29 C 32/2020-118 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou, ve znění jejího doplnění z 28.7.2021 (č.l. 54), se žalobce za účasti vedlejšího účastníka domáhal vydání soudního rozhodnutí, aby bylo určeno právo služebnosti cesty, a to z důvodu, že tuto služebnost měl žalobce vydržet. Konkrétně se jednalo o služebnost cesty pro osobní a nákladní vozidla ve prospěch pozemků žalobce p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], pozemku [anonymizováno] [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., vše v [katastrální uzemí] (pozemky žalobce), kdy služebnost měla zatížit části pozemků 1) žalovaného, a to pozemku p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] (pozemky 1) žalovaného), vše v [katastrální uzemí] a části pozemků 2) žalovaného p. [číslo] [parcelní číslo] (pozemky 2) žalovaného), vše v [katastrální uzemí]. Cesta je vymezeny v geometrickém plánu [číslo] který vyhotovila společnost [právnická osoba] a je součástí předmětného rozsudku (předmětná cesta). 2. Cesta, která má představovat pozemkovou služebnost, je dle žaloby vnitrozávodní účelová komunikace, která vede přes pozemky 1) žalovaného a 2) žalovaného, je vyznačena v citovaném geometrickém plánu, tato účelová komunikace vede od nákladní vrátnice celého průmyslového areálu z ulice [ulice] přes pozemky žalovaných k pozemkům žalobce, kdy žalobce je toho názoru, že se jedná o jedinou možnost přístupu pro nákladní vozidla k výrobnímu areálu žalobce. Předmětná cesta je žalobcem dlouhodobě užívána, a to desítky let, pro účely nákladní dopravy, z tohoto dlouhodobého užívání je žalobce přesvědčen o tom, že věcné právo pozemkové služebnosti mu náleží, odkázal na ustanovení § 1095 a § 1096 o. z. Předmětná cesta byla zbudována před rokem 1989 a sloužila přímo k zásobování areálu nákladními vozidly. Právo služebnosti cesty žalobce vydržel, neboť žalobce i jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], která zanikla vnitrostátní fúzí sloučením s žalobcem, užívá předmětnou cestu od počátku svého podnikání v daném výrobním areálu bývalého státního podniku [anonymizováno]. Žalobce či jeho právní předchůdce byl dohodnut na užívání s právním předchůdcem žalovaných, kdy se jednalo o společnost [právnická osoba], a po celou dobu danou komunikaci užíval pro příjezd ke svému výrobnímu areálu. 3. Žalobce dále tvrdí, že pozemky účastníků se nachází v areálu, který byl historicky budován a koncipován jako jeden celek se společnými inženýrskými sítěmi a uvnitř areálu propojen mezi mnoha průmyslovými budovami pro potřeby obsluhy vnitrozávodními účelovými komunikacemi napojenými na nákladní vjezdovou vrátnici na ulici [ulice a číslo] v rámci státního podniku [anonymizováno]. Po zániku státního podniku [anonymizováno] po roce 1989 začaly být průmyslové objekty v areálu postupně prodávány soukromým subjektům. Delimitací základního závodu [obec] od s. p. [anonymizováno] vznikla společnost [právnická osoba], z ní vznikla rozdělením obchodního majetku společnost [právnická osoba] – právní předchůdce žalobce. 4. U prvního jednání ve věci byl žalobce poučen ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy k vydržení pozemkové služebnosti žalobcem i jeho právním předchůdcem a rovněž k držbě služebnosti (věcného břemene) a dále k dohodě žalobce a jeho právního předchůdce o užívání předmětné cesty s právním předchůdcem žalovaných společností [právnická osoba] (podrobnosti viz protokol o jednání ze dne 21. 9. 2021 – čl. 78). 5. Po tomto poučení žalobce u jednání (viz protokol) doplnil následující: žalobce odvozuje nárok od svého právního předchůdce společnosti [právnická osoba], jejímiž jednateli byla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bývalý spolumajitelé [právnická osoba]. Společnost [anonymizováno] vznikla na základě rozdělení [právnická osoba]. Následně byly uzavírány dohody mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] o užívání předmětné cesty, kdy [právnická osoba] užívala cestu od svého vzniku oddělením ze [právnická osoba], k důkazu navrhl žalobce výslech jednatelky [příjmení] [jméno] [příjmení], která měla být u uzavírání dohody se [právnická osoba] o užívání cesty. Společnost [anonymizováno] měla dohodu s [anonymizováno] o užívání předmětné cesty a následně právo užívání přešlo na žalobce. Žalobce uzavřel dohodu se [právnická osoba] o příspěvku na strážní službu, dohoda se týkala i užívání elektřiny a odběru vody, k důkazu navrhl text podmínek pro užívání areálu a ohledně užívání areálu výslech vedlejšího účastníka. Za užívání cesty žalobce ani jeho právní předchůdce nic neplatili, platili pouze za strážní službu, tedy za ostrahu areálu, za cestu se nic neplatilo, užívání bylo bezplatné na základě dohody se [právnická osoba]. 