8 C 189/2021-60 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.698,24 Kč s úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky 3.498,24 Kč za dobu od 25. 2. 2019 do zaplacení. Tvrdí, že s žalovanou uzavřel dne 23. 7. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným 10.408 Kč ročně, které mělo být hrazeno čtvrtletními platbami. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne 24. 2. 2019 a za dobu od 23. 10. 2018 do 24. 2. 2019 činí dlužné pojistné 3.498,24 Kč. Žalobce nárokuje ještě náklady 200 Kč spojené s uplatněním pohledávky za zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění, a to v souladu se sazebníkem. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 23. 7. 2018 zjistil žalobce pojistný zájem žalované a téhož dne s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu – sdružené pojištění vozidla [číslo] s počátkem pojištění 23. 7. 2018 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla typu [příjmení] [jméno] [registrační značka] za pojistné 10.408 Kč ročně, které mělo být hrazeno čtvrtletními platbami ve výši 2.602 Kč vždy k 23. dni měsíců leden, duben, červenec a říjen. Smlouva se řídila všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel v [anonymizováno] [číslo], sazebníkem poplatků a oceňovacími tabulkami. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že se s těmito dokumenty seznámila a převzala je se svým souhlasem v listinné podobě, anebo v jiné textové podobě např. CD či v elektronické podobě na své vlastní e-mailové adrese, spolu s dokumenty předsmluvní informace, informační dokument o pojistném produktu, informace o zprostředkovateli a stručná informace o zpracování osobních údajů. V sazebníku poplatků platném od 1. 1. 2018 pro pojistné smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je v části I. uveden poplatek za upomínku dlužného pojistného – po zániku pojištění, kdy výše poplatku je počítána podle skutečně vynaložených nákladů, přičemž aktuální sazba poplatku, jejíž výše je stanovena podle skutečně vynaložených nákladů k datu platnosti sazebníku poplatků, činí 200 Kč. Žalobce byl oprávněn sazebník měnit a oznámit žalované změnu sazebníku vždy k 1. lednu kalendářního roku zveřejněním na internetových stránkách a v obchodních místech žalobce. Žalovaná přestala platit pojistné a od 23. 10. 2018 již nehradila ničeho. Žalobce dopisem z 3. 1. 2019 upomenul žalovanou o úhradu pojistného splatného 23. 10. 2018 s tím, že pokud by dlužné pojistné nebylo uhrazeno do 23. 2. 2019, pojistná smlouva zanikne k témuž dni. Žalovaná však dlužné pojistné nedoplatila, a žalobce dopisem z 6. 3. 2019 oznámil žalované, že dnem 23. 2. 2019 pojištění sjednané předmětnou smlouvou zaniklo pro neplacení pojistného. Zároveň žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného pojistného 3.498 Kč. Dalším dopisem z 6. 4. 2019 žalobce urgoval zaplacení dlužného pojistného a požadoval již částku 3.698 Kč. Naposledy se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z 10. 12. 2020, který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalované doporučeně dne 11. 12. 2020. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění 23. 7. 2018 až do jeho zániku 23. 2. 2019 včetně poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v ustanovení § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmě, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je stanoveno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Roční pojistné 10.408 Kč, rozvržené do čtvrtletních plateb po 2.602 Kč, je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku vždy prvního dne pojistného období. Znamená to, že pojistné 2.602 Kč za pojistné období od 23. 10. 2018 do 22. 1. 2019 bylo splatné dne 23. 10. 2018 a další čtvrtletní pojistné v téže výši za pojistné období od 23. 1. 2019 do 22. 4. 2019 bylo splatné dne 23. 1. 2019. Na dobu do zániku pojištění, tedy do 23. 2. 2019 včetně, připadá poměrná část tohoto čtvrtletního pojistného ve výši 896,24 Kč. Za žalované období od 23. 10. 2018 do 23. 2. 2019 tedy dlužné pojistné představuje částku 3.498,24 Kč. 5. S ohledem na výše uvedenou splatnost pojistného se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením čtvrtletního pojistného 2.602 Kč dne 24. 10. 2018 a se zaplacením pojistného 896,24 Kč dne 24. 1. 2019. Od těchto dnů žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí ke dni 24. 10. 2018 sazbu 9% ročně a ke dni 24. 1. 2019 sazbu 9,75% ročně. Jinou sazbu úroků z prodlení si účastníci neujednali. 6. Pokud jde o poplatek 200 Kč, je třeba uvést, že ustanovení § 2758 odstavec 2 ve spojení s ustanovením § 2773 odstavec 1 občanského zákoníku vyžaduje pro pojistnou smlouvu písemnou formu, pokud pojištění není sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok. V tomto případě bylo pojištění sjednáno na dobu neurčitou, tudíž požadavek zákona na písemnou formu zde platí. V pojistné smlouvě nebyly sjednány žádné poplatky a žalobce nárokuje poplatek na základě sazebníku. Žalovaná v pojistné smlouvě potvrdila, že se seznámila se sazebníkem, a že ho převzala v blíže nezjištěné formě. Takový způsob sjednání poplatku neodpovídá písemné formě stanovené zákonem, a je tudíž neplatný podle § 582 odstavec 1 občanského zákoníku, když v řízení nebylo zjištěno, že by účastníci takovouto vadu dodatečně zhojili. Podle názoru soudu předmětný poplatek jakožto druh sankce za neplnění povinností je třeba sjednat přímo v pojistné smlouvě, a nikoli tím způsobem, že úplné zjištění této sankce vyžaduje její hledání v dalších samostatných listinách, a to v sazebníku, který navíc byl žalobce jakožto pojistitel oprávněn měnit, jak je výše uvedeno. Takové jednání žalobce jakožto pojistitele vůči žalované jakožto pojistníkovi a zároveň spotřebiteli není poctivé, a žalobce tím porušil svoji povinnost jednat v právním styku poctivě, jak mu ukládá ustanovení § 6 odstavec 1 občanského zákoníku. Podle druhého odstavce téhož ustanovení nikdo nesmí ze svého nepoctivého jednání těžit. 7. Pro úplnost soud ještě dodává, že i kdyby byl žalovaný poplatek 200 Kč mezi účastníky platně sjednán, nebylo by možné ho žalobci přiznat. Žalobce požaduje tento poplatek za upomínku k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění, tedy zřejmě za dopis z 6. 4. 2019. V řízení však nebylo prokázáno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalované odeslán či doručen. 8. Závěrem soud shrnuje, že žalobci přiznal plně dlužné pojistné 3.498,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a ve zbytku žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí. 9. Žalobce měl ve sporu úspěch v převážné části, když jeho neúspěch představuje nepatrnou část předmětu řízení. Soud proto žalobci přiznal v souladu s ustanovením § 142 odstavec 3 o. s. ř. plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 8.068 Kč. Soud přihlédl také k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované výzvu k plnění, a to dopis z 10. 12. 2020. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za první tři úkony, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, činí 3x 200 Kč podle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu. Ke každému z těchto tří úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odstavec 3 advokátního tarifu. Žalobce se ohledně odměny a paušálů za tyto první tři úkony svého práva na náhradu nákladů řízení ve zbytku vzdal. Soud dále žalobci přiznal odměnu za zastupování u dnešního jednání ve výši 1.000 Kč podle § 7 advokátního tarifu spolu s paušálem režijních výloh 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobce vykonal k dnešnímu jednání cestu osobním automobilem typu [příjmení] [jméno] [registrační značka] z [obec] do [obec] k soudu a zpět v celkové délce 372 km. Sídlo zástupce žalobce se nachází v [obec], avšak soud přiznal žalobci ná