5 C 209/2019-177 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 20. 8. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 226 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi ní jako mandatářem a žalovanou jako mandantem byla dne 16. 8. 2018 uzavřena Mandátní smlouva o zastoupení a zprostředkování, na jejímž základě žalobkyně pro žalovanou vykonávala obchodní činnost, jejím úkolem bylo podněcovat a rozvíjet obchodní činnost a provádět prodej žalovanou stanovených výrobků v České republice a na Slovensku. Dle článku 5 smlouvy byla stanovena fixní měsíční odměna žalobkyně v částce 35 000 Kč Smlouva byla ukončena k výpovědi žalobkyně ke dni 31. 3. 2019. V souladu s článkem 5 smlouvy tak žalobkyně vystavila žalované faktury za poskytnuté služby, a to: -) fakturu [číslo] [rok] ze dne 1. 2. 2019 za období od 8. 1. 2019 do 31. 1. 2019 na částku 23 226 Kč se splatností ke dni 30. 4. 2019 -) fakturu [číslo] [rok] ze dne 1. 3. 2019 za období února 2019 na částku 35 000 Kč se splatností ke dni 30. 4. 2019 -) fakturu [číslo] [rok] ze dne 1. 4. 2019 za období března 2019 na částku 35 000 Kč se splatností ke dni 30. 4. 2019 Žalobkyně dále uvedla, že fixní odměna za předchozí období, tedy do 7. 1. 2019 včetně byla ze strany žalované řádně uhrazena. Doplnila, že žalovaná dala výpověď žalobkyni dne 7. 1. 2019. Žalobkyně však tuto výpověď neakceptovala, považuje ji za nedůvodnou, neopodstatněnou a založenou na nepravdivých důvodech. Věc se snažila věc řešit smírně, dne 14. 5. 2019 zaslala žalobkyni před žalobní výzvu k úhradě nárokované částky, což však žalovaná k datu podání žaloby neučinila. 2. Dne 23. 10. 2019 byl Okresním soudem Brno-venkov vydán platební rozkaz (č. l. 33), který byl žalované téhož dne doručen, proti platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný blanketní odpor, který odůvodnila podáním ze dne 26. 11. 2019. Potvrdila uzavření mandátní smlouvy dne 16. 8. 2018, upozornila na znění mandátní smlouvy, konkrétně na čl. 1, dle něhož mandatář má působit na základně zmocnění mandanta jeho jménem … a na mandantův účet uzavírat nebo mandantovi umožnit uzavírat obchody za podmínek ve smlouvě stanovených a závazek mandanta mandatáři za tuto činnost zaplatit podle podmínek ve smlouvě stanovených. Dále pak na čl. 3, dle kterého bylo povinností žalobkyně vyvíjet s odbornou péčí činnost, která je předmětem smlouvy, a dbát jí známých zájmů mandanta (žalované) a řídit se jeho pokyny. Žalovaná uvedla, že na základě smlouvy o nájmu movitých věcí žalovaná pronajala žalobkyni vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], tento nájem byl sjednán na dobu neurčitou, resp. po dobu trvání smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 16. 8. 2018. Dle čl. 5 nájemní smlouvy bylo možno předmět nájmu používat jen pro účely vymezené v mandátní smlouvě ze dne 16. 8. 2018. V návaznosti na bod 3.3 mandátní smlouvy měl být předmět smlouvy nájemní (automobil) používán pouze k činnostem vymezeným v čl. 1 a 2 mandátní smlouvy, tedy zejména k výkonu obchodní činnost ve prospěch žalovaného. Dle cestových výkazů, které byly žalované předávány žalobkyní jako součást faktur, jsou jízdy provozované žalobkyní považovány za činnost, které jsou v souladu s mandátní smlouvou ze dne 16. 8. 2018. Žalovaná tvrdí, že během spolupráce s žalobkyní zjistila, že mimo jízdy uvedené v cestovních výkazech předložila žalobkyně záznamy o tankování pohonných hmot v nepracovních dnech, tj. dnech, které nejsou uvedeny ve výkazech, a uvedla výčet dat a míst devíti tankování během víkendů od 2. 9. 2018 do 25. 11. 2018 ve městech [obec], [příjmení] [příjmení] (SR), [obec] a [obec]. Dále v nepracovní dny žalobkyně provedla mytí automobilu – 4 případy od 4. 10. 2018 do 18. 11. 2018 v [obec]. Žalovaná dovozuje, že žalobkyně používala pronajaté vozidlo k jinému než k dohodnutému účelu, k čemuž předložila následující tvrzení: a) v neděli 9. 9. 2018 čerpala žalobkyně 21,1 l PHM, v pondělí nebyla vykázána žádná pracovní jízda, přesto však v úterý 11. 9. 2018 čerpala žalobkyně v [obec a číslo] l PHM b) dle pracovního výkazu byla pracovní cesta ukončena dne 14. 9. 2018 (pátek) v [obec], dne 16. 9. 2018 čerpala žalobkyně 23,27l PHM v obci [příjmení] [příjmení] (SR), což je dle zjištění žalované z internetových map 206 km od místa ukončení pracovní cesty. Stejného dne pak žalobkyně čerpala 27,39 l PHM v [obec]. Pracovní cesta započala až 17. 9. 2018 v [obec]. c) dne 1. 10. 2018 nebyla vyúčtována žádná pracovní cesta, přesto bylo v neděli 30. 9. 2018 čerpáno 24,96 l PHM a následně v úterý 2. 10. 2018 proběhlo další čerpání 16,25 l PHM v [obec]. d) dne 14. 10. 2018 (neděle) bylo čerpáno 37,12 l v [obec], v pondělí 15. 10. 2018 nebyla vykázána žádná pracovní cesta, přesto byly opět čerpány PHM ve výši 22,06 l dne 16. 10. 2018 v [anonymizováno]. 3. Na základě shora uvedených skutečností odstoupila žalovaná dne 7. 1. 2019 od mandátní smlouvy ze dne 16. 8. 2019 z důvodu neoprávněného užívání pronajatého vozidla žalobkyní i pro soukromé účely, čímž porušila čl. 3 mandátní smlouvy, tedy že bude vozidlo používat pouze k činnostem vymezeným v mandátní smlouvě, z čehož žalovaná dovozuje závažné porušení mandátní smlouvy. Žalobkyně si odstoupení od smlouvy téhož dne osobně převzala a zároveň odevzdala i pronajaté vozidlo. Dne 21. 1. 2019 zaslala žalobkyně žalované výpověď mandátní smlouvy, z níž plyne, že ukončuje mandátní smlouvu dle čl. 3 smlouvy s výpovědní lhůtou 2 měsíce, která plynula v období 1. 2. 2019 – 31. 3. 2019. Zároveň zaslala vyjádření k ukončení mandátní smlouvy ze strany žalované. K přípisu žalobkyně zaslala žalovaná své vyjádření žalobkyni dne 24. 1. 2019, v němž uvedla, že platně a účinně doručila žalobkyni odstoupení od mandátní smlouvy z důvodu podstatného porušení povinností dle č. l. 1 a 2 mandátní smlouvy, tedy dle § 2002 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Žalobkyně užívala vozidlo v rozporu s uzavřenými smlouvami – mandátní a nájemní, kterou jsou vzájemně provázány. Mimo to nebyla žalovaná dlouhodobě spokojena s obchodními službami a zastoupením žalobkyní, nechtěla však ukončit smluvní vztah před Vánoci, učinila tak proto na začátku roku 2019. Zdůraznila, že žalobkyně za vyfakturované částky neposkytla žádné služby obchodního zastoupení. Na před žalobní výzvu žalovaná reagovala písemnou odpovědí ze dne 4. 6. 2019 shrnujíce, že smluvní vztah účastníků řízení byl ukončen odstoupením od smlouvy dne 7. 1. 2019, pozdější výpověď nemá právní účinky, neboť práva a povinnosti ze smlouvy již zanikly, shodně je nedůvodné vyúčtování služeb za období 8. 1. 2019 do 31. 3. 2019. S ohledem na shora uvedené navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 4. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně replikou z 19. 2. 2020, v níž uvedla, že každé pondělí v sídle žalované probíhaly porady, jichž se všichni zaměstnanci, včetně obchodních zástupců, účastnili. Tankovala-li žalobkyně během víkendu, nebylo toto žádným smluvním ujednáním zakázáno. Naopak praxe tak byla nastavena od počátku a se souhlasem žalované. Bylo pravidlem u žalované, že se vedla formální kniha jízd a neoficiálně se vyúčtovávaly soukromé jízdy v částce cca 5 Kč/km a žalobkyně tak žalované hradila přibližně 1 000 Kč měsíčně v hotovosti. K tomu navrhla výslech účetního žalované, pana [jméno] [příjmení], dále [jméno] [příjmení], bývalé obchodní zástupkyně žalované a [jméno] [příjmení], bývalé výkonné ředitelky žalované. 5. Z provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru relevantnímu pro právní posouzení věci: 6. Účastníci řízení nesporovali následující skutečnosti a tyto byly prokázány i provedenými důkazy: -) mezi účastníky řízení byla dne 16. 8. 2018 uzavřena„ Mandátní smlouva o zastoupení a zprostředkování.“ Z obsahu smlouvy se podává (v částech relevantních pro právní posouzení věci), závazek žalobkyně na základě zmocnění žalované působit jménem žalované či jménem osob, které žalovaná na území ČR a SR zastupuje, a na účet žalované uzavírat nebo žalované umožnit uzavírat obchody za stanovených podmínek, a zároveň závazek žalované za tuto činnost zaplatit žalobkyni sjednanou odměnu. Činnost měla žalobkyně vyvíjet s odbornou péčí, dbát známých zájmů žalované a řídit se jejími pokyny a pravidly obchodní politiky. Byla sjednána možnost výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně s výpovědní lhůtou 2 měsíců, v jejímž průběhu se žalobkyně zavázala dokončit rozjednané případy. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni náklady na cestovné pro umožnění rozvíjení činnosti žalobkyně po předem odsouhlasené písemné dohodě mezi účastníky smlouvy. Žalovaná měla možnost smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu taktéž s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Byla sjednána fixní odměna 35 000 Kč měsíčně a poté pohyblivá složka podle proplaceného obratu, a to na základě žalobkyní vystavené faktury. -) téhož dne byla uzavřena smlouva o nájmu movitých věcí, dle které byl žalobkyni poskytnut dopravní prostředek a mobilní telefon, žádná z těchto věcí nebyla ve smlouvě blíže specifikována, jejich určení bylo sou