8 C 191/2020-50 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.525 Kč za dobu ode dne [datum] do zaplacení a z částky 1.525 Kč za dobu ode dne [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se ve 2 případech, a to ve dnech [datum] a [datum], přepravoval v dopravních prostředcích žalobce, kterými žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě ve městě [obec], přičemž v jednom případě cestoval s neoznačenou jízdenkou a ve druhém případě neměl žádný jízdní doklad. O tom byl v obou případech vyhotoven zápis o přepravní kontrole a žalobci vznikla za žalovaným v každém z těchto případů pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v [údaj o čase] hodin v úseku zastávky [ulice] v [obec] byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný má neoznačenou jízdenku č. [anonymizováno] [číslo], a sepsal o přepravní kontrole zápis [číslo]. Ve druhém případě dne [datum] cestoval žalovaný v trolejbusu žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v [údaj o čase] hodin v úseku zastávky [ulice] nádraží v [obec] byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný nemá žádný jízdní doklad, a sepsal o přepravní kontrole zápis [číslo]. V prvním případě žalovaný cestoval s neoznačeným jízdním dokladem, ve druhém případě žalovaný při kontrole neměl žádný jízdní doklad. Oba zápisy o přepravní kontrole podepsal jak revizor žalobce, tak i žalovaný, a v každém z nich byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.525 Kč žalobci. V obou případech byla zjištěna totožnost žalovaného z jeho [číslo obč. průkazu] [anonymizována dvě slova] Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platné od [datum], které byly účinné v době obou jízd žalovaného, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 5 odst. 1 citovaných přepravních podmínek jsou druhy jízdních dokladů a ceny jízdného stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době obou přepravních kontrol byl účinný tento ceník ve znění platném od [datum] a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného dvěma dopisy vždy k zaplacení částky 1.525 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení za každou se shora uvedených jízd, přičemž upomínka z [datum] byla odeslána [datum] a upomínka z [datum] byla odeslána [datum], vždy prostřednictvím České pošty. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl v obou případech právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Žalovaný se v uvedených případech přepravoval v tramvaji a v trolejbuse, tedy v drážních vozidlech. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalovanému, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. 6. Žalovaný se ve vozidlech žalobce přepravoval v prvním případě s neoznačeným jízdním dokladem a ve druhém případě bez jízdenky. Podle § 6 odst. 1 písm. b) vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se neoznačený jízdní doklad, tedy jízdní doklad, na kterém nejsou vyplněné předepsané údaje, nepovažuje za platný jízdní doklad. S ohledem na výše uvedené, se žalovaný podle § 7 odst. 6 vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalovaném za každý případ zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného. 7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaný se tedy dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku vždy dnem následujícím, tedy ve dnech [datum] a [datum]. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 3.050 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a OSŘ vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. 10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný. 11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 OSŘ pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci