33 C 283/2020-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou soudu dne 23. 4. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 347,36 Kč s příslušenstvím. V žalobě žalobce uvedl, že pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [právnická osoba]. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 1 600 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 6. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1 600 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [název webové stránky], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na uvedených webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne [datum] z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] a číslem smlouvy o úvěru [číslo] [číslo]. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 747 Kč, který byl splatný v den splatnosti úvěru, tj. dne 1. 6. 2018. Celková výše nároku žalobce činí částku ve výši 3 347,36 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, přestože byl k její úhradě vyzýván upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou odeslanou právním zástupce žalobce dne 29. 10. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, přestože mu žaloba a výzva k vyjádření k žalobě byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě předložil žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru číslo [číslo] [číslo], uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] dne [datum], výňatek z výpisu z účtu, smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem dne [datum], včetně seznamu pohledávek tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2019, předžalobní upomínku právního zástupce žalobce ze dne 29. 10. 2019 a podací lístek ze dne 29. 10. 2019. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Z žalovaným nepodepsané smlouvy o úvěru číslo [číslo] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původním věřitelem [právnická osoba] měl být žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 1 600 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně, který měl žalovaný vrátit ve lhůtě 30 dnů, tj. do 1. 6. 2018 spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč. 5. Z výňatku z výpisu z účtu předloženého žalobcem soud zjistil, že dne [datum] měla být z blíže neoznačeného účtu ve prospěch účtu číslo [bankovní účet] odeslána platba ve výši 1 600 Kč s uvedením čísla [číslo] a poznámkou [anonymizována čtyři slova]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a z přílohy [číslo] této smlouvy obsahující seznam pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným v celkové výši 5 180,11 Kč byla postoupena na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 29. 10. 2019. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 10. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla uvedená výzva žalovanému odeslána dne 29. 10. 2019. 8. Ze sdělení [banka] bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu číslo [bankovní účet] byl žalovaný a dne [datum] byla na tento účet připsána platba ve výši 1 600 Kč. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 1 600 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 1. 6. 2018 spolu s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč, a to prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V souladu s § 1820 a následujících občanského zákoníku, není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, takzvaně distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, tj. že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Z žalobcem předložených listinných důkazů však uzavření smlouvy o úvěru nelze dovodit. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento odpovídá způsobu sjednání smlouvy popsanému v předložené smlouvě, nepředložil žádné důkazy, které by jeho tvrzení o způsobu uzavření smlouvy prokazovaly a z nichž by bylo možno dovodit, že smlouva o úvěru ze dne [datum] byla popsaným způsobem uzavřena. 11. K jednání soudu dne 10. 2. 2021 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným, neboť jde o poučení poskytované u jednání. V případě, že se žalobce ani jeho zástupce k jednání nedostavili, ani nepožádali o odročení jednání, znemožnili soudu, aby poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytl. Soud za takové situace není povinen sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani odročovat jednání. Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru prokázáno, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. 12. Ze zprávy [banka] má soud za prokázané, že na účet žalovaného číslo [bankovní účet] byla dne [datum] připsána platba ve výši 1 600 Kč, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného tak došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci, jehož aktivní legitimace je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], obdrženou částku 1 600 Kč zpět. Žalobci naopak, s ohledem na výše uvedené, nelze přiznat nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 747,36 Kč. V prodlení se zaplacením částky je žalovaný od 5. 11. 2019, neboť k zaplacení dluhu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2019, a to ve lhůtě tří dnů, a doručení předžalobní výzvy se v souladu s § 573 občanského zákoníku předpokládá dne 1. 11. 2019; lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem 4. 11. 2019 a ode dne následujícího je se zaplacením dluhu v prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak soud přiznal žalobci právo na zaplacení úroků z prodlení z částky 1 600 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 1 600 Kč a části úroku z prodlení a neúspěšný co do částky 1 747,36 Kč s příslušenstvím, v níž měl úspěch žalovaný. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi úspěchem žalovaného a úspěchem žalobce je nepatrný, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 14. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. byla stanovena v trvání tří dnů, v souladu s § 160 o. s. ř.