8 C 199/2021-92 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 2.421,50 Kč s úrokem z prodlení 8% ročně z částky 1.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná uzavřela dne [datum] distančním způsobem se společností [právnická osoba] úvěrovou smlouvu, na základě níž jí byla poskytnuta peněžní částka 4.000 Kč. Úvěr byl splatný [datum], žalovaná však uhradila toliko 3.000 Kč. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny 1.000 Kč, z tří poplatků za upomínání po 150 Kč a ze smluvní pokuty 971,50 Kč. Výše smluvní pokuty byla stanovena v sazbě 0,1% denně z částky 1.450 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno], která tutéž pohledávku následně postoupila žalobci. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] byla vytvořena listina smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž je věřitelem společnost [právnická osoba], se sídlem na [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], [IČO], a žalovaná je klientem či dlužníkem. Věřitel se ve smlouvě zavazuje na žádost žalované poskytnout jí úvěr 4.000 Kč s úrokem ve výši 110,47 Kč bezhotovostním bankovním převodem se splatností [datum]. Následky porušení smlouvy jsou stanoveny tak, že v případě prodlení je žalovaná povinna platit úroky z prodlení 8% ročně, které nikdy nepřesáhnou zákonem stanovenou výši, dále účelně vynaložené náklady ve výši podle sazebníku a smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Na smlouvě nejsou podpisy smluvních stran, tedy ani věřitele ani žalované. [ulice] listiny je uvedeno, že dokument byl podepsán [datum] v 16:38 hodin autorizačním kódem [číslo], nahrazujícím fyzický podpis. Listina, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní parametry předmětného úvěru, nenachází se na ní žádné podpisy, pouze je uvedeno obdobně jako u smlouvy o úvěru, že dokument byl podepsán elektronickým kódem. Listina úvěrové podmínky obsahuje podrobnější úpravu práv a povinností pro smlouvy, které věřitel [anonymizována tři slova] sjednává se svými klienty, a zahrnuje rovněž sazebník, v němž je uvedeno, že poplatek za poskytnutí úvěru činí 110,47 Kč a náklady za zaslání upomínky činí 150 Kč. V listině rozpis dluhu jsou uvedena data tří upomínek 26. 6., 6. 7. a [datum], dále dvě platby po 1.500 Kč ve dnech 2. 10. a [datum] s tím, že současný dluh činí 0 Kč. 4. Čerpání částky 4.000 Kč žalovanou vyplývá z potvrzení o provedené platbě, ze zprávy [obec] spořitelny a z výpisu z účtu žalované. Na účet žalované číslo [bankovní účet] byla dne [datum] připsána částka 4.000 Kč z platební brány [anonymizována dvě slova], a tato platební brána potvrdila, že zmíněného dne na tento účet žalované byla poukázána předmětná částka z účtu společnosti [právnická osoba] 5. Ve dnech 26. 6., 6. 7. a [datum] byly vyhotoveny písemné upomínky, v řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, příp. zda vůbec, byly žalované odeslány či doručeny. 6. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované zjistil soud tyto skutečnosti. Původní věřitel zřejmě měl k dispozici kopii občanského průkazu a rodného listu žalované. Původní věřitel vytvořil listinu úvěruschopnost úvěru [číslo] v níž jsou uvedeny údaje o žalované, a to čistá mzda 6.975 Kč, výše příjmů 13.000 Kč, prokazatelný čistý měsíční příjem 19.975 Kč, výše měsíčních závazků 1.000 Kč, počet členů domácnosti 5, počet členů domácnosti s příjmem 3 a životní minimum 3.140 Kč. Jedná se o elektronický dokument, nelze z něj zjistit, jakým způsobem byly tyto údaje získány, neobsahuje podpis věřitele ani žalované. Z částečného výpisu z účtu žalované za dobu od 23. 4. do [datum] jsou patrny příjmové a výdajové položky, nelze ověřit, zda jsou všechny uvedeny ve výpisu. Jako položka mzda je zde pouze částka 6.975 Kč, připsána dne [datum] od společnosti [právnická osoba] Z řádného výpisu z účtu výše uvedeného soud ještě zjistil, že dne [datum] měla žalovaná přečerpaný kontokorent, když měla sjednanou výši kontokorentu 1.000 Kč. Z listiny půjčky – [anonymizováno] s datem [datum] bylo zjištěno, že obsahuje řadu kódů a různých údajů, mimo jiné je zde uvedeno – typ práce – ostatní, zaměstnavatel [právnická osoba], brigáda, a pracovní pozice skladník, příjem 6.975 Kč, nějaký další příjem 13.000 Kč Poslední datum blíže nespecifikované registrace byl [datum], počet zamítnutých žádostí 4. 7. Postoupení pohledávky za žalovanou zjistil soud z následně uvedených listin. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel se [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [země] jako postupníkem smlouvu o postoupení dluhu [číslo] dne [datum], v níž se původní věřitel zavázal postoupit na postupníka pohledávky specifikované v seznamu. V tomto seznamu pod položkou [číslo] je uvedena pohledávka i za žalovanou. Společnost [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení souboru pohledávek, a v seznamu postoupených pohledávek se nachází i pohledávka za žalovanou. Oznámení postoupení pohledávky žalované nebylo v řízení prokázáno, podle žalobce oznámení o postoupení zasílali žalované postupitelé elektronicky. 8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], v němž upozornil žalovanou, že pokud dluh nevyrovná, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalované odeslán či doručen. K prokázání odeslání či doručení předžalobní výzvy žalované nepostačuje označená e-mailová zpráva z [datum] z adresy: [email] na adresu [email]. Ve zprávě je uvedeno, že se zasílá důležitá informace, která se týká splácení půjčky, přílohou zprávy má být [anonymizována dvě slova] upomínka. 9. O způsobu uzavření smlouvy o úvěru žalobce tvrdí, že smluvní dokumentace, tedy smlouva s přílohami, byla žalované odeslána ve formátu pdf na verifikovaný e-mail a uložena do klientského profilu. Žalovaná umístila smlouvu označenou jedinečným elektronicky vygenerovaným SMS kódem do klientské zóny na svůj klientský účet, a tímto byla smlouva o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena. Smlouva byla elektronicky podepsána v rámci zabezpečeného elektronického systému a informace v něm jsou chráněny proti případným změnám podle pravidel kybernetického bezpečnosti. Žalovaná smlouvu podepsala autorizačním kódem, tedy připojením elektronicky vygenerovaného SMS kódu, který nahrazuje fyzický podpis. Jedná se o kód [číslo], který žalované zaslal původní věřitel SMS zprávou na mobilní telefon, jde o prostý elektronický podpis. 10. K těmto tvrzením soud uvádí, že jednak jsou neúplná, chybí v nich rovněž časové vymezení, a, což je nejdůležitější, ani takto neúplná tvrzení žalobce nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy prokázáno, že by původní věřitel zaslal jakýmkoliv způsobem blíže nezjištěného dne žalované autorizační kód, nebylo prokázáno, že by původní věřitel zaslal žalované smlouvu o úvěru s přílohami, kterého dne a jakým způsobem se tak mělo stát, nebylo prokázáno, zda žalovaná opravdu tyto dokumenty obdržela, kterého dne a jakou formou, a jak konkrétně naložila s autorizačním kódem, v kterých dnech, nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaná umísťovala smlouvu do nějaké klientské zóny a kdy se tak mělo stát, ani jak nakládala konkrétně s klientským účtem. 11. Soud tedy má za to, že uzavření žalované úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovanou nebylo prokázáno, stejně tak ani to, že by mezi těmito smluvními stranami došlo k dohodě o nějakých obchodních podmínkách či sazebníku. Bylo však prokázáno, že žalovaná obdržela na svůj účet od původního žalobce 4.000 Kč, z čehož vrátila toliko 3.000 Kč. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, nebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku 4.000 Kč, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující, tedy původní věřitel, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníkovi, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalované poskytnout v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se