11 C 325/2021-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 7 610 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaných stvrdil, a to v čl. 7 podmínek –„ zákazník potvrzuje, že úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka, o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“. V čl. 7 podmínek, žalovaný prohlásil, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádostí o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na pohledávku, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení, žalobci uhradil částku 11 530 Kč, z toho na jistinu 5 039,50 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 2 650 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 860,50 Kč ode dne [datum] až do zaplacení úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaný v čl. 1 podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 7 610 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 5 860 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 749,50 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 610 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 749,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 266,97 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 778,31 Kč, a dále 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 860,50 Kč od [datum] do zaplacení. 2. V dané věci bylo na den [datum] nařízeno ústní jednání. Na toto ústní jednání se, ač řádně předvolán, nedostavil žalovaný, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi úvěrujícím [právnická osoba], a úvěrovaným – žalovaným. Úvěrující se zavázal ve prospěch žalovaného poskytnout peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč, který se skládal z poplatků za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Zavázal se tedy uhradit celkem částku 19 140 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 330 Kč, přičemž první splátku byl povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaný potvrdil, že peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč mu byly vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem smlouvy. Smlouva byla uzavřena [datum]. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že byla žalovaným podepsána [datum] a byly v ní uvedeny osobní údaje žalovaného, adresa trvalého pobytu žalovaného a adresa výběrního místa. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Byly zjišťovány i jeho bytové a majetkové poměry, bylo zjištěno, že bydlí v nájmu, že se jedná o stávajícího zákazníka úvěrujícího. Žalovaný uvedl, že má další spotřebitelský úvěr u další společnosti a má úvěr i u úvěrovaného. Potvrdil, že je starobním důchodcem, jeho příjmy tvoří důchod ve výši 9 026 Kč a další příjem ve výši 14 000 Kč, takže jeho příjmy měly činit celkem 23 026 Kč měsíčně. Co se týká výdajů, platí nájem 3 000 Kč měsíčně, výdaje domácnosti dosahují 3 000 Kč měsíčně. Splácí půjčky 1 500 Kč a 600 Kč a výdaje za telefon má 200 Kč. Jeho výdaje tak činí 8 300 Kč. Dokumenty, které ke zjišťování jeho poměrů měl předložit, byly občanský průkaz, nájemní smlouva a výměr státní podpory. Tyto soudu nebyly předloženy. 4. Dalším listinným důkazem byla tabulka, obsahující přehled placení půjčky žalovaným, ze kterého bylo ověřeno, že na půjčce uhradil celkem 11 530 Kč. 5. Soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky, které bylo adresováno žalovanému dne [datum]. 6. Dále soudu byla předložena předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze [datum] adresovaná na žalovaného a doklad o jejím doručování žalovanému (podací lístek). 7. Na zjištění skutkový stav byl soudem aplikován občanský zákoník číslo 89/2012 Sb. a zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 8. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení spotřebitelského úvěru, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Dle ustanovení § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Dle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Bylo prokázáno, že žalobce měl v úmyslu s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud proto dle výše uvedeného § 9 odst. 1 daného zákona, se zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla účastníky platně uzavřena, zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a zda žalobce skutečně nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele tento úvěr splácet. 13. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 číslo 33 Cdo 2178/2018, z něhož jsou zřejmé základ