41 C 64/2020-63 — Okresní soud Brno-Venkov

<b>A) Vyjádření žalobce</b> 1.) Žalobou podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne [datum], ve znění následujících doplnění, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, který by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 159 115 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že písemnou smlouvou uzavřenou dne [datum] nabyl pohledávku za žalovanou postoupením od původního věřitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa]. 2.) Tvrdil, že právní předchůdce žalobce jako zájemce uzavřel dne [datum] s žalovanou jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování prodeje nemovitostí, jejímž předmětem bylo obstarání příležitosti k uzavření kupní smlouvy k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], způsob využití rodinný dům, k pozemku [parcelní číslo], k pozemku [parcelní číslo], k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] k pozemku p. [číslo] všechny zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, za částku [částka]. Uvedl, že právní předchůdce žalobce zaplatil žalované dne [datum] provizi ve výši [částka]. 3.) Žalobce tvrdil, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo, a to z následujících důvodů. Rodinný dům [adresa] stojící na pozemku [parcelní číslo] měl vady, o kterých zprostředkovatel zájemce neinformoval. Magistrát města Zlína vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým zakázal stavbu [adresa] v k. ú. [obec] užívat, takže zájemce ztratil zájem o koupi nemovitosti, neboť by ji nemohl užívat k účelu bydlení. Dále nemovitosti - pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] tvořící předmět smlouvy, nebyla žalovaná jako zprostředkovatel oprávněna nabízet k prodeji. Doplnil, že tyto nemovitosti byly dne [datum] prodány v dražbě prostřednictvím jiného subjektu – [právnická osoba]. Žalovaná nebyla oprávněna k prodeji všech nabízených předmětných nemovitostí (pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]), neboť nemovitosti byly prodávány z majetkové podstaty dlužnice [jméno] [příjmení] vedené u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] a v soupisu majetkové podstaty dlužnice byly označeny jako položky pod [číslo]) - 9), přičemž jen položky pod [číslo]) - 5) - pozemky [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] byly majetkem zajištěným a jejich prodej měl probíhat podle § 293 insolvenčního zákona v souladu s pokynem zajištěného věřitele. Zbývající položky majetku měly být prodávány se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru, insolvenční správkyně však souhlas k prodeji majetku pod položkami [číslo]), 2), 6) - 9), tj. pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec], mimo dražbu od věřitelského výboru, ani insolvenčního soudu neměla. Tvrdil, že žalovaná proto objektivně nebyla oprávněna předmětné nemovitosti k prodeji nabízet, a tudíž ani inkasovat zprostředkovatelskou provizi. Doplnil, že insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] požádala insolvenční soud pouze o udělení souhlasu s prodejem mimo dražbu ve vztahu k položkám majetku pod [číslo]) a 11) a 14) - 31) soupisu dlužnice [jméno] [příjmení] a v tomto případě jí insolvenční soud vyhověl. Ohledně nemovitostí sepsaných pod položkami 1), 2) a 6) - 9) soud souhlas k jejich prodeji mimo dražbu. Tvrdil, že žalovaná si byla absence souhlasu příslušných orgánů s přímým prodejem vědoma, neboť právnímu předchůdci žalobce v červnu 2017 předložila k podpisu dodatek [číslo]) zprostředkovatelské smlouvy, z něhož byly vypuštěny nemovitosti pod položkami [číslo]), 2) a 6) -9), tzn. veškeré nemovitosti kromě pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], které byly zastaveny a k jejichž prodeji mimo dražbu měla insolvenční správkyně souhlas zajištěného věřitele. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce měl zájem o koupi všech předmětných nemovitostí, na které se zprostředkovatelská smlouva vztahovala a nikoliv jen na jejich část, a proto dodatek [číslo]) ke zprostředkovatelské smlouvě s žalovanou neuzavřel. Také tvrdil, že ze stejného důvodu právní předchůdce žalobce odmítl uzavřít i smlouvu o smlouvě budoucí kupní na pozemky [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Zmínil, že podle zprostředkovatelské smlouvy z [datum] byla žalovaná povinna zajistit právnímu předchůdci žalobce příležitost k uzavření smlouvy na všechny předmětné nemovitosti, avšak takovému závazku nebyla schopna dostát pro zákonnou absenci souhlasu soudu a věřitelského výboru s prodejem mimo dražbu a je tak povinna vrátit žalobci částku ve výši [částka] představující neoprávněně inkasovanou provizi. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce zaslal žalované a také insolvenčnímu soudu své vyjádření nesouhlasu se zúžením předmětu koupě a také výhrady ke stavu rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], které pro něj byly překážkou koupě. 4.) V podání doručeném soudu dne [datum] žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce chtěl nemovitosti koupit jako celek v celém rozsahu nabízeném ke koupi inzerátem zveřejněným na webových stránkách žalované, po prohlídce nemovitostí s žalovanou uzavřel dne [datum] zprostředkovatelskou smlouvu, jejímž obsahem byl soupis nemovitostí dle zápisu v katastru nemovitostí za jednu kupní cenu, když rodinný dům [adresa] v k. ú. [obec] hodlal právní předchůdce žalobce využít k okamžitému bydlení a pro tento účel jej kupoval, což odpovídalo nabídce dle inzerce žalované a také podle znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum], který byl součástí zveřejněného inzerátu žalované. Tvrdil také, že rodinný dům [adresa], který je součástí pozemku [parcelní číslo], byl žalovanou nabízen ke koupi jako objekt k bydlení a v inzerátu nebylo upozorněno na nic, co by mělo nasvědčovat tomu, že dům je neobyvatelný, je potřeba jeho kolaudace nebo je dokonce určen k demolici, což by mohlo nastat, pokud by statické vady nebyly řešeny opravou. Jako rodinný dům určený k okamžitému bydlení byl objekt popsán také ve znaleckém posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tvrdil rovněž, že prostředkovatelská smlouva byla uzavírána v režimu spotřebitelské smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce byl v postavení spotřebitele, a proto obsah této smlouvy je nutno vykládat ve prospěch spotřebitele příznivěji. Žalovaná jako realitní specialista nejednala s odbornou péčí ve smyslu § 5 občanského zákoníku, když žalovaná je obchodní korporací personálně propojenou s insolvenční správkyní JUDr. [jméno] [příjmení], která je insolvenční správkyní úpadce [jméno] [příjmení], z jejíž majetkové podstaty byly předmětné nemovitosti prodávány. U jednání soudu dne [datum] rovněž tvrdil, že právní předchůdce žalobce nebyl seznámen s vadami nabízených nemovitostí, především nevěděl o porušené statice rodinného domu tak, že stavební úřad zakázal jeho užívání, za této situace, kdy zprostředkovatel má jednat ve prospěch zájemce, nemohla žalovaná požadovat uzavření kupní smlouvy, ve které by se žalobce vzdal svých případných nároků z vad, tedy použití formulace„ jak stojí a leží“. 5.) Tvrdil, že žalované nevznikl nárok na provizi dle smlouvy, neboť k realizaci obchodu – koupi nemovitostí nedošlo z důvodů na straně zprostředkovatele, právní předchůdce žalobce proto vyzval žalovanou k vrácení zaplacené provize dopisem ze dne [datum], žalovaná však provizi ani z části nevrátila. 6.) V podání doručeném soudu dne [datum] žalobce doplnil, že námitka promlčení, která byla vznesena žalovanou, není důvodná, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán v obecné tříleté promlčecí době od data, kdy provize byla připsána na bankovní žalované. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce zaplatil žalované na její bankovní účet částku [částka] dne [datum] a návrh na vydání platebního rozkazu byl podán dne [datum]. Tvrdil také, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu obsahoval všechny potřebné náležitosti, byl srozumitelný a určitý a soudem nebyl odmítnut. <b>B) Vyjádření žalované</b> 7.) Žalovaná s žalobou nesouhlasila, nárok žalobce považovala za nedůvodný a navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 8.) V podání doručeném soudu dne [datum] tvrdila, že v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu není specifikován právní titul, na základě kterého se předmětnou žalobou žalobce uplatněného plnění domáhá. Tvrdila, že žalovaný byl oprávněn k prodeji všech předmětných nemovitostí tak, jak byly specifikovány ve zprostředkovatelské smlouvě uzavřené dne [datum], jejímž předmětem bylo obstarání příležitosti zájemce (právního předchůdce žalobce) k uzavření kupní smlouvy mezi zájemcem jako kupujícím a majitelem nemovitostí, respektive s osobou s dispozičními oprávněními. K prodeji všech nemovitostí byla žalovaná op