42 C 121/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], kterým vzal žalobu ohledně části nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení (řízení bylo v této části zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]), se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 200 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru ve výši 10,89 % ročně z jistiny od 21.5.2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 354,59 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 688 Kč od 21.5.2020 do zaplacení. Žalobce uvedl, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], kdy z účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] včetně dané pohledávky převedena na společnost [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] [rok], kdy její nedílnou součástí byl i předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému úvěr v částce 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut, tj. ve výši 2 800 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 400 Kč splatným ihned po uzavření smlouvy, poplatkem za administrativní činnost, správu úvěru, v částce 2 200 Kč a úhradou za umožnění splácení v hotovosti v místě bydliště v částce 1 900 Kč, tedy celkem částku 17 300 Kč, ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy celkem v nepravidelných platbách zaplatil 5 100 Kč. Šlo přitom o úhradu ve výši 400 Kč dne [datum] na poplatek za uzavření smlouvy, téhož dne uhradil první splátku ve výši 1 300 Kč. Dále pak dne [datum] uhradil 600 Kč, dne [datum] částku 800 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč. Ode dne následujícího po sjednané splatnosti celého úvěru, tj. dne [datum] tak již byl v prodlení se všemi sjednanými splátkami. Žalobce v doplnění žaloby zcela konkrétně uvedl, jak jednotlivé splátky započetl na pohledávky ze smlouvy o úvěru. Po těchto zápočtech tak měl žalovaný dlužit na jistině úvěru částku 10 000 Kč, na úroku za sjednanou dobu smlouvy částku 688 Kč, na administrativním poplatku částku 686 Kč a na inkasním poplatku částku 826 Kč Celkem tak šlo o částku 12 200 Kč. Žalobce dále odkázal na ujednání o smluvní pokutě, kdy žalovaný se měl zavázat hradit v případě prodlení s jakoukoliv splátkou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Celkem tak na smluvní pokutě vyčíslené ke dni [datum] požadoval zaplacení částky 6 000 Kč, když v doplnění žaloby učinil výpočet této částky. Žalobce tvrdil, že s ohledem na to, že smluvní strany si sjednaly výši úroku pouze pro období 13 měsíců, dále byla nevrácená jistina úročena úrokem ve výši 10,89 % ročně odpovídajícím úrokové sazbě úvěrů na spotřebu domácnostem dle statistiky ČNB. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že původní věřitel tuto posoudil především z informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a jejich ověřením z vyžádaných dokladů, které zaznamenal v žádosti o úvěr a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný měl přitom uvést, že je zaměstnán jako správce hotelu u společnosti [právnická osoba] s příjmem 12 405 Kč měsíčně, měsíční výdaje žalovaného měly činit 6 500 Kč, žalovaný neměl mít žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný měl svým podpisem stvrdit pravdivost poskytnutých údajů. Majetkovou situaci si pak úvěrující ověřil z pracovní smlouvy a potvrzení zaměstnavatele o příjmu zaměstnance. Žalovaný tak byl hodnocen jako schopný splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Následně již žalobci ničeho neuhradil. Žalobce se tak po něm domáhá zaplacení celkové dlužné částky 18 200 Kč tvořené nevrácenou jistinou úvěru, úroky za období trvání smlouvy, sjednanými poplatky a smluvní pokutou v částce 6 000 Kč. Dále se po žalovaném domáhá zaplacení úroku ve výši 10,89 % z jistiny, od [datum] do zaplacení. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se pak žalobce domáhá i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak za období od [datum] do [datum] kapitalizoval na částku 1 354,59 Kč a jednak se jej domáhá z částky 10 688 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. U tohoto jednání žalobce setrval na svém návrhu, k prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr nahlédnutím do veřejných registrů před uzavřením smlouvy doplnil, že jeho právní předchůdce nahlížel do insolvenčního rejstříku, rejstříku exekucí, a to s negativním výsledkem. O tom, že žalovaný nemá exekuce, mělo svědčit i potvrzení o příjmu, z nějž byla patrna pouze srážka na stravné. Mělo být rovněž nahlíženo do nebankovních registrů, kdy k žalovanému nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti. K tomu navrhoval k důkazu výslech osoby provádějící skóring, kterého specifikoval pouze příjmením zřejmě [příjmení]. U věřitele pak neměl mít žalovaný žádnou půjčku, výdaje nebyly blíže zkoumány, když bylo ověřeno, že žalovaný bydlí u pana [příjmení]. Závěrem žalobce navrhnul, aby bylo žalobě zcela vyhověno, když nelze odhlédnout od toho, že žalovaný uváděl při ověření úvěruschopnosti nesprávné údaje, což nelze přičítat k tíži žalobce. 3. Žalovaný, který se k jednání dostavil, sděloval, že si toho o uzavření smlouvy už moc nepamatuje, měl za to, že žalobce je dosti fundovaný a vybavený právníky. V současné době je nezaměstnaný, což doložil potvrzením Úřadu práce, není schopen ničeho hradit, žádal o příspěvek na živobytí. Poté, co se nechá naočkovat, je možné, že získá nějakou práci a bude moci žalobci nějakou částku zaplatit. K uzavírání smlouvy sdělil, že zástupkyně úvěrujícího se ho ptala na výdaje, ty nějak vyčíslil, když měl tehdy výdaje na hygienu a stravu. Měla se jej dotazovat na jiné půjčky, kdy měl uvést, že žádné nemá, k potvrzení o příjmu se vyjádřil tak, že dostával různé částky, podle možností a toho, kolik lidí se ubytovalo, částku uvedenou ve smlouvě nikdy nedostal, dostával nižší částky, než jsou uvedeny v potvrzení zaměstnavatele. Závěrem uváděl, že od ledna tohoto roku by mohl něco platit ve splátkách, pokud získá zaměstnání. 4. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, výpisy z obchodního rejstříku obstaranými soudem a výslechem žalovaného, kdy zjistil následující skutkový stav. Smlouvou o úvěru [číslo] [rok] bylo prokázáno, že dne [datum] společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o úvěru, která měla být sjednána jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se uvedená společnost zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem 25,85 % ročně za období 13 měsíců, poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 900 Kč, tedy celkem částku 17 300 Kč, splatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. V čl. V. bodě 5 smlouvy bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení dlužníka ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kdy souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný měl prohlásit, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli k jeho žádosti přesné a pravdivé údaje o své finanční situaci, o svých příjmech, o pravidelných měsíčních nákladech a výdajích a dalších půjčkách. Ke smlouvě je připojen přehled splátek. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem 5 100 Kč, kdy hradil částky, jak je žalobce uvedl v žalobě. Pouze první splátka pak byla ve sjednané výši. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsaného žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný v ní uvedl, že je vdovec, způsob bydlení je označen jako ostatní (ubytovna, kolej). Dále uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou jako správce s průměrným měsíčním příjmem 12 405 Kč, což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu. Ke svým výdajům žalovaný uvedl, že na bydlení a energie nevydá žádnou částku, na stravování a ostatní výdaje pak celkem částku 6 500 Kč. Dále uvedl, že má zkušenosti a znalosti týkající se spotřebitelských úvěrů. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu z neuvedeného dne podepsaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jako zaměstnavatel žalovaného je uvedena společnost [právnická osoba], [IČO], kdy žalovaný má být u této společnosti zaměstnán jako správce [anonymizováno] od [datum] s čistým příjmem za poslední tři měsíce 37 215 Kč, tj. měsíčně 12 405 Kč, kdy jsou prováděny srážky ve výši 900 Kč na obědy. Z pracovní smlouvy