34 C 301/2021-55 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 4.755 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobních tvrzeních uvedla, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů. Mezi žalobkyní a žalovaným byla smlouva o poskytování elektronických komunikací uzavřena pod [číslo] dne 13.1.2020, dále rovněž kupní smlouva. Žalovaný si objednal služby třetích osob za celkovou částku 955 Kč, a dále neuhradil zbývající splátky na kupní cenu za koncové zařízení ve výši 3.800 Kč. Žalovaný skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když na výzvu soudu se žalovaný nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Z listin předložených žalobkyní byl zjištěn skutkový stav uváděný žalobkyní v žalobě. Dle účastnické smlouvy ze dne 13.1.2020 bylo žalovanému poskytnuto telefonní číslo [číslo] žalobkyní. Žalovanému bylo dále dle kupní smlouvy poskytnuto koncové zařízení za cenu 4.500,90 Kč, kterou měl hradit akontací 130,90 Kč a ve 23 splátkách po 190 Kč měsíčně. Dopisem ze dne [číslo] žalobce smlouvu pro neplacení vypověděl. Fakturou [číslo] splatnou dne 20.10.2020 byly žalovanému vyúčtovány dlužné splátky, a to 17 splátek po 190 Kč, celkem 3.230 Kč. Žalovanému byly dále vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 3.8.2020 splátka 190 Kč a částka 299 Kč za služby třetích stran. Fakturou [číslo] splatnou dne 4.7.2020 byla žalovanému vyúčtována částka 328 Kč za služby třetích stran a splátka 190 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 3.6.2020 byla žalovanému vyúčtována částka 328 Kč za služby třetích stran a splátka 190 Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne 23.7.2021. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud vzal za prokázané, že žalovaný si objednal„ služby třetích stran“ prostřednictvím sítě žalobkyně, které využil, tyto služby u poskytovatelů nereklamoval a vyúčtované ceny za služby neuhradil. Stejně tak neuhradil částky 3.230 Kč a 3x 190 Kč na dlužných splátkách na kupní cenu za koncové zařízení. Dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. V posuzované věci se tedy nejedná o platbu za službu elektronické komunikace, ale o platbu dle speciálního ustanovení, výjimky ze služeb elektronické komunikace. Jednalo se o vyúčtování služeb poskytovaných na lince, která není službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nýbrž službou nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Rozhodování v této věci zákon nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, je zde ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 občanského soudního řádu založena obecná pravomoc soudu. Vztah mezi účastníky je třeba posoudit jako inominátní smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, kdy žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost objednání služeb třetích stran prostřednictvím telekomunikační sítě, žalovaný se zavázal za tyto služby uhradit vyúčtovanou cenu. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Po podřazení zjištěného skutkového stavu ve věci pod výše citovaná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla v plném rozsahu podána důvodně, proto jí vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. Žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil věřiteli dluh, je tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury, žalobce požadoval úrok z prodlení až od 21.10.2020. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 1.489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.