8 C 62/2021-80 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 20.400 Kč s úrokem z prodlení 8,05% ročně za dobu od 17. 3. 2018 do zaplacení. Tvrdí, že s žalovaným uzavřel dne 20. 1. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 35.400 Kč, a tato částka se skládá z půjčené částky 15.111 Kč a kapitalizovaného úroku 15.400 Kč. Žalovaný měl podle smlouvy úvěr splácet částkami 590 Kč týdně a první splátka měla být zaplacena do 7. dne od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do 7. dne od předchozí splátky. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 20.000 Kč v hotovosti. Nejprve mělo být hrazeno na cenu půjčky, tady kapitalizovaný úrok a po té na jistinu, tedy půjčené peníze. V článku Následky porušení povinnosti klienta ve smluvních podmínkách bylo stanoveno, že v případě prodlení nebo neplnění vůbec se stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další splátky. Žalovaný splácel úvěr nepravidelně a celkem uhradil 15.000 Kč. Tuto částku žalobce vydělil týdenní splátkou 590 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splatil tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 21. 7. 2017 a datum prodlení ke dni 17. 3. 2018. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy počátek 16. 3. 2018. 2. Ve věci byl dne 21. 10. 2020 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odstavec 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Výpisem z obchodního rejstříku soud ověřil, že žalobce je v něm zapsán od roku 2001 až dosud. Do předmětu jeho podnikání náleží od 30. 12. 2014 poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční kartu klienta, informace o smlouvě, předžalobní výzvu a potvrzení o podání na poštu ze 7. 10. 2019. Všechny listiny byly předloženy v elektronické podobě, nikoliv však konvertované, žádná z nich neměla platnost originálu. Listina s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru byla předložena tak, že na obou stranách jednoho listu je vytištěný text, na každé straně jsou zmenšené dvě strany listiny. Text je jednak vytištěný, jedná se zřejmě o tiskopis, a jednak jsou v něm ručním písmem dopisovány různé údaje. Není zřejmé, v jakém pořadí či zda vůbec na sebe tyto listiny navazují. Text není dobře čitelný, na mnoha místech nečitelný z důvodu jeho zmenšení, údaje vypsané ručním písmem jsou velmi slabé, nezřetelné, některé z nich nejsou jednoznačně čitelné. 6. Listinu s názvem Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalobce předložil ve stejné podobě, na jednom listu na dvou stranách jsou čtyři strany nějaké listiny, tedy opět zmenšeniny, obtížně, příp. vůbec nečitelné, údaje dopsané ručním písmem jsou nezřetelné. U této listiny jakož i u smlouvy o úvěru není zřejmé, které části textu, tedy které strany, žalovaný podepsal. 7. Další listina – evidenční karta klienta, je v obdobném stavu, jedná se zřejmě opět o značnou zmenšeninu vytištěné údaje, stejně jako ručně dopisované údaje, nejsou dobře čitelné, podpisy na listině jsou nezřetelné. 8. Z listiny informace o smlouvě [číslo] vyplývá, že se jedná o výstup z elektronické databáze, doklad není autorizován ani podepsán, není z něj zřejmé, kdo ho vytvořil. Obsahuje rozpis splátek 590 Kč týdně pro období od 4. kalendářního týdne roku 2017 do 11. týdne roku 2018. Jsou zde uvedeny platby. První platba byla ve výši 3.000 Kč v 3. kalendářním týdnu roku 2017 následně byla hrazena částka 600 Kč týdně s menšími přestávkami až do 27. týdne roku 2017. Následně nebylo placeno ničeho. Počet plateb 600 Kč činí 20, součet veškerých plateb představuje 15.000 Kč. Toto odpovídá tvrzení žalobce o tom, že žalovaný zaplatil celkem tuto částku. 9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze dne 4. 10. 2019, v němž vyzval žalovaného k úhradě částky 20.400 Kč, jakožto nedoplatku z úvěru se splatností 16. 3. 2018. Žalobce požadoval ještě poplatek za upomínku 300 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1% denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení. Podle potvrzení o podání byl tento dopis žalovanému odeslán 7. 10. 2019. 10. Vzhledem k tomu, že skutková tvrzení obsažená v žalobě nebyla dostačující, a s přihlédnutím k tomu, v jakém stavu žalobce předložil shora uvedené tři listiny, tedy smlouvu, formulář a evidenční kartu klienta, vyzval soud žalobce usnesením z 18. 11. 2021 č. j. 8C 62/2021-59, které bylo žalobci doručeno 22. 11. 2021, k doplnění skutkových tvrzení, označení důkazů k jejich prokázání a k předložení listin. Žalobce měl doplnit tvrzení o tom, kterého dne, v jaké výši a jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr, na které nároky byly platby žalovaného zaplaceny, z kterých složek se skládá žalovaná částka a jak byla stanovena výše každé složky, jakým způsobem žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného a z kterých konkrétních zdrojů zjistil, které konkrétní skutečnosti, a jaké úvěry, kterého dne a v jaké výši v Kč žalobce žalovanému poskytl před žalovaným úvěrem. K prokázání těchto tvrzení měl žalobce označit důkazy a zároveň měl soudu předložit originál smlouvy o úvěru, originál dokladu o čerpání úvěru s tím, že jinak bude žaloba zamítnuta. 11. Žalobce na výzvu reagoval a doplnil, že žalovaný celkem splatil 15.000 Kč, že žalovaná částka 20.400 Kč se skládá z nesplacené jistiny 11.525,50 Kč a ze souhrnného poplatku 8.875,50 Kč, který podle smlouvy zahrnuje úročení půjčky, poplatek za administrativní činnost, odměnu obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek. Žalovaný čerpal úvěr v hotovosti v částce 20.000 Kč dne 20. 1. 2017 v místě svého bydliště, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy, přičemž smlouva tvoří doklad o vyplacení úvěru. 12. Důkazy provedené čtením smlouvy o úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karty klienta ve stavu, který je výše popsán, soud sice hodnotil jako každý jiný důkaz, avšak při zvažování průkaznosti takovýchto důkazů dospěl k závěru, že pouhé prosté kopie těchto listin, navíc ve formě jejich špatně čitelných až nečitelných zmenšenin, nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy, k čemuž mělo podle žalobce dojít dne 20. 1. 2017. Žalobce výzvu soudu shora uvedenou splnil pouze zčásti, doplnil veškerá skutková tvrzení a nepředložil žádné listiny. Soud tedy nemohl vzít za prokázáno, že účastníci uzavřeli 20. 1. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 35.400 Kč. Žalobce tvrdí, že tato částka se skládá z půjčené částky 15.111 Kč a z kapitalizovaného úroku 15.400 Kč, což evidentně matematicky nevychází. Z tohoto, že žalobce doplnil tvrzení v tom směru, že žalovaný čerpal úvěr v hotovosti ve výši 20.000 Kč, vyplývá, že částka 35.400 Kč se skládá z půjčené částky nikoliv 15.111 Kč, nýbrž z půjčené částky 20.000 Kč a z úroků 15.400 Kč. Soud tyto skutečnosti nemohl ověřit s ohledem na velmi špatný stav shora uvedených listin. Soud rovněž z těchto listin nemohl vzít za prokázáno, jakým způsobem měl žalovaný úvěr čerpat, když podle žalobce smlouva tvoří doklad o vyplacení úvěru. Žalobce netvrdí, kterého dne se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobce rovněž neuvedl, na které nároky byla započtena celková zaplacená částka 15.000 Kč, a není tedy zřejmé, jak žalobce dospěl k tomu, že žalovaná částka představuje jistinu 11.525,50 Kč a souhrnný poplatek 8.875,50 Kč. Není jasné, o jaký poplatek se jedná, když v žalobě žalobce zmiňuje pouze kapitalizovaný úrok a nikoliv poplatek. 13. Žalobce se k jednání nedostavil, omluvil se z důvodu šetření nákladů a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tudíž nemohl žalobce u jednání znovu vyzvat k doplnění skutkových tvrzení, označení důkazů k jejich prokázání a k předložení listin v dobrém a čitelném stavu, ani poučit ho o následcích nevyhovění takové výzvě. Soudní řízení nelze vést korespondenční formou tak, aby v případě, že u jednání soud zjistí, že žalobce nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti a neoznačil či nepředložil potřebné důkazy, bylo jednání odročeno a soud znovu písemně vyzýval žalobce k doplnění žaloby. Poučovací povinnost podle § 118a občanského soudního řádu je soudem realizována a zákonem určena toliko na dobu při jednání před soudem. Pokud se účastník, tedy žalobce, k jednání nedostaví, nese riziko toho, že nemůže být soudem vyzván k doplnění ani poučen o následcích nevyhovění takové výzvě. 14. Žalobce tvrdí, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Tento smluvní typ je upraven v § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující