8 C 245/2021-54 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 7.500 Kč s úrokem z prodlení 8,05% ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 26. 8. 2017 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [anonymizováno], dne 31. 7. 2017 smlouvu o poskytnutí zápůjčky za použití prostředků komunikace na dálku, a to přes internetové stránky původního věřitele a e-mailové zprávy. Žalobci se tuto komunikaci nepodařilo dohledat. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil podle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o zápůjčku, tuto odeslal původnímu věřiteli, přičemž výslovně souhlasil s obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel poskytl na základě smlouvy žalovanému dne 31. 7. 2017 zápůjčku 6.000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli uhradit poskytnutou zápůjčku 6.000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky 1.500 Kč nejpozději do 25. 8. 2017. Žalovaný však na zápůjčku ničeho nezaplatil. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. K prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce žalobce předložil pouze elektronickou komunikaci s datem 31. 7. 2017. Předmět této zprávy je nazván žádost o půjčku – [celé jméno žalovaného]. Text obsahuje osobní údaje žalovaného, výši půjčky 10.000 Kč, cenu půjčky 2.500 Kč a splatnou částku 12.500 Kč, číslo účtu [bankovní účet]. Ve zprávě je zapsáno, že zřejmě žalovaný není majitelem nemovitosti ani motorového vozidlo, že je osobou samostatně výdělečně činnou. Nejsou vyplněny položky příjmy, výdaje, čistý měsíční příjem, měsíční výdaje, způsob vyplacení. Zpráva obsahuje rovněž sdělení: [příjmení] žádost o půjčku byla přijata. Nyní očekávejte telefonát z klientského centra k ověření zaslaných údajů. 4. Z této elektronické zprávy nelze vzít za prokázáno, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], a. s. smlouvu o zápůjčce ve výši 6.000 Kč za poplatek 1.500 Kč se splatností 25. 8. 2017. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že se mu nepodařilo dohledat elektronickou komunikaci, na základě níž byla smlouva uzavřena, a navrhl, aby soud posoudil jeho nárok jako bezdůvodné obohacení. 5. Čerpání finančních prostředků soud ověřil výpisy z účtů a zprávami dvou bank. Majitelem účtu č. [bankovní účet] je [právnická osoba] Podle výpisu z tohoto účtu byla dne 31. 7. 2017 z něj poukázána částka 6.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Majitelem tohoto účtu je podle zprávy [právnická osoba] žalovaný. Podle výpisu z téhož účtu na něj byla připsána dne 1. 8. 2017 částka 6.000 Kč ze shora uvedeného účtu [právnická osoba] 6. Kopie občanského průkazu žalovaného svědčí toliko o tom, že jí měl k dispozici buď žalobce, anebo jeho právní předchůdce. 7. Ohledně postoupení pohledávky zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 9. 10. 2017 uzavřela [právnická osoba], a. s. jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky. Pohledávka je specifikována tak, že vyplývá ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 7. 2017 a všeobecných obchodních podmínek, její výše činí 10.350 Kč a je splatná 25. 8. 2017. Dopisem z 9. 10. 2017 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, a žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil již žalobci na specifikované bankovní spojení. Podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne 9. 10. 2017 doporučeně. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 18. 10. 2019, který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 21. 10. 2019. 8. Za této situace mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o zápůjčce či o úvěru nebyla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], vůbec uzavřena. Z výše uvedené elektronické komunikace nelze vůbec zjistit, která osoba zaslala jaké osobě výše popsané sdělení, a z textu zprávy nevyplývá, že by se mělo jednat o uzavření nějaké smlouvy. Není z ní ani zřejmé, mezi kterými osobami bylo jednání vedeno. Vzhledem k tomu, že tvrzená smlouva nebyla mezi [právnická osoba], a. s. a žalovaným uzavřena, nemohly z ní vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému proto nemohla vzniknout povinnost vrátit poskytnutou částku způsobem a ve lhůtě podle tvrzení žalobce, ani platit právnímu předchůdci žalobce jakékoliv poplatky či úroky. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, proto nemohl být soudem vyzván k doplnění tvrzení v této souvislosti a k označení důkazů k jejich prokázání, a nemohl tudíž být ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvě. 9. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], a. s., převedla ze svého účtu na účet žalovaného bezhotovostně částku 6.000 Kč, tato částka byla na účet žalovaného řádně připsána, přičemž nebylo zjištěno, že by žalovaný z této částky právnímu předchůdci žalobce anebo žalobci cokoliv vrátil. Žalovaný přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a na jeho straně tedy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení podle § 2991 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému, oč se obohatil. Žalovaný, který obdržel od právního předchůdce žalobce částku 6.000 Kč bez právního důvodu, je povinen tutéž částku vydat. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného odpovídá částce 6.000 Kč, kterou žalovaný přijal, a z této částky ničeho nevrátil. 10. Právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem. 11. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odstavec 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je výše uvedený dopis z 9. 10. 2017, který je podepsán také žalobcem, a tento dopis byl odeslán 9. 10. 2017 žalovanému. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal 12. 10. 2017, žalovaný měl plnit bez zbytečného odkladu do 17. 10. 2017, a následujícího dne 18. 10. 2017 se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Od téhož dne žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výši stanoví § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. Jiná sazba úroků z prodlení nebyla smluvena. 12. Soud tedy žalobci přiznal jistinu 6.000 Kč a úrok z prodlení až od 18. 10. 2017. Výrokem II. tohoto rozhodnutí byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně poplatku 1.500 Kč a části úroku z prodlení. 13. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 79% předmětu řízení, a ohledně 21% úspěšný nebyl. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 58%. Přiznané úroky z prodlení soud při stanovení rozsahu míry úspěchu a neúspěchu žalobce ve sporu kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí. Soud rovněž přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to dopis z 18. 10. 2019 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za 2 a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, ze 3 paušálů režijních výloh po 300 Kč podle § 13 odstavec 4 advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce činí 6.026,50 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 58%, tedy 3.495 Kč.