25 C 104/2014-582 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16.4.2014 se tehdejší žalobkyně [celé jméno původní účastnice], [datum narození] domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno] a [číslo], [anonymizováno], vše v K.ú. [obec] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále také jen„ předmětné či sporné pozemky“), ohledně nichž je dosud duplicitně vedle žalobkyně jako vlastník zapsán i žalovaný. Původní žalobkyně nejprve tvrdila, že předmětné pozemky vznikly na základě změny číslování z pozemkové parcely [číslo] zapsané na [list vlastnictví] ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Tuto přitom měla nabýt spolu se svým manželem kupní a darovací smlouvou ze dne 3.10.1977 od manželů [příjmení], kdy před převodem byla zapsána a na [list vlastnictví]. Po smrti manžela se dle dědické dohody schválené Státním notářstvím Brno- dne 11.9.1984 stala žalobkyně výlučným vlastníkem této parcely. Téhož dne pak v tísni a pod nátlakem tento pozemek darovala do vlastnictví státu. Zpět do jejího vlastnictví jí byla parcela vydána rozhodnutím pozemkového úřadu ze dne 21.12.1994 (právní moc rozhodnutí byla 24.1.1995). Ještě v roce 2007 byla zapsána jako výlučná vlastnice pozemku s tímto nabývacím titulem, a to na [list vlastnictví]. Následně však zjistila, že ve výpisu z katastru nemovitostí k datu 26.2.2008 pro [list vlastnictví] je ohledně předmětných pozemků, které dle ní vznikly z parcely [číslo] duplicitní zápis vlastnického práva, kdy jako nabývací titul vlastnického práva pro žalovaného byla uvedena jednak darovací smlouva ze dne 5.2.1991 uzavřená mezi manželi [příjmení] jako dárci a žalovaným jako obdarovaným a jednak smlouva kupní uzavřená dne 29.6.2005 mezi [anonymizováno] [obec] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím. Žalobkyně měla za to, že žalovaný nemohl těmito smlouvami předmětné pozemky nabýt, když žádný z nich nebyl předmětem darování. Ohledně kupní smlouvy pak tvrdila, že [územní celek] nebyla vlastníkem těchto pozemků (jsou převáděny pouze pozemky parc. [číslo] nikoliv [číslo]) a to, že k takovému převodu nebyl dán souhlas zastupitelstva obce, jde tak o smlouvu absolutně neplatnou. Žalovaný byl původní žalobkyní osloven ohledně možného mimosoudního vyřízení věci, avšak k dohodě účastníků nedošlo. Naléhavý právní zájem na určení žalobkyně spatřovala v tom, že duplicitní zápis vlastnického práva neumožňuje vlastníkům vlastnické právo v celém rozsahu vykonávat, duplicitu vlastnictví přitom měla za zápis neodpovídající skutečnému stavu. K dohodě účastníků nedošlo, je tak třeba, aby bylo výlučné vlastnické právo žalobkyně deklarováno soudem. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznával, když měl za to, že žalobkyně ani její právní předchůdci nikdy nebyli vlastníky předmětných pozemků. Ty přitom měly vzniknout oddělením od původních pozemkových parcel parc. [číslo] nemají původ v parcele [číslo]. Popsal genezi právních vztahů k této pozemkové parcele zjednodušené evidence původu„ Grafický příděl“, kdy tvrdil, že sporné pozemky s ní nemají nic společného. Tato parcela byla vždy užívána s domem [číslo] který se nacházel na parcele pozemkové katastru (PK) [anonymizována dvě slova]. Žalovaný ohledně každé z uvedených parcel uváděl jejich výměry, když z nich dovozoval následný omyl žalobkyně ohledně vlastnictví sporných pozemků. Soud tak odkazuje pro zjednodušení odůvodnění na jednotlivá vyjádření žalovaného, když v odůvodnění rozhodnutí jeho tvrzení pouze zobecní. Jako vlastník uvedených nemovitostí přitom byla v pozemkové knize až do 7.4.1949 uvedena [jméno] [příjmení]. Následně byl dům [adresa] spolu s parcelou st. [číslo] parcelou PK [číslo] zkonfiskován a rozhodnutím o přídělu ze dne 7.4.1949 přidělen přídělci [jméno] [příjmení]. Ten pak kupní smlouvou ze dne 21.4.1954 dům i uvedené parcely prodal [jméno] [příjmení], která všechny tyto nemovitosti prodala kupní smlouvou ze dne 21.1.1959 a dodatkem ze dne 13.6.1960 manželům [příjmení]. Parcela PK [číslo] byla následně přečíslována na parcelu grafického přídělu (GP) [číslo] [anonymizováno] o shodné výměře. Manželé [příjmení] převedli nemovitosti ve svém vlastnictví kupní a darovací smlouvou ze dne 25.11.1977 na původní žalobkyni a jejího manžela, kdy převáděné nemovitosti jsou však specifikovány odlišně, než tomu bylo ve smlouvě, kterou nemovitosti nabyli od [jméno] [příjmení], není totožná ani jejich výměra. Formou koupě přitom byly na žalobkyni a jejího manžela převedeny parcela [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s domem, parcela [číslo] [anonymizováno] a parcela [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Formou darování byly převedeny zemědělské pozemky, které v té době mělo v užívání [anonymizována dvě slova], kdy šlo o parcelu [číslo] parcelu [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný přitom dovozoval, že z výměr uvedených u jednotlivých parcel je zřejmé, že uvedení parcely [číslo] ve smlouvě bylo pouze z důvodu dopočtu výměry zahrady patřící k domu [adresa], která byla u pozemku parc. [číslo] nižší. Parcela [číslo] přitom v té době již samostatně neexistovala. Její výměra se stala součástí parcely [číslo]. Ohledně správnosti svých závěrů odkazoval na opakovaná vyjádření katastrálního úřadu. Měl za to, že parcelu [číslo] zmíněnou v kupní a darovací smlouvě ze dne 25.11.1977, ani parcelu [číslo] dle operátu pro přídělové řízení nelze se spornými pozemky vůbec ztotožňovat, nejsou s ní ani zčásti totožné. Sporné pozemky se nachází v intravilánu obce, z jedné strany sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví právní nástupkyně původní žalobkyně (dnes žalobkyně c), z druhé strany s pozemky parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, v darovací smlouvě byla přitom parcela [číslo] označena jako zemědělský pozemek v užívání JZD, což s ohledem na polohu sporných pozemků je nesmyslné. Doplnil, že sporné pozemky nebyly nikdy užívány žalobkyní, ani jejími právními nástupci, odnepaměti byly užívány žalovaným a jeho právními předchůdci, takto také byly odděleny plotem. Pokud žalobkyně zpochybňovala nabývací tituly pro žalovaného, pak dle darovací smlouvy nabyl pozemek parc. [číslo] který již v současnosti neexistuje, když došlo k jeho rozdělení na parc. [číslo]. Pokud jde o kupní smlouvu ohledně pozemků parc. [číslo] které nabyl od [územní celek], pak souhlas zastupitelstva k převodu byl dán. Navrhnul proto zamítnutí žaloby. Následně podal vzájemný návrh, kterým se domáhal ohledně sporných pozemků určení, že je jejich výlučným vlastníkem. Ke sporným pozemkům doplnil, že mají svůj původ v dřívějších pozemkových parcelách [číslo]. Vlastníky pozemkové parcely [číslo] byli přitom rodiče žalovaného od roku 1945, kdy ji nabyli v rámci přídělu, následně ji darovali smlouvou ze dne 5.2.1991 žalovanému. Vlastníkem parcel. [číslo] byla nejprve [územní celek], poté stát s právem hospodaření pro [anonymizováno] [obec]. Všechny tři parcely byly již od roku 1945 užívány výlučně rodiči žalovaného jako vlastníky domu [adresa] nacházejícího se na pozemku p. [číslo] to jako zahrada k tomuto domu. Pozemky parc. [číslo] byly užívány se souhlasem Obce a následně MNV [obec]. Následně pak v neměnném rozsahu byly užívány žalovaným. Od pozemků žalobkyně a jejích právních předchůdců byly tyto pozemky trvale odděleny plotem. Konkrétně šlo o oddělení původní parcely PK [číslo]. V souvislosti s vypracováním mapy velkého měřítka a s obnovou katastrálního operátu pro k.ú. [obec], které probíhalo v letech 1987 až 1992 došlo k oddělení sporných pozemků od pozemků [číslo] vznikly tak pozemkové parcely [číslo] [obec] mezi takto oddělenými pozemky však byla umělá, v terénu nikterak viditelná. beze změn zůstalo i původní oplocení, které sporné pozemky oddělovalo od pozemku PK [číslo] respektive totožné parcely GP [číslo] které se staly součástí dnešní parcely [číslo]. Až do roku 2008, kdy bylo zapsáno duplicitní vlastnické právo, tak byl žalovaný a jeho právní předchůdci zapsáni jako výluční vlastníci sporných pozemků, dříve pak pozemků [číslo]. Zopakoval, že neexistuje žádný právní důvod pro to, aby sporné pozemky v minulosti nabyla původní žalobkyně. Naopak mají původ v pozemcích žalovaného a jeho právních předchůdců. Uvedl, že v případě, že by tato tvrzení nebyla prokázána, pak došlo k nabytí jeho vlastnického práva ke sporným pozemkům vydržením, kdy ohledně pozemku parc. [číslo] šlo o nabytí vlastnického práva žalovaným, neboť po jeho darování jej v dobré víře držel až do roku 2008. Ohledně pozemků parc. [číslo] pak takto případně nabyla vlastnické právo [územní celek], která byla jejich vlastníkem ode dne [datum] až do jejich převodu na žalovaného, ještě před převodem tak případně došlo k vydržení vlastnického práva k těmto pozemkům obcí. 3. Původní žalobkyně u prvního jednání, které bylo ve věci nařízeno, změnila svá skutková tvrzení tak, že sporné pozemky vychází z pozemku GP [číslo] který následně od roku 2010 je označen jako GP [číslo] kdy totožnost těchto parcel žalovaný rozporoval. Násl