7 C 85/2021-23 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 471,41 Kč a zákonného úroku z prodlení 10 % z částky 7 471,41 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně sdělila, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původního věřitele a postupitele. Původní věřitel je českou obchodní společností s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností s předmětem podnikání kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je nepodnikající osobou. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dnem [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 3 700 Kč splatný do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru 3 700 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 3 771,41 Kč splatného dne [datum]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný tak zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru a po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována a peněžní prostředky byly poskytnuty. Původní věřitel rovněž ověřil identitu žalovaného. Žalovaný nevrátil úvěr ani poplatek úvěru. Žalovaný byl vyzván k plnění před zahájením soudního řízení. Za hledisek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) byl vyhlášen rozsudek bez nařízení jednání s tím, že soud neměl důvod poučovat žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.. Žaloba o zaplacení poplatku za sjednání úvěru byla zamítnuta na základě úplně zjištěného skutkového stavu dle tvrzení sdělených v žalobě. Nebyl tedy dán důvod vyzývat žalobkyni k doplnění tvrzení, důkazů. Ze skutečností sdělených v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a předložených listinných důkazů (důkazů v elektronické podobě) bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, a to prostředky komunikace na dálku. Právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru; před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr bezhotovostním převodem na jeho účet. V tomto rozsahu byla smlouva o spotřebitelském úvěru posouzena jako platná. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy o úvěru nesplnil, jistinu úvěru žalobkyni ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalovaný je tak v souladu se smluvními ujednáními i v souladu s § 2399 o. z. povinen částku žalobkyni zaplatit. Poplatek za sjednání úvěru převyšující částku úvěru soud posoudil jako neplatné smluvní ujednání v souladu s § 580 o. z., smluvní ujednání zjevně se příčící dobrým mravům, odporující obecně uznávaným zásadám spravedlnosti a práva, ze kterých soukromé právo vychází (§ 3 odst. 3 o. z.). Subjekt v nebankovním sektoru nabízí spotřebitelský úvěr 3 700 Kč a je sjednán poplatek 3 771,41 Kč. Je zjevné, že vzhledem k nízké částce poskytnutého úvěru je poplatek nepřiměřeně vysoký, rozporný se zásadou spravedlnosti. Soud k neplatnosti přihlíží podle § 588 o. z. ex officio. Žaloba byla tedy zamítnuta částečně na základě respektu k obecným zásadám soukromého práva, čímž byla vyloučena speciální právní úprava v občanském zákoníku. Smyslem a účelem ochrany spotřebitele je vyloučení zneužití práva poskytovatelem spotřebitelského úvěru v nebankovním sektoru, a to i za použití metody interpretace práva teleologickou redukcí. Ústavně konformní interpretace práva je jedním z poslání obecných soudů. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, jejíž účinky nastaly. O zaplacení úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je upravena prováděcím nařízením vlády ČR č. 351/2013 ve znění č. 184/2019. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v relaci k poměru úspěšnosti v soudním řízení.