29 C 2/2022-31 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 15. 4. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 391 235,04 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalobce, pod svou tehdejší firmou [právnická osoba], uzavřel dne [datum] s žalovaným Smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Na základě uvedené smlouvy o stavebním spoření požádal žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 835 000 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) a Obecné úvěrové podmínky této spořitelny. V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozicí žalovaného byl meziúvěr vyčerpán na základě písemných žádostí žalovaného dne 11. 3. 2014 bankovním převodem částky 334 500 Kč na účet č. [bankovní účet] a bankovním převodem částky 496 325 Kč na účet č. [bankovní účet]. Částka 4 175 Kč byla z meziúvěrového účtu vyčerpána na úhradu poplatků za poskytnutí meziúvěru. O těchto skutečnostech žalobce informoval žalovaného dopisem ze dne 12. 3. 2014. Po splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření byl žalovanému ke dni 31. 3. 2018 na základě úvěrové smlouvy poskytnut úvěr ke smlouvě o stavebním spoření [číslo]. Žalobce provedl ke dni 31. 3. 2018 vyúčtování meziúvěrového účtu [číslo] vkladového účtu [číslo]. Zůstatek na vkladovém účtu [číslo] činil ke dni vyúčtování finanční částku ve výši 355 784,84 Kč. Vyčerpaný meziúvěr ve výši 835 000 Kč byl splacen finanční částkou 355 784,84 Kč převedenou z vkladového účtu [číslo] poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření ve výši 479 215,16 Kč O těchto skutečnostech žalobce informoval žalovaného dopisem ze dne 5. 4. 2018. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr ze stavebního spoření splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 670 Kč, které měly být poukazovány vždy nejpozději do 20. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem květnem 2018, na úvěrový účet [číslo]. O těchto skutečnostech žalobce informoval žalovaného dopisem ze dne 5. 4. 2018. Žalovaný neplnil své povinnosti, když řádně a včas nehradil sjednané splátky úvěru ze stavebního spoření na úvěrový účet [číslo]. V souladu s Částí IV. písmeno J. odstavec 1) písmeno b) Obecných úvěrových podmínek je žalobce oprávněn od Úvěrové smlouvy odstoupit, nebo ji vypovědět, případně požadovat okamžité splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru, včetně příslušenství a sankcí, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Protože žalovaný dál řádně úvěr ze stavebního spoření nesplácel, věřitel dopisem ze dne 3. 11. 2020 v souladu s Obecnými úvěrovými podmínkami odstoupil od úvěrové smlouvy a požadoval úhradu pohledávky. Oznámení žalobce o odstoupení od úvěrové smlouvy bylo žalovanému doručeno. Celá pohledávka žalobce za žalovaným byla splatná nejpozději dne 31. 10. 2020. Žalovaný pohledávku neuhradil. Ke dni odstoupení (31. 10. 2020) činila dlužná částka 391 235,04 Kč, přičemž tato sestává z jistiny ve výši 377 365,94 Kč a smluvních úroků za rok 2020 do data odstoupení ve výši 13 869,10 Kč, které byly k jistině v souladu s úvěrovou smlouvou přičteny. Žalobce v tomto řízení požaduje zaplacení částky výši 391 235,04 Kč spolu se smluvním úrokem z částky 377 365,94 Kč ve výši 4,30 % p.a. od 1. 11. 2020 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 377.365,94 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Právní zástupce žalobce odeslal žalovanému dne 1. 4. 2021 výzvu ke splnění předmětného závazku, žalovaný však na dlužnou částku neuhradil již ničeho. 2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 23. 6. 2021 pod č. j. EPR 93609/2021-7 elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle § 173 odstavec 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odstavec 3 o. s. ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku uhradil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 15. 2. 2022. Žaloba spolu s výzvou k vyjádření a předvoláním k jednání byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 27. 1. 2022 v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), fikcí doručení. V předvolání byl žalovaný poučen o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaný, ač byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. <i>4. Podle § 153b odstavce 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> 5. V daném případě byly splněny všechny podmínky § 153b odstavce 1, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil k prvnímu nařízenému jednání, ač mu bylo předvolání a žaloba spolu s výzvou k vyjádření doručeny v zákonné lhůtě, byl poučen o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný zástupce žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za nesporná. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 391 235,04 Kč se smluvními úroky, a to z titulu smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum] v souladu s § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“). Protože žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, je podle § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit žalobci také úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, zároveň se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem pro zmeškání žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši, kterou žalobce požadoval, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 15 095 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení za 4 úkony právní služby ve výši 4x 9 820 Kč, a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby a účast na jednání soudu dne 15. 2. 2022, tj. odměnu v celkové výši 39 280 Kč, dále 4x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a.t., tj. režijní paušál v celkové výši 1 200 Kč, a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 8 500,80 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce dosáhly částky 64 075,80 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobci nahradit k rukám právního zástupce žalobce. K výši nákladů řízení soud dodává, že byl žalobce dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.“), oprávněn požadovat částku ve výši 9 900 Kč za jeden úkon právní služby, soud však žalobci přiznal pouze částku ve výši 9 820 Kč za jeden úkon právní služby, neboť ve zbytku se žalobce své odměny vzdal. 8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.