uvedl soud prvního stupně), ale den, kdy se jednání uskutečnilo. Zjištěný průtah tak činil třináct měsíců. Nadto si prvostupňový soud nevšiml dalšího průtahu, ke kterému došlo při doručování písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu ze dne , datum, . Lhůta pro vypracování tohoto rozhodnutí byla totiž prodloužena do dne , datum, , nicméně spis byl vrácen okresnímu soudu až dne , datum, . Tento další průtah přispěl k dalšímu prodloužení řízení, což mělo být rovněž zohledněno ve prospěch žalobce. Dále žalobce poukázal na žalobu pro zmatečnost, kterou se snažil dosáhnout zrušení soudního rozhodnutí, jímž bylo posuzované řízení pravomocně skončeno. Ačkoliv žalobu pro zmatečnost podal dne , datum, a žalobu na obnovu řízení dne , datum, , soud doposud rozhodl pouze o vyloučení části řízení, která se týkala zmatečnosti rozsudku krajského soudu ze dne , datum, , k samostatnému projednání. Od této doby doposud, tedy po dobu přesahující dva roky, krajský soud neučinil jediný úkon směřující k projednání a rozhodnutí této žaloby. Ani okresní soud nepostupoval plynule, protože o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení rozhodl až po uplynutí sedmi měsíců od jejich podání, a to usnesením ze dne , datum, , jimiž obě žaloby zamítl. Dne , datum, bylo podáno proti tomuto usnesení odvolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto. Dále žalobce zdůraznil, že návrhy a opravnými prostředky, které v posuzovaném řízení uplatňoval, se pouze snažil ochránit svá práva, což mu občanský soudní řád umožňuje. Závěrem požádal o připuštění změny žaloby na částku 70 000 Kč a výsledně navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl, popřípadě tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalovaná, která se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožnila, navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.7. Usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , odvolací soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobou uplatněného nároku na zaplacení částky 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení (§ 95 o. s. ř.).8. Odvolací soud poté z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění a vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně také po právní stránce. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně se stal pokladem také pro rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že posuzované řízení s ohledem na žalobcem podanou žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení nebylo skončeno, posuzoval odvolací soud délku posuzovaného řízení ke dni svého rozhodnutí.10. K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článku 38 ods