6. Po poučení o koncentraci řízení u prvního jednání byla žalobci poskytnuta na jeho žádost lhůta k doplnění skutečností ohledně vzniku společnosti [právnická osoba] ze [právnická osoba] (a to jen a pouze ohledně těchto skutečností), které chtěl žalobce blíže objasnit, ale u prvního jednání nebyl schopen tyto skutečnosti specifikovat, neboť listiny ohledně vzniku společnosti [právnická osoba] si plánoval vyžádat na Krajském soudě v Brně. V podání ze dne 12. 10. 2021 (čl. 87) doplnil, že společnost [právnická osoba] přistoupila do společnosti [právnická osoba], společnost [právnická osoba] vznikla rozdělením obchodního jmění společnosti [právnická osoba] mezi původní podílové vlastníky, Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a JUDr. [příjmení]. Zakladateli [právnická osoba] byly [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], [právnická osoba] byla majoritním podílovým vlastníkem společnosti [právnická osoba] Obchodní podíl [právnická osoba] byl rozdělen a ve výši [částka] vložen do společnosti [právnická osoba] Z toho je patrné, že [právnická osoba] byla až do 29. 10. 2003 majoritním vlastníkem společnosti [právnická osoba] Pokud jde o další skutečnosti uváděné v uvedeném podání, zejména skutečnosti pod bodem 2 ohledně listiny„ Vkládaný majetek [právnická osoba]“, pak zde uváděné skutečnosti byly uvedeny na rámec a v rozporu se zásadou koncentrace řízení a soud k nim z toho důvodu nepřihlížel, nad rámec uvedeného je však třeba konstatovat, že tyto skutečnosti by neměly vliv na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 7. Vedlejší účastník na straně žalobce vstoupil do řízení svým podání ze dne 20. 9. 2021, které bylo soudu předloženo před prvním jednáním dne 21. 9. 2021. Ve svém podání (čl. 74) vedlejší účastník uvádí, že má na výsledku řízení naléhavý právní zájem, toto odůvodnil tím, že je [anonymizováno] podílový spoluvlastník žalobce, dále je spoluvlastník průmyslové budovy v areálu na p. [číslo] tuto budovu má žalobce pronajatou a provozuje zde svoji podnikatelskou činnost. U prvního jednání vedlejší účastník doplnil, že nákladními vozidly se nedá jezdit z ulice [ulice], neboť tento nedisponuje dostatečnými rozměry. 8. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. 1) žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 15. 7. 2020 (čl. 31), ve kterém uvedl, že pro vydržení pozemkové služebnosti tvrzené užívání předmětné cesty žalobcem, respektive jeho právním předchůdcem po dobu 22 let samo o sobě nepostačuje. Držba služebnosti je základním předpokladem jejího možného vydržení. Vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni musí být dáno najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu, kdy odkázal na rozsudek NS ze dne 22. 1. 2013 ve věci 22 Cdo 1568/2012. Dále 1) žalovaný uvedl, že fakticky v bývalém areálu státního podniku [anonymizováno] žádná vnitrostátní účelová komunikace neexistuje, když v celém areálu jsou všechny nezastavěné plochy zpevněny a v terénu fakticky nelze rozeznat koridor vnitrozávodní účelové komunikace, jak bylo vyznačeno žalobcem v předloženém geometrickém plánu. 1) žalovaný dále uvedl, že pro žalobce je technicky možný po úpravě oplocení vjezd osobních i nákladních automobilů bez přívěsů či návěsů z ulice [ulice], přičemž rozšíření stávající panelové cesty vedoucí z ulice [ulice] tak, aby vyhověla případnému vjezdu nákladních automobilů je zcela v moci žalobce. Je tak zřejmé, že k nemovitostem žalobce lze zajistit přístup jiným způsobem než způsobem, který zvolil v tomto řízení žalobce. 9. 2) žalovaný s žalobou rovněž nesouhlasil, k žalobě se vyjádřil písemně podáním ze dne 1. 7. 2020 (čl. 24). Argumentace byla obdobná, jako u 1) žalovaného viz výše, kdy oba žalovaní mají stejného právního zástupce. 10. U prvního jednání žalovaní doplnili, že žalobce si předmětnou cestu sám vytyčil a žalovaní sporují už existenci takové cesty. Dále sporují, že byla užívána z titulu věcného břemene, když byla užívána z titulu smlouvy. K doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobcem po poučení soudem dle § 118a o. s. ř. žalovaní u jednání uvedli, že žalobce nedoplnil, to k čemu jej soud vyzýval, byla zopakována nekonkrétní