8 C 196/2021-90 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 10% ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce, Emma´s [právnická osoba], prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr [částka] se splatností do [datum]. Původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného, zjistil jeho příjmy od dvou zaměstnavatelů, tyto ověřil výpisem z bankovního účtu, lustroval žalovaného ve veřejně dostupných databázích insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a dalších. Žádné důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného nebyly shledány. Žalovaný však na úvěr neuhradil ničeho, a [datum] se dostal do prodlení. Žalovaná částka se skládá z jistiny [částka], z poplatku za poskytnutí úvěru [částka] a z úroku ve výši [částka]. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou z [datum]. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný potvrdil, že žalovanou úvěrovou smlouvou se [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřel elektronicky a tuto skutečnost odsouhlasil u dnešního jednání před soudem nahlédnutím do předmětné úvěrové smlouvy. Připustil rovněž, že podle smlouvy obdržel částku [částka], z níž nesplatil ničeho. Poukázal na to, že má vícero dluhů, a žalovaný úvěr si vzal také na splacení předchozích závazků. Žalovaný se snaží dluhy nějak řešit. Zcela odkázal na své vyjádření ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ohledně svých poměrů, v rámci něhož sdělil, že dluhy má asi od roku 2013, neboť mu nevyšly nějaké investice, což nejprve řešil půjčkami u bank v celkové výši okolo [částka]. Následně si vzal další úvěry, např. u [anonymizována tři slova] ve výši [částka], což není splaceno. Žalovaný se zadlužil rovněž u své rodiny, a to v rozsahu asi [částka]. Zaměstnavateli [anonymizováno] dlužil [částka] a neměl ještě splaceno několik půjček, přibližně 4. U [právnická osoba], [anonymizováno], si vzal více než tři půjčky, a to dne [datum], [datum] a [datum], kdy nároky z této posledně uvedené půjčky jsou předmětem řízení 5C 168/2020. Žalovaný sdělil, že od doby jeho vyjádření ve věci [spisová značka] dne 18. 11. 2020 se změnilo toliko to, že má splacen dluh u zaměstnavatele [anonymizováno], o dluzích už nemá zcela přesný přehled, neboť se mu jednotlivé závazky pletou dohromady. Žalovaný projevil ochotu zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení, a ve zbytku navrhl zamítnutí žaloby. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem v [obec], [IČO], jakožto úvěrující s žalovaným jakožto úvěrovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] prostředky komunikace na dálku. Úvěrující, tedy věřitel, se zavázal poskytnout žalovanému úvěr [částka] na úrok 36% ročně se splatností [datum]. Úrok z úvěru byl vypočítán na částku [částka]. Pro případ, že žalovaný úvěr řádně a včas splatí, činil poplatek za sjednání úvěru [částka], takže žalovaný by celkem uhradil [částka], což představuje jistinu, tento poplatek a úrok. Pro případ, že by žalovaný nedodržel dobu splatnosti úvěru, bylo sjednáno, že uhradí poplatek za sjednání úvěru vyšší, [částka], a celkem by žalovaný měl zaplatit [částka]. Tato částka se skládá z jistiny [částka], ze zmíněného poplatku a z úroku [částka]. Čerpání úvěru v částce [částka] nebylo mezi účastníky sporné a navíc vyplývá z potvrzení o provedené platbě a z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] u [právnická osoba] [příjmení] [částka] byla na tento účet žalovaného připsána dne [datum] prostřednictvím platební brány [anonymizována dvě slova] z účtu původního věřitele [anonymizována dvě slova]. 4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a jeho poměrů před uzavřením žalované smlouvy zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. V rámci žádosti žalovaného o úvěr původní věřitel vycházel z toho, že žalovaný má příjem ze zaměstnání [právnická osoba] [částka] čistého měsíčně, jeho výdaje činily [částka], z toho [částka] měsíční splátky bankovního úvěru, náklady na bydlení [částka] a ostatní výdaje na telefon, internet, jízdenku a další [částka]. Původní věřitel měl k dispozici dva občanské průkazy žalovaného. První z nich byl vydán [datum] pod [číslo] žalovaný měl v něm uveden trvalý pobyt na adrese [adresa]. Druhý [číslo obč. průkazu] byl vydán [datum] a žalovaný v něm měl uvedenu adresu trvalého pobytu [obec], [ulice a číslo], a v občanském průkazu bylo výslovně uvedeno, že je to adresa úřadu. Původní věřitel měl od žalovaného k dispozici částečné výpisy z jeho účtu č. [bankovní účet] u [anonymizována dvě slova], a v těchto částečných výpisech byly uvedeny pouze položky týkající si příjmů žalovaného od společnosti [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] Výpisy zahrnují příjem žalovaného od [právnická osoba] za měsíce srpen, září, říjen 2017, příjmy, od obou společností za únor, březen, duben a srpen 2018 a příjmy od obou společností za měsíce duben až červenec 2019, přičemž celkové příjmy jsou za duben 2019 ve výši [částka], za květen 2019 ve výši [částka], za červen 2019 ve výši [částka] a za červenec 2019 ve výši [částka]. 5. Z úplného výpisu z téhož účtu žalovaného jsou patrny také položky, které byly odepisovány z účtu. Z výpisů z druhého účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet], na který původní věřitel poukázal žalovanému částku [částka] podle žalované úvěrové smlouvy, za dobu od 1. 5. do [datum], zjistil soud tyto skutečnosti. Žalovaný ve velké míře sázel v řádech stovek a tisíců Kč. Dne [datum] hradil [částka] [právnická osoba] [příjmení], dne [datum] hradil [částka] [právnická osoba] [anonymizováno], dne [datum] hradil téže společnosti [částka] a ve stejný den hradil [částka] [právnická osoba]. Dne [datum] hradil [právnická osoba] [anonymizováno] [částka], [datum] hradil [částka] [právnická osoba], v tentýž den téže společnosti ještě hradil [částka], dne [datum] hradil [částka] [právnická osoba] a [částka] [právnická osoba] [anonymizováno]. Následujícího dne platil [částka] [právnická osoba]. Jde vesměs o nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů. 6. Rozsudkem z 25. 11. 2020 č. j. 5C 168/2020-38, který nabyl právní moci dne [datum], zavázal soud žalovaného zaplatit žalobci [právnická osoba] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení a zamítl žalobu ohledně částky [částka] včetně zákonného a smluvního úroku z prodlení. Z odůvodnění se podává, že předmětem řízení byl nárok žalobce ze smlouvy o úvěru ze [datum] na [částka], přičemž část úvěru ve výši [částka] měla být použita na zaplacení předcházejícího úvěru žalovaného ze smlouvy z [datum]. Žalovaný měl u téhož žalobce ještě úvěr ze smlouvy ze dne [datum]. 7. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla podle seznamu pohledávek i pohledávka za žalovaným. Dopisem z [datum] oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky. Dopisem z téhož data se žalobce pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem od svého právního zástupce. Oba dopisy byly odeslány žalovanému doporučeně [datum]. 8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel si svoji povinnost ze smlouvy o úvěru splnil tím, že žalovanému poskytl v den uzavření smlouvy bezhotovostně dohodnutou částku 7.000 Kč. 9. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalovanému zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení žalovaného úvěru, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního čin