29 C 41/2022-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 25. 3. 2019 úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 24. 2. 2019 (zde jde o buď o chybu v žalobě nebo rozpor v žalobních tvrzeních, což nebylo možné odstranit s ohledem na nepřítomnost žalobce u jednání, viz níže). Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval, zadal své údaje, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr mu byl zaslán návrh konkrétní smlouvy, žalovaný návrh akceptoval a původní věřitel mu vyplatil dne 25. 3. 2019 úvěr, ten byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ke dni žaloby neuhradil v celé výši. Pokud by soud neuznal nárok z žaloby z předmětné smlouvy, pak žalobce navrhuje, aby ji soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, k prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, žalobce navrhl, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného, zda mu v březnu 2019 byla zaslána na výše uvedený účet částka 6 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] a zda je majitelem účtu právě žalovaný. 2. Žaloba neobsahovala skutková tvrzení ohledně toho, zda vůbec a případně v jaké výši žalovaný z titulu úvěrové smlouvy plnil, a to i přes výzvu žalobce k doplnění tohoto tvrzení v předvolání k jednání. Dále žaloba neobsahovala skutková tvrzení o tom, zda a konkrétně jakým způsobem původní věřitel zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, neunesení břemene tvrzení a důkazního v tomto smyslu má obecně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 5. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Podle názoru soudu se žalobci nepodařilo prokázat, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla skutečně tvrzeného dne [datum] uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, dále se žalobci nepodařilo prokázat ani tvrzení, že tvrzená částka 8 000 Kč byla původním věřitelem zaslána dne 25. 3. 2019, respektive v březnu roku 2019, na označený účet žalovaného. 6. Pokud jde o prokázání uzavření tvrzené smlouvy, žádná z předložených listin, a to Všeobecné obchodní podmínky, formulář pro standardní informace, smlouva o spotřebitelském úvěru, ani žádná jiná listina, nesvědčí o tom, že tvrzená smlouva byla skutečně uzavřena ze strany žalovaného, smlouva ani obchodní podmínky nejsou žalovaným podepsány, z žádné z předložených listin přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smlouvou a podmínkami smlouvy seznámil, vyslovil s nimi souhlas a zároveň je prokazatelně podepsal, například kvalifikovaným elektronickým podpisem s platným certifikátem. Žalobcem předkládané a také jím vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly takovouto skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle samotného žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývá, že žalovaný skutečně požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím komunikace na dálku na tvrzených webových stránkách, že by se na nich zaregistroval či obdržel smluvní dokumentaci, se smlouvou vyslovil souhlas tak, jak tvrdí žalobce. 7. Pokud jde o převedení tvrzené platby 8 000 Kč na účet žalovaného, pak soud učinil dotaz na [anonymizována dvě slova] k účtu č. [bankovní účet] a platbám za březen 2019, a to dle návrhu žalobce. Ze zprávy [obec] [anonymizováno] ze dne 14. 3. 2022 vyplývá, že majitelem označeného účtu není a nebyl žalovaný, nýbrž společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], dispoziční právo k účtu v březnu 2019 měly osoby uvedené ve zprávě, nicméně osoba žalovaného se mezi osobami s dispozičním právem nenachází, ze zprávy banky dále vyplývá, že v březnu 2019 byla na uvedený účet opakovaně převedena platba 8 000 Kč, rovněž dne 25. 3. 2019 je evidována platba 8 000 Kč pod variabilním symbolem, jak tvrdil žalobce [číslo]. Z uvedeného však není prokázáno, že by se uvedený převod dostal do dispozice žalovaného, není prokázána jakákoli spojitost mezi uvedeným účtem a osobou žalovaného, nebylo tedy prokázáno, že platba byla ze strany původního věřitele zaslána žalovanému. 8. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporného tvrzení o uzavření smlouvy a dále k prokázání vzniku bezdůvodného obohacení mohl žalobce předložit jen do skončení koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který z jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučeně povinnost tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníků, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002. 9. S ohledem na shora uvedené byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 10. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu k tomu ani žádné náklady řízení nevznikly